3.

960 44 14
                                    

Jason's pov
- - - - -

,,Dobré ráno." Zamumlal jsem jí tiše u ucha a objal ji kolem odhaleného pasu. ,,Dobré poledne." Řekla s úsměvem a otočila se ke mně čelem. Sklopil jsem pohled na své zápěstí kolem kterého se táhly platinové hodinky a pozvedl obočí. ,,Není poledne." Řekl jsem potichu a ona se pousmála.

,,Buď rád že není, v poledne musíme být u rodičů." Řekla s úsměvem a já se s povzdechem odtáhl. Tak moc se tam netěším...

,,Vážně tam musíme?" Zakňučel jsem a ona pokývala hlavou. ,,Taky navštěvujeme tvé rodiče a já nic nenamítám. Proč bychom nemohli za mými?" Zeptala se s pohledem do mých očí a já pokrčil rameny.

Za mými rodiči taky skoro nejezdíme. Stejně s mým otcem skoro nemluví, protože stále pracuje, ale s mou matkou si opravdu rozumí což je hezké.

,,Dnes se necítím na to být mezi lidmi a už vůbec ne okolo těch kterým se nechutím." Zamumlal jsem se sklopeným pohledem a posadil se ke stolu.

Přešla ke mně a jemně mě pohladila po vlasech, kterým jsem se dnes ještě nestihl věnovat tak byly rozházené do všech stran. Už bych je měl ostříhat.

,,Co to říkáš Jayi..?" Zeptala se a posadila se ke mně na klín. Nechci jí o tom říkat, snažil jsem se to v sobě držet co nejdéle to šlo, ale opravdu nemám náladu na pohledy jejího otce..

Omotal jsem jí ruce kolem pasu a jemně ji hladil zatímco jsem se vyhýbal jejímu pohledu.

,,Komu se nechutíš?" Zeptala se a jemně mě pohladila po tváři. Zavřel jsem oči a čelo si opřel o její rameno.

Nevím jestli nechutím, ale nemají mě rádi a je mi hodně nepříjemné kolem nich být..

,,Jasone odpověz prosím. To musíme vyřešit." Naléhala znovu a jemně mi nadzvedla bradu tak abych se jí díval do očí. Vím že to myslí dobře, ale úplně se mi to nechce řešit..

,,Hailey mám rád tvou rodinu. Strana tvé matky je opravdu milá a přijímá mě, ale tvůj otec a jeho rodiče a sourozenci prostě ostatní z jeho strany mě vůbec nemají rádi a je vidět jak moc jim vadím..." Řekl jsem potichu zatímco jsem jí jemně uhlazoval krajku jejích kalhotek podél pokožky a snažil se soustředit na cokoliv kromě jejího pohledu. Trochu se bojím její reakce. Přeci jen je to její rodina...

,,Proč bys jim měl vadit?" Zeptala se jemně a já pokroutil hlavou. Sám nevím co jsem udělal špatně.. prostě mu vadí to že jsem s ní. 

,,Nevidíš jejich pohledy Lee, když se tě jen dotknu nebo na tebe promluvím tak mě propalují očima což je hrozné protože jsi má manželka." Řekl jsem a podíval se jí do očí.

Nevím proč nemůžou pochopit to že se jí chci dotýkat. Proč bych nemohl? Je to má žena, co je špatného na tom že se chci dotýkat své ženy?

,,Je to jako by mi stále měl za zlé to že jsem připravil o nevinnost jeho 'malou holčičku'. Bylo ti devatenáct a bylo to po svatbě, jak jsem to mohl možně udělat lépe?" Zeptal jsem se a stále jsem se jí díval do očí zatímco jsem pokračoval ve stížnostech.

,,No neměli jsme u toho ohňostroje ani houslistu což hodně vypovídá o tom jak lepší by to mohlo být aby to otci vyhovovalo, protože vůbec nezáleží na tom jak krásně jsem se cítila já, ale na tom jestli je s tím on v pořádku.." Zamumlala ironicky a já se pousmál. Jsem za ni opravdu vděčný.

Vím že má její otec hlavně problém s tím že se jí dotýkám a oba její rodiče vědí že už jsme spolu spali, protože nás jednou omylem skoro přistihli.

There she goKde žijí příběhy. Začni objevovat