Piper //h.s. (CZECH TRANSLATION)

ELEVEN

„Tak jak jsi potkal Libby a Caleba?" zeptala jsem se Harryho.

„Erm..." Začal si Harry hrát se spodním rtem, když jsme čekali na světlech. „Caleb je starý kamarád ze školy a Libby jsem poznal přes něj, byl jsem první, komu řekl, že spolu začali chodit."

„Aww... to je roztomilé," řekla jsem s úsměvem. „A myslím si, že je milé, jak jsi pořád v kontaktu s přáteli ze školy. Je to docela obdivuhodné. Nejsem v kontaktu s většinou mých starých přátel."

Harry se taky uchechtl.

„No, mí staří přátelé pro mě pořád hodně znamenají. Nechtěl bych, aby měli pocit, že jsem na ně zapomněl kvůli toho, co se stalo, víš?"

O můj Bože.

Jak sladké je tohle zlato?

„Aww..." Usmála jsem se znovu. „To je tak milé... A uvědomělé, Harry."

Podíval se na mě letmo a usmál se, než se zpátky zaměřil na silnici.

„Děkuji, Leah."

„Jediní lidi ze školy, kteří se pořád se mnou baví, je Ashley, Aidan a... Heath, hádám." Pokrčila jsem rameny. „Někdy se cítím trochu špatně. Měla jsem pár přátel na střední a většina z nich už se mnou nemluví..." Kousla jsem se do rtu.

„No, zřejmě jsi byla příliš zaměstnaná staráním o Piper. A na tom není nic špatného," řekl mi Harry.

„Myslíš?" podívala jsem se na něj.

„Rozhodně." Přikývl. „Tvoje rodina by vždycky měla být důležitější než přátelé."

„Jo... To je pravda." Začala jsem přikyvovat. „Fakt pochybuju, že by byla tak dobře vychovaná, kdybych o svých přátelích přemýšlela více než o ní."

„Přesně," souhlasil Harry. „Celá ses oddala Piper a proto je tak zdravá a šťastná. Jak jsem ti řekl v nemocnici: jsi úžasná matka, Leah."

Cítila jsem, jak jsem se červenala a stydlivě jsem se usmála směrem k podlaze.

„Děkuji, Harry. Vzhledem k tomu, jak stará jsem byla a co si o mě lidi mysleli, když jsem otěhotněla... vždycky pro mě hodně znamená, když mi lidé říkají, že jsem dobrá máma."

„No, jen si můžu představovat, jak těžké to pro tebe muselo být, vhledem k věku," řekl.„Ale bez ohledu na tvoje bojování, všechno jsi to zvládla. Byla jsi rozhodnutá být dobrou mámou a vychovat svou dceru, i když byl její otec mimo. To na tobě obdivuju."

Tiše se mi zadrhl dech, srdce mi začalo uhánět a cítila jsem se pohlcená jeho slovy. Chtěla jsem něco odpovědět, fakt jsem chtěla, ale když řekl, že mě obdivuje... Byla jsem z toho tak rozčarovaná, že jsem nedokázala ani jednoslovně odpovědět.

„Ačkoli musím přiznat...," začal Harry. „Když o tomhle mluvíme, dost mě zajímá puberťačka Leah."

Okamžitě jsem si lehce povzdechla, vděčná, že mi bylo dáno trochu více času, abych se vzpamatovala z toho, co právě řekl.

„Ou." Uchechtla jsem se nervózně. „Věř mi, Harry, nechceš slyšet žádnou z těch historek. Mohl bys mě chtít vyhodit z auta hned, co bys to uslyšel."

„Hele, kdo nedělal chyby jako puberťák?" zeptal se mě Harry s uchechtnutím. „Nebudu tě za nic odsuzovat, Leah, upřímně mě zajímá, jaká jsi byla. Byla jsi považována za „populární"?" udělal ve vzduchu volnou rukou uvozovky.

„Umm... Nevím, jestli jsem byla," přiznala jsem s uchechtnutím. „Možná u kluků, hádám?" pokrčila jsem rameny.

„Ah. No, to není velké překvapení." Uchechtl se.