TWENTY-FIVE

2.9K 249 46
                                    

Třepetavě jsem otevřela oči, vzbudila jsem se ležící na boku s dvěma pažema omotanýma kolem mě zezadu a chvíli mé rozespalé mysli trvalo, než si uvědomila, že to byl Harry, objímající mě zezadu jako medvídka. Ohlédla jsem se na něj a začala jsem se usmívat, ale úsměv rychle zmizel, když mě náhle zasáhla strašná myšlenka.

O můj bože... Přespala jsem tady...?

Čeká na mě Piper, až ji vyzvednu?!

Panikařící jsem se okamžitě škrábala do vzpřímené pozice, způsobující, že jemné a rozespalé zaskuhrání přišlo od Harryho, když s ním mé vrcení zahoupalo. Ačkoli jsem vyšilovala až moc, abych si toho vůbec všimla, rychle jsem se podívala k digitálnímu budíku na nočním stolku.

10:27.

Uvědomující si, že nebylo ani poledne, jsem si hned oddechla, mé napnuté tělo se teď uvolňovalo, věděla jsem, že jsem pořád měla pět hodin, než jsem musela vyzvednout Piper z Chappell Croft.

Uf.

Výhody ranního sexu...

„Leah...?" promluvil Harry unaveně. „Jsi v pohodě?"

„Jo..." Uchechtla jsem se jemně a lehla jsem si zpátky do postele. „Jen jsem najednou zpanikařila, že by na mě Piper mohla čekat."

„Cože?" uchechtl se Harry rovněž. „Zlato, ještě není ani poledne."

„Já vím. Teď si to uvědomuji." Otočila jsem se zpátky k němu a usmála jsem se. „Stejně jako to, že jsem se rozhodla přijet tak brzy," řekla jsem se zahihňáním. „Tohle ráno se vybarvilo dost zajímavě."

„Ou, to jistě." Uchechtl se Harry znovu. „Ale cítím se kvůli tomu úžasně."

„Já taky." Začala jsem se na něj culit. „Taky trochu bolestivě, ale pořád úžasně."

„Příliš bolestivě na druhé kolo?" uculil se na mě zpátky.

„Druhé kolo?" zvedla jsem obočí a opět jsem se zachichotala.

Usmálo jsme se na sebe, než jsme se lehce zasmáli a lehli jsme si do náruče toho druhého.

„Víš, trošku mi to přišlo...," začala jsem pomalu. „Nevím, jako bych... znovu přišla o panenství, fakt..."

„Opravdu?" Harry na mě shlédl a znovu se usmál. „Proč?"

„No... víš, s těmi čtyřmi roky abstinence, přestala jsem se v sexu cítit tak pohodlně jako kdysi a byla jsem docela nervózní, víš. Chci říct, i když jsem ti řekla, že si připadám jako panna, než jsi... však víš." Začala jsem se červenat a trochu jsem se kousla do rtu. „Podívej, snažím se říct... bylo to, jako bych dostala druhou šanci ztratit panenství, s někým, kdo je tisíckrát lepší než Curtis v mnoha směrech." Stydlivě jsem se na něj usmála. „Takže ti děkuji, že jsi mi dal tu šanci."

Harryho úsměv se zvětšil a pomalu se sklonil a natiskl mi vřelou pusu na čelo.

„Děkuji, že jsi mě pustila dovnitř," zamumlal. Můj vlastní úsměv se taky začal zvětšovat a zahihňala jsem se dneska snad podesáté, když jsem si opět lehla na jeho rameno. Cítila jsem, jak jeho palec jemně přejížděl nahoru a dolů uprostřed mých zad, přičemž mě k sobě více přitulil.

„Hele... Leah?" promluvil opět.

„Ano, Harry?" odpověděla jsem jemně, přičemž jsem začala prstem přejíždět po jednom z jeho vlaštovčích tetování.

„No, erm... díky tomu, co se dneska ráno stalo, já... neměl jsem šanci, ale..." Na okamžik zaváhal. „Mám otázku, na kterou jsem se tě dneska chtěl zeptat... a je to docela důležité."

Piper //h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat