There she go

37.

Jason's pov
~ o dva měsíce později
- - - - -

,,Jayi?" Zeptala se unaveně a já přikývl zatímco jsem si nandaval černé triko. Možná bych si měl dát sprchu, ale opravdu teď nemám čas.

,,Sophia má taky miminko, co se s ní stalo...?" Zeptala se tiše a nepatrně se odtáhla od Rubena, který jí ručičkama bouchl do obličeje když se protahoval. To je první na co se mě zeptá po sexu? Co se stalo s mojí ex? Asi tomu rozumím, je milé že se ptá. ,,Pustil jsem jí. Po chvíli vyhrožování a mluvení do duše se upřímně rozbrečela, omlouvala se a slíbila že bude lepší..." řekl jsem a zhluboka vydechl. ,,Jen mě chtěla zpátky lásko, nevnímala nic jiného a teď už nám nehrozí." Řekl jsem potichu a sklonil se k ní abych jí vtiskl malý polibek na rty.

,,Kam jdeš?" Zeptala se a já se pousmál. ,,Nechci abys měla noční můry." Řekl jsem a něžně ji pohladil po tváři. Pokroutila hlavou a podívala se mi do očí. ,,Kam jdeš?" Zeptala se znovu. ,,Za Lucasem." Řekl jsem a ona nepatrně přikývla. ,,Po čtyřech měsících.. jak tam přežívá?" Zeptala se a já se uchechtl. ,,Dejme tomu že je to jako ve vězení. Jen už mi ho teď připoutali ke stolu a čeká ho nejhorší a poslední chvíle jeho života." Řekl jsem a ona mi přiložila dlaň na zátylek čímž si mě přitáhla blíž.

,,Víš že necítí emoce..." řekla a já přikývl. ,,Bolest cítí, to je jediné na čem mi záleží." Řekl jsem s malým úšklebkem a ona se mi přitiskla na rty. ,,Buď opatrný, víš jak na tom jsi." Řekla a já se pousmál. ,,Nejsem nemohoucí." Řekl jsem a ona se uchechtla. ,,Ne, jen máš problémy se srdcem a migrény při kterých je ti na omdlení." Řekla sarkasticky a já vynutil malý úsměv. ,,Zlepšuje se to. Určitě to bylo jen protože jsem nebyl vytrénovaný a hned jsem byl zatížený." Řekl jsem a sklonil se k Rubenovi kterého jsem něžně pohladil po tvářičce. ,,Nezlob maminku když budu pryč." Řekl jsem potichu a vtiskl mu něžný polibek na hlavičku zakrytou v čepičce.

Zlepšuje se to? Sám nevím, jen mám strach a snažím se to i před ní skrývat. Beru hodně prášků proti bolesti hlavy, snažím se pít co nejvíc vody aby mi nebylo na omdlení, často jsem unavený a hodně lehce se mi dělají modřiny... mám trochu strach z toho co by to mohlo být.

,,A ty už jdi spát. Musíš být unavená." Řekl jsem směrem k Hailey a ona se pousmála. ,,Chci taky pusu." Zamumlala a natáhla ke mně ruce. ,,Měla jsi víc než to," ,,Chci víc." Přerušila mě a já se usmál. Jednou dlaní jsem jí přejel po pase a druhou jí přiložil na stranu krku. Rty jsem se přitiskl na ty její a ona se nepatrně nadzvedla takže se na mě natiskla blíž. Pravou dlaní mi zajela pod triko a levou zatahala za lem mých tepláků. Tiše jsem se zasmál a odtáhl se. Líbí se mi jak je nedočkavá a dravá, ale bohužel opravdu musím. ,,Hailey dost," přerušila mě tím že mě stáhla víc na ní a já v dlani pevně stiskl prostěradlo abych nespadl.

Zavřel jsem oči a tiše zastonal když mi nehty přejela na záda a tepláky mi stáhla níž zatímco se rty dostala na můj krk kde ihned našla mé slabé místo.

,,Musím jít." Zamumlal jsem a ona si mě natiskla blíž na její tělo. Znovu na ni mám chuť, ale opravdu musím. Trhaně jsem se nadechl a něžně ji od sebe odtáhl. ,,Až se vrátím, dobře? Teď mám práci a spí tu Ruben." Řekl jsem potichu a ona ohrnula spodní ret. ,,Vůbec to nezkoušej." Napomenul jsem ji s malým úsměvem.

,,Vynahradíš mi to." Řekla tiše a já ji vtiskl malý polibek na rty předtím než jsem si do ruky vzal svou tašku. ,,Hned jak budu moct. Miluju tě." Řekl jsem a ona se usmála. ,,Já tebe taky." Řekla a já jí poslal vzdušnou pusu předtím než jsem odešel z ložnice. Úsměv mi nezmizel ani při cestě do auta.

Jsem šťastný. Mám rodinu. Mám nádhernou, úžasnou manželku a zdravého rozkošného syna. Už jsme ho představili mým i jejím rodičům a bylo to opravdu krásné. Mám pocit že nás to všechny ještě víc spojilo...