There she go

25.

Hailey's pov
- - - - -

,,Dnes si to užijeme zlatíčko. Byla jsi poslušná, dostaneš odměnu." Řekl zatímco mi připoutával ruce k pelesti postele a já zrychleně dýchala. Srdce mi bije neskutečně rychle a jsem trochu mimo. Tohle se nesmí stát. Ublíží miminku. Tohle se nesmí stát.

Mám pocit že mi dal něco do pití které mě donutil vypít, protože chutnalo odporně a cítím se slaběji než kdy jindy.

,,Lucasi prosím ne, ublížíš miminku. Nedělej to." Dostala jsem ze sebe skrz vzlyky, ale on neposlouchal. Byl až moc zabraný ve spoutávání mých kotníků a já se nemohla nijak bránit.

,,Sklapni nebo to bude ještě horší." Sykl a vlezl si nade mě. Ze stolku vzal nůž a já zavřela oči když se s ním až moc přiblížil k mému krku. Zrychleně jsem dýchala a nemohla zastavit slzy.

,,Neublížím ti zlatíčko, všechno to dělám pro tebe, není se čeho bát." Řekl a tupou částí nože přejel po mé klíční kosti předtím než přeřízl ramínka od podprsenky a látku hodil na zem.

Bolí mě prsa, pravděpodobně z těhotenství, a je mi zima, nechci takhle být. Nechci být před ním svlečená. Je mi to nepříjemně a cítím se ohroženě.

,,Prosím ne." Vydechla jsem a odklopila hlavu na stranu abych se aspoň nemusela dívat. Chystal se rozříznout i mé kalhotky, ale někdo vtrhl do pokoje. Trhla jsem sebou a byla vděčná tomu že mé tělo z větší části stínil on.

,,Říkal jsem že sem nikdo nesmí!" Zakřičel Lucas chladným hlasem a já sebou trhla od leknutí. Bože můj proč je pořád tak hlasitý a nevypočítatelný?

,,McCann. Ví kde jsme." Vydechl neznámý u dveří a mně vynechalo srdce. Podívala jsem se jeho směrem a rozplakala se štěstím.

,,Jason.." řekla jsem tiše a trochu cukla s rukama při pokusu o únik z provazů. Přišel na můj vzkaz. Jde si pro mě. Chci k němu, hrozně moc mi chybí.

,,Kód A. Rychle!" Křikl po něm a začal mi rozvazovat nohy. Sotva jsem ho vnímala, protože na mě šla každou sekundou větší a větší ospalost a skoro jsem nebyla při smyslech.

,,Nevím jak nás našel, ale nikdy tě nedostane. Dokončíme to jinde zlatíčko." Řekl a políbil mě předtím než mi rozvázal ruce. Občas to dělá, nikdy mu to neopětuji. Nesnáším ten pocit jeho rtů na mých. Je to tak nechutné...

,,Obleč se." Řekl a hodil na mě Jasonovi věci. Jsem slabá. Sotva se držím vzhůru. ,,Neslyšelas?" Zavrčel nebezpečným hlasem a já sebou trochu trhla od leknutí. Do rozklepaných rukou jsem vzala mikinu a přetáhla si ji přes hlavu.

Opatrně jsem si nandala i tepláky a všechny věci spojené s Jasonem si nastrkala do kapes. Byl by schopný mě jen vzít a nechala bych je tu a to doopravdy nechci.

,,Pojď." Sykl a pevně mě chytl za zápěstí. Vytáhl mě do stoje a vlekl za ním pryč z domu.

Před vchodovými dveřmi mě hodil do auta a já se se zakňučením schoulila v klubíčku na sedadlech. Motá se mi hlava, pískal mi v uších a je skoro nevnímám okolí. Mám strach o miminko, jen doufám že mě Jason zachrání a konečně všechno bude v pořádku.

- - - - -
Jason's pov

,,Chystají se pryč, jdu zezadu, Chaz zepředu, Alex zprava, Dean bere levou. Všichni rozumí?" Zeptal jsem se a smykem otočil auto. Nebude mi 'utíkat mezi prsty' tak jak psal. Je má. Jen má a má bude navždy.

,,Jasone nestihneme je." Řekl Jake a já víc sešlápl plyn zatímco jsem v dlaních pevně tiskl volant až mi bělaly klouby na rukou. Nenechám si ji znovu vzít. Jsem tak blízko. Tak kurva blízko.