THIRTY-FOUR

419 44 11
                                    

Dneska byl ten den, kdy jsem měla jít k soudu.

To ráno jsem vezla Piper do Chappell Croft, nadšeně se vrtěla v sedačce, protože věděla, že dneska by ji hlídal Harry, takže byla víc než nadšená. A musela jsem se usmívat. Bylo super vidět, jak byla šťastná, že by s ním trávila čas.

„Maminko, chci pro Harryho vyrobit něco pěkného, abych mu to mohla ukázat, až mě vyzvedne!" řekla Piper nadšeně. „Co bych měla vyrobit, mami?"

„Ou, můžeš vyrobit, co chceš, zlato. Jsem si jistá, že bude milovat všechno, co mu dáš." Usmála jsem se na ni ve zpětném zrcátku.

„Myslím, že se zeptám paní učitelky," řekla. „Chci, aby to bylo opravdu krásné."

Uchechtla jsem se.

„Dobře, zlato. Jsem si jistá, že něco vymyslíš."

Zaparkovala jsem před Chappell Croft a vystoupila jsem z auta, než jsem šla ke dveřím Piper, pomohla jsem jí ze sedačky a postavila jsem ji na zem, řekla jsem jí, aby čekala, zatímco jsem vytahovala její baťůžek a další tašku se všemi věcmi, co si vybrala vzít si na odpoledne s Harrym.

Pomohla jsem jí nasadit baťůžek, než jsem si čupla na její výšku a upravila jsem jí vlasy, usmála jsem se na ni a něžně jsem ji pohladila po tváři.

„Dobře, moje sluníčko, budeš dneska s Harrym hodná, dobře?" řekla jsem jí.

„Ano, mami! Slibuju, že budu!" zazubila se na mě a horlivě přikyvovala. „Jak dlouho mě bude Harry hlídat?"

„Nejsem si jistá, Piper. S tatínkem musíme probrat hodně věcí a možná to bude trvat. Ale budu s Harrym v kontaktu a on ti řekne, kdy tě přijedu vyzvednout. Dobře?"

Piperin úsměv se zvětšil a znovu přikývla.

„Dobře, maminko."

Usmála jsem se na ni a dala jsem jí pusu na čelo, než jsem se zvedla na nohy, chytila jsem ji za ruku a vedla jsem ji do Chappell Croft.

„Dobré ráno, Piper!" Janice ji pozdravila se zářivým úsměvem.

„Dobré ráno!" odpověděla nadšeně.

„Dobré ráno, Janice." Usmála jsem se na ni. „Jak se dneska máte?"

„Mám se dobře, Leah. Co vy?" zeptala se mě Janice.

„Er..." Uchechtla jsem se jemně. „Mohlo by být lépe."

„Ou?" Janice zvedla obočí. „Co se děje?"

„Erm..." Kousla jsem se do rtu a znovu jsem se otočila k Piper. „Zlatíčko, proč nejdeš do šatny a neodložíš si baťůžek? Pak se můžeš vrátit a dát mi pusinku."

„Dobře, mami!" Piper se na mě usmála a přikývla, než si šla odložit baťoh. Když byla z doslechu, naklonila jsem se k Janice blíže.

„Já... dneska mám soud kvůli péči," řekla jsem s jemným povzdechnutím. „Piperin táta... chce práva na návštěvy."

„Ou...," řekla Janice a položila mi ruku na rameno. „To mě mrzí, Leah. Musíte být hodně ve stresu."

„Jo... trochu." Snažila jsem se zavtipkovat s jemným uchechtnutím. „Ale i tak... mám být u soudu až později odpoledne, takže to znamená, že dneska Piper nevyzvednu jako obvykle."

„Ou, to není problém, Leah. Víc než rádi se o Piper postaráme déle, jak budete potřebovat," řekla mi Janice.

„Ale ne, to nemusíte. Piper bude vyzvednuta o půl čtvrté, ale ne mnou."

Piper //h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat