THIRTEEN

3.6K 265 53
                                    

„Berete si, Calebe Houte, tuto ženu, Liberty Colovou, za vaši právoplatnou manželku v dobré či zlém, v bohatství či chudobě, v nemoci či zdraví, abyste ji miloval a opatroval, dokud vás smrt nerozdělí?"

„Ano."

„A vy, Liberty Colouvá, berete si tohoto muže, Caleba Houta, za vašeho právoplatného manžela, v dobrém či zlém, v bohatství či chudobě, v nemoci či ve zdraví, abyste jej milovala a opatrovala, dokud vás smrt nerozdělí?"

„Ano."

I když bych se měla soustředit na svatbu, mé myšlenky se vracely k tomu, co mi Harry řekl, než jsme odjeli do kostela.

„Dneska večer vypadáš opravdu krásně, Leah."

Jeho slova mě tolik překvapila, že jsem neměla ponětí, jak odpovědět. Nakonec jsem se na něj slabě, stydlivě usmála a vykoktala jsem jemné a ubohé děkuji, zatímco mi tváře nad jeho komplimentem hořely. A upřímně, když jsem se ohlédla na svou odpověď, chtěla jsem si dát facku.

„Vyměňte si svatební prsteny. Tento nejcennější kov symbolizuje lásku, která je nejcennější věcí ve vašem společném životě. Tento prstýnek nemá začátek a ani konec, což symbolizuje, že láska mezi vámi je nezastavitelná. Výměna prstýnku na vaše prsty je viditelná známku slibů, které vás v tento ten spojily jako manžela a manželku..."

Byla to doslova nejhorší možnost, jak jsem mohla odpovědět na takový kompliment. Měla jsem odpovědět něčím ostýchavým a flirtovním, něco jako „taky ti to sluší". 

Proč jsem radši neřekla tohle?

Musela jsem ze sebe udělat pitomce. Praštěného, stydlivého a červenajícího se pitomce. Ale takhle jsem se kolem Harryho vždycky chovala, hádám.

A abych byla ještě upřímnější... Nemohla jsem uvěřit, že to řekl.

Nemohla jsem uvěřit, že mi řekl, že jsem krásná.

Žádný kluk mi nikdy předtím takhle neřekl. Chci říct, jasně, na střední mi říkali přitažlivá, sexy nebo dokonce kotě. Ale ne krásná. Nikdy to nebylo krásná. A ve výsledku... slyšet, jak mi takhle někdo řekl poprvé, zvláště někdo, jako Harry, to... mě vyděsilo. Ale... v dobrém slova smyslu. Opravdu dobrém.

„A nyní, mocí mně svěřenou, vás prohlašuji za muže a ženu. Calebe, smíte políbit svou nevěstu."

Náhle všichni v kostele kolem mě začali jásat, vytrhující mě z myšlenek a trochu jsem vyskočila, když jsem trhla hlavou k oltáři, trochu jsem vykulila oči, když Caleb držel Libby v náručí a vášnivě ji líbal.

Cože?

To už je konec...?

„Dámy a pánové, poprvé vám představuji pana a paní Houtovi!" prohlásil svatební úředník s úsměvem.

Ou, sakra... Musela jsem se ztratit v myšlenkách...

Sakra...

„Jsi v pořádku?" přišel Harryho hlas vedle mě. „Viděl jsem, jak jsi nadskočila."

„Ou... jo." Otočila jsem se k němu a přikývla jsem. „Jen... jsem nečekala takový hlasitý potlesk, hádám..." Kousla jsem se do rtu.

Harry se uchechtl.

„Jo. Já taky ne. Trochu typické pro lidi, kteří se s Libby a Calebem kamarádí." Pak se díval s něžným úsměvem, jak Caleb a Libby šli uličkou s velkými úsměvy. „No... hádám, že je čas na hostinu, zatímco se tihle dva budou fotit."

Piper //h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat