Piper //h.s. (CZECH TRANSLATION)

THIRTY-SEVEN

Leah

Šla jsem k Harryho bytu s jemným povzdechnutím, sklopila jsem oči k zemi, když jsem stiskla tlačítko na zvonku a čekala jsem, až Harry přijde ke dveřím.

Dnešek byl katastrofa. Ale snad alespoň Harry a Piper měli lepší den než já.

Harry během chvilky otevřel dveře, starost a znepokojení se značilo v jeho tváři, když mě uviděl.

„Sakra, Leah, vypadáš vyčerpaně." Chytil mě za ruku a něžně mě vtáhl do bytu.

„Já vím." Povzdechla jsem si znovu, když mě odvedl do obýváku a posadil mě na gauč.

„Dáš si něco?" zeptal se mě. „Máš hlad? Potřebuješ šálek čaje?"

„Ne, děkuji, Harry." Pokusila jsem se usmát. „Je to od tebe sladké." Pak jsem se podívala k chodbě. „Piper ještě spí?"

„Jo," odpověděl s přikývnutím. „Spinká dobře."

„To jo." Usmála jsem se znovu, tentokrát úspěšněji. „Jak to dneska šlo? Nezlobila moc?"

Harry se tiše uchechtl a pokroutil hlavou.

„Ne, byla hodná. Vůbec nezlobila, slibuju."

„To je dobře." Ještě víc jsem se usmála. „Co jste dělali?"

„No, měla hlad, když jsem ji vyzvedl, tak jsem ji vzal do Café Vita no hranolky s vajíčkem," odpověděl.

„Hranolky s vajíčkem?" zvedla jsem obočí. „Sakra... zapomněla jsem ti říct, že je podívají s fazolkama, ale-."

„Ale Piper je nemá ráda," dokončil Harry větu za mě s uchechtnutím. „Bez obav, přišel jsem na to a objednal jsem je bez nich."

Ihned jsem si úlevou oddechla a usmála jsem se.

„Působivé," řekla jsem mu s přikývnutím. „Zdá se, že máš na to skutečný talent."

Harry se znovu uchechtl.

„Díky."

„Co dalšího jste dělali?" zeptala jsem se.

„No, dost se u jídla ušpinila, takže jsem na záchodě umyl. Taky jsem jí musel umýt obličej, všude měla zaschlý žloutek." Pobaveně se usmál.

„Aww..." Zahihňala jsem se jemně. „Jo... Promiň. Miluje vajíčko s hranolkama, a když to jí, zajímá se jenom o to. Ani si nevšimne, že je upatlaná."

Harry se uchechtl.

„Já vím, ale je to v pohodě. Čekal jsem to." Pak si trochu odkašlal. „No, když se najedla, vzal jsem ji na pláž, smočila si trochu nohy ve vodě. Ale, er... když jsme chtěli jít, chtěla si obout boty a ten jeden pásek se urval."

„Cože?" jemně jsem vykulila oči. „Sakra... musím jí koupit nové boty." Sklonila jsem hlavu a vystresovaně jsem si třela spánky. „Rychle má boty onošené, protože má tolik energie..."

„To je v pohodě." Harry mi věnoval jemný úsměv. „S tím si už nemusíš dělat starosti. Protože, er... snad to nevadí, ale... koupil jsem jí nové boty."

Zadrhl se mi dech v krku a ještě více jsem vytřeštila oči.

„Cože...?" sotva jsem mohla uvěřit tomu, co řekl. „Koupil jsi jí boty?"

Harry přikývl.

„Nechtěl jsem, aby chodila ve zničených botách. Doufám, že ti to nevadí."

„O můj Bože... Harry..." Pokroutila jsem zmateně hlavou. „Tos... tos nemusel..."