Hailey's pov
~ o týden později
- - - - -Jasonův omluvný dopis jsem si tiskla k hrudi a tiše se choulila v klubíčku na matraci v mokrém sklepě. Je tu hrozná zima a jsem jedině ráda že mám věci které mi Lucas dovolil si vzít.
S kapucí a sluchátkami v uších jsem poslouchala jeho uklidňující hlas a prohlížela si záložku na které byly naše fotky stejně jako fotku z naší svatby. Usmívali jsme se a vše se zdálo být dokonalé.
Chtěla bych ty dokonalé časy zpátky... hrozně moc mi chybí a už jsem čtrnáct dní s Lucasem.
Mám úžasnou ale zároveň příšernou novinu. Myslím si že doopravdy jsem těhotná.
Je to úžasná novina, protože je to Jasona, ale příšerná protože jsem s Lucasem a ve sklepě a mám strach že to miminko nezvládne.
Mám strach ze všeho. I z naší budoucnosti. Hlavně z naší budoucnosti. Chci být s mým manželem. Jason mi hrozně moc chybí. Chtěla bych být konečně v jeho objetí, cítit se v bezpečí a šťastná.
,,Mám tu pro tebe návštěvu." Ozval se hlas Lucase a já k němu zvedla pohled. Ani jsem se nehnula a přitiskla si dlaně na bříško abych si byla jistá že je miminko v pořádku.
Mám strašný strach že se mu něco stane. Neodpustila bych si to. Nikdy bych si to neodpustila. Po tom co jsme jedno ztratili jsem ještě víc úzkostlivá a vůbec nevím jestli to zvládnu.
,,Dám vám deset minut děvčata." Řekl a znovu byl slyšet zvuk dveří. Tiše jsem zavzlykala a nohy si přitáhla blíž k tělu. ,,Kdo se směje teď Hailey?" Ozval se hlas Sophii a já pevně zavřela oči. Nesnáším jí. Lucas mi ubližuje fyzicky a ona psychicky, nemám tušení co je horší.
,,Kde je tvůj manžel když ho nejvíc potřebuješ?" Zeptala se a dřepla si ke mně. ,,Vzdal to s tebou. Nestojíš mu za to Hailey, přiznej si že tě nikdy nemiloval." Řekla a hrubě mi z obličeje odstranila vlasy.
,,Byl s tebou jen aby se dostal přes mě a to se mu stejně nepodařilo." Řekla a já si k sobě tiskla všechny věci které s ním mají cokoliv společného. Byla by schopná mi je zničit a to nedopustím.
,,Vzdej to Hailey. Nikdy mu na tobě nezáleželo. Teď jsi s Lucasem a od toho už se nikdy nedostaneš." Řekla s úšklebkem.
,,Jason mě miluje." Řekla jsem potichu a ani na sekundu o tom nezapochybovala. Vím že ano. Vím že mě miluje. Přijde pro mě. Určitě to bude brzy.
,,Tím bych si nebyla jistá." Řekla a já stále tiše plakala. ,,Včera byl s tvou kamarádkou. Jak že se jmenuje? Kendall? Hodně se k sobě měli. Objímali se a to dost dlouho." Řekla a já se rozplakala o něco víc. S Kendall jsem hrozně dlouho nebyla v kontaktu. Pořád cestuje a nemá čas, ale s Jasonem jsou dobří přátelé.
Vím že by to neudělal. Jen objímání není nic špatného a to že se objímali dlouho? Nic to neznamená, třeba jen potřeboval podporu..
Trvalo ještě několik minut než odešla a nechala mě psychicky úplně vyřízenou. Mám neskutečný strach o naše miminko. Nemůžu být takhle na dně. Co když se mu kvůli mému stresu něco stane? Neodpustila bych si to..
Hlavou mi běhají krásné vzpomínky na Jasona a nevím jestli někdy přestanu plakat.
~ flashback
,,Kdy jsi se do mě zamiloval?" Zeptala jsem se potichu a on se na mě podíval. Stále si hrál s mou dlaní a prohlížel si ji na měsíčním světle na kterém se leskly naše snubní prstýnky. Jsme manželé, nikdy jsem nebyla šťastnější.
ČTEŠ
There she go
Fanfiction,,Chyběl jsi mi, měla jsem hrozný strach." Zavzlykala a já ji objal pevněji. ,,Už bude dobře. Jsi se mnou. Už je dobře." Řekl jsem chraplavým hlasem a ona pokývala hlavou. Chtěl jsem přijet dřív, tam moc jsem chtěl, ale opravdu jsme neměli tušení k...