Piper //h.s. (CZECH TRANSLATION)

EIGHTEEN

Harry

Když se konečně sobota přiblížila, musím přiznat, bylo to poprvé po dlouhé době, co jsem se cítil natěšeně. Nemohl jsem si pomoct, ale usmíval jsem se při každé myšlence trávení času s Leah. Byly to dva týdny, co jsme se naposledy viděli a... chyběla mi. Opravdu. Chyběla mi a chyběli mi i Piper.

Poté, co mě Leah mile nechala u nich přespat po svatbě, bylo mi smutno, že jsem musel odjet. Bylo divné odcházet z malého, ale útulného a vřelého domu sladké matky a její šťastné dcerky do mého velkého a osamělého domu v Londýně. Když jsem dojel domů, chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že Leah a Piper byly skoro dvě hodiny jízdy pryč a to, že jsem nemohl za nimi jet a navštívit je další den, protože jsem byla tady v Londýně na další dva týdny. Ale nakonec jsem se s nimi mohl zase vidět.

Z požádání Leah, aby mi ukázala worthingskou pláž, jsem byl trochu nervózní, přiznávám. Nevím, obával jsem se, že by řekla ne, když jsem věděl, že ani nemusím. Ale nemohl jsem si pomoct. Cítil jsem se... u Leah nerozhodný. Užíval jsem si s ní být a vždycky jsem se přistihl, jak jsem se těšil, až budeme spolu trávit více času. A nebyla to jen Leah, díky komu jsem zářil... Byla to taky Piper.

Piper byla tak sladká. Byla temperamentní a energická s krásným smíchem, který vám dokázal rozzářit celý den. Jsem jí okouzlen... Sotva si dokážu představit, čím si ta malá holčička teď prochází, je tak malá a musí vyrůstat bez otcovské lásky. Měla štěstí, že měla tak věnující se a milující matku, která by pro ni udělal všechno. To byla jedna z věcí, které jsem tak na Leah obdivoval.

Nebylo možné, abych popřel, jak moc jsem začínal Leah obdivovat. Něco bylo v jejím úsměvu a něco v jejích očích, co mě vtáhlo dovnitř. Byla docela ohromující, koneckonců, měla pěknou tvář a malou, ale vytvarovanou postavu, nezmiňuji lesklé černé vlasy a ty oči... ty velké, jemné a něžné zelené oči, zároveň něco na nich bylo tak podmanivé. A jsem ze všeho ohledně ní v úžasu... jak byla tak nezávislá, jak pořád dokázala čelit životu s úsměvem poté, co v sedmnácti otěhotněla a byla vyhozena z domu vlastními rodiči, a jak se z ní stala tak úžasná matka navzdory tomu, jak ji Heath opustil, když se Piper sotva narodila. Měla všechen optimismus a pružnost, že jsem se cítil, jak mě přitahovala. Byla tak něžná a jemná... ale zároveň dokázala být taky duchaplná a vtipná a to byl kontrast v její magnetické osobnosti, která mě vyzývala. A kdykoli vidím, jak se červená, je stydlivá a rozzlobená v mé přítomnosti, lhal bych, kdybych řekl, že mi to nepřipadá roztomilé... zároveň lákavé.

Přeji si, abych mohl Leah a Piper vidět častěji. Ale vyhradit si čas v těchto dlouhých cestách do Worthingu příliš často bylo nepraktické a nepohodlné pro nás tři. Kdyby nebydlely tak daleko, viděl bych je tak často, jak bych mohl, protože jsem se přistihl, že chci s nimi trávit více a více času. Kdyby jen byl způsob, jak bych mohl být k nim blíže... pak by mi nic nebránilo. Protože jednou bych chtěl být těmi lidmi, kterým by Leah a Piper věřili celým srdcem. A jediná možnost, jak to udělat, je, kdybych s nimi trávil více času, a nelíbí se mi, že nemůžu tak často, jak bych chtěl.

Ale alespoň dnes uvidím Leah. A sotva se můžu dočkat. Být kolem Leah se velmi rychle stalo tím časem, kdy jsem nejšťastnější.

Ačkoliv se známe krátce, Leah se mi už tak moc otevřela... řekla mi spoustu jejích životních příběhů, o nichž vím, že by je jen tak někomu neřekla. A miluju to, protože mi to jen dokazuje, že mi věří a cítí se v mé přítomnosti dobře. Ale nemůžu pomoct pocitu, jako v jejím příběhu bylo více. Když mi vyprávěla o své minulosti s kluky nebo svém břemeni s Heathem, říkala to ležérně a smáli jsme se tomu... ale i tak, někdy vidím pohled marnosti v jejích očích, moc se pokouší to skrývat za jemný úsměv.