There she go

18.

Hailey's pov
- - - - -

,,Hailey, měl jsem o tebe hrozný strach. Sbal se co nejdřív a přijeď domů." Vyhrkl táta hned jak zvedl hovor a já pokračovala v nervózním kousání kůžičky kolem nehtů. Nemůžu si kousat nehty, protože jsou gelové, ale tohle taky pomáhá.

,,Nikam nejedu." Řekla jsem a na chvíli nastalo ticho které jsem se rozhodla rozbít. ,,Potřebuju radu." Řekla jsem potichu a dívala se směrem k terase abych se ujistila že mě Jason neslyší. Je tam celé ráno. Něco řeší a často křičí.

Nevyřešili jsme to co se stalo v noci... vím že se ke mně Jason v noci vrátil, ale byla jsem v polospánku a když jsem se vzbudila tak byl zase pryč...

,,Nejlepší ráda kterou ti mohu dát je od něj vypadnout, nezaslouží si tě." Zasyčel a já pokroutila hlavou. To nikdy neudělám. Vztah se nám může kazit sebevíc, ale nikdy od něj neodejdu.

,,Vyznáš se v kytarách, která je podle tebe nejlepší? Nějaká která má hezký zvuk." Řekla jsem a on se chvíli odmlčel. ,,Chci se naučit hrát tati, prostě mi poraď, vím že to nechceš říct kvůli Jasonovi..." zalhala jsem a on zhluboka vydechl. Nadiktoval mi nějakou kytaru, kterou jsem si napsala a hned se cítila lépe. Teď vím co dát Jasonovi jako omluvu.

,,Děkuju... můžu tě poprosit ještě o něco?" Zeptala jsem se a on hned souhlasil. Aspoň že tak. ,,Přestaň urážet mého manžela a konečně se smiř s tím že toho člověka miluji a on miluje mě. Četla jsem co jsi mu poslal, je to nechutné, hloupé, dětinské a stydím se za to jaký jsi. Jason na mě v životě nevztáhl ruku, živí mě, dělá mě šťastnou a miluje mě. Všichni to vidí jen ty ne, tak se prosím vzpamatuj. Dokud ho nepřijmeš tak se se mnou můžeš rozloučit." Řekla jsem a hovor položila. Zhluboka jsem vydechla a znovu se podívala směrem k terase. Snad mě neslyšel...

Celá se klepu, na otce jsem taková byla jen párkrát a pokaždé se mi to nějak vymstilo... ale vím že mi Jason stojí za to.

Rychle jsem vyhledala kytaru kterou mi poradil a objednala ji tak aby přišla do druhého dne ve vybraném pouzdře a se strunami navíc. Chci mu udělat radost.

,,Musíme si promluvit." Řekl Jason a posadil se vedle mě. Zvedla jsem k němu pohled a nejistě tiskla telefon v dlani. Určitě mě slyšel a je naštvaný.

,,Jen mluvit. Nechci křičet, nechci se hádat. Chci to vyřešit." Řekl a já přikývla. ,,Kde si myslíš že je problém?" Zeptal se s pohledem do mých očí a já trochu zmateně pozvedla obočí. ,,V našem manželství... musí tu být nějaký problém když se poslední dobou pořád hádáme." Vysvětlil a já nepatrně přikývla zatímco jsem sklopila pohled.

,,Myslím že je v komunikaci... mohli bychom se vyhnout i té včerejší hádce, kdybych ti ty fotky ukázala a stejně tak té večerní kdybys mi normálně vysvětlil jak se cítíš a neurazil se." Řekla jsem a on pokroutil hlavou.

,,Nenapadej mě Hailey, nechci se hádat, nechci ti nadávat a ty bys neměla nadávat mně." Řekl a já sklopila pohled. Nechci mu nadávat ale mrzí mě jak se zachoval..

,,Omlouvám se." Řekla jsem tiše a on se pousmál.

,,V pořádku... souhlasím s tebou. Měli bychom víc mluvit a já si potřebuju dát pravidelně pár dní volna, třeba každou neděli a čtvrtek abych měl čas na tebe a na sebe. Taky potřebuju víc odpočívat abych nebyl tolik ve stresu... pomůžeš mi?" Zeptal se ke konci trochu nejistě a já přikývla. Budu jedině ráda když se začne zajímat také o sebe.

,,Moc ráda." Řekla jsem a on se pousmál. ,,Mohla bys být něco jako má sekretářka kdybys chtěla. Jen v soukromém životě, k práci tě pouštět nesmím... klidně ti budu platit." Řekl s úsměvem, který jsem mu ale neopětovala. Proč bych na tohle kdy přistoupila? Budu se o něj starat za peníze? Co bych byla za manželku?