Piper //h.s. (CZECH TRANSLATION)

THIRTY

Neopraveno

______________

Na úvod mám poznámku a vysvětlení. Píšete mi do komentářů a do zpráv, proč musí být nějaký počet hvězdiček na kapitole, aby vyšla další. Na nikoho, kdo se ptal, se nezlobím, abyste mě nechápali špatně. <3 Odpověď je naprosto jednoduchá, vy kapitolu přečtete za půl hodiny, možná za hodinu, jak do čtete. Ale já na jedné kapitole pracuju celé odpoledne minimálně, někdy, když je kratší, tak to jde rychleji. A přemýšlím u toho, vytvářím věty, jsem potom unavená, není to tak jednoduché. 

A představte si, vy co píšete, že na něčem pracujete půl dne, dáte si tu práci, obětujete čas, který můžete věnovat něčemu jinému. A chvíli poté, co to zveřejníte, čekáte nějaké ocenění nebo něco, ale vše, co najdete v komentářích je "kdy bude další díl?" "další prosím". 

Demotivace. Nereaguju na tyhle komentáře a absolutně nemám chuť pustit se do dalšího dílu. 

Proto ten počet hvězdiček, někteří čtenáři se tak nemusejí ptát, kdy bude další díl, mě hvězdičky potěší, i nějaké to pěkné slůvko, samozřejmě. <3 A z mého pohledu je ta situace win-win. Mně to udělá radost a vy se přiblížíte k další kapitole. 

Pokud se nepletu, u poslední kapitoly byl limit 100 hvězdiček. Kapitolu četlo přes 400 čtenářů, ta kapitola mohla vyjít prostě hned. Navíc jsem ji měla přeloženou. 

A i teď, když tuhle kapitolu zveřejňuji, tam těch 100 hvězdiček není. Nechápejte mě špatně, ale ruka snad nikomu neupadne, ne?

To je vše, co jsem k tomu chtěla říct. <3

__________________

„O můj Bože..." Vykulila jsem oči, když jsem uviděla Harryho, jak si obouval boty. „To musí být ten nejlepší pár bot, jaký jsem kdy viděla."

„Líbí se ti?" podíval se na mě Harry a usmál se.

„Děláš si ze mě srandu? Vypadají úžasně!" usmála jsem se na něj. „Miluju, jak vypadají!"

„Děkuji ti, Leah." Uchechtl se Harry. „Bál jsem se, že by neladily k saku."

„Ani náhodou!" pokroutila jsem horlivě hlavou. „Ta červená a zlatá jsou perfektním kontrastem k tomu obleku! Vážně, kdo vyrobil tenhle masterpiece?"

„Gucci," odpověděl s dalším uchechtnutím. „Stejně jako oblek."

„Ou, samozřejmě." Přetočila jsem oči, ale zároveň jsem se zahihňala. „No, jsou úžasné. Nikdy jsem si nemyslela, že mít zlaté draky na botách by bylo tak cool. Teď vážně žárlím. A to něco říká, protože nikdy jsem na pánské boty nežárlila."

„Vážně?" uculil se Harry trochu. „Páni. Cítím se výjimečně."

„Měl bys." Uculila jsem se. „Každopádně, vím, že fanynky z těch bot budou šílet, až je uvidí, protože já šílím už teď."

„No, když se ti tak moc líbí, hádám, že je budu muset nosit častěji." Harryho uculení se zvětšilo.

„Prosím, ano," řekla jsem mu s dalším zachichotáním.

„Už je skoro čas!" vtrhla Anne najednou do pokoje s očima na hodinkách. „Leah, ráda bych si tě s Harrym vyfotila, než odejdete. Je to v pořádku?" zeptala se. „Oba vypadáte skvěle!"

„Ou... vážně...?" zvedla jsem obočí nad jejími slovy, ale i tak jsem se začala usmívat. „No... Dobře. Pokud to Harrymu nevadí?" podívala jsem se na něj.