Secret lovers

2. kapitola

,,To ne!" Vykřikla jsem docela nahlas, zrovna ve chvíli, kdy jsem vycházela z učebny přeměňování. Poberti se znovu vrhli na Severuse.

,,Hezky Jamesi!" Pronesl můj bratr, když James Seva odzbrojil. ,, Tak co lidi? Kdo chce vidět jak Srabusovi stáhnu kalhoty?" Nebelvíři začali souhlasně povykovat, a to si říkají kolej statečných?

,, Ne!" Vykřikla jsem a ochraně si stoupla před Severuse. ,, Blacková, odejdi pryč." Řekl James a já se na něj nasupeně ohlédla. ,, Přišla chránit svého zmijozelského kamaráda." Řekl můj bratr a v tu chvíli ze mě něco vylítlo. ,, Co se stalo s mým statečným starším bráškou? Teď je z tebe jen obyčejný zbabělec, co šikanuje ostatní." ,, Pojď Seve, jdeme." Už nám nikdo nebránil, abychom šli. Všechny poberty jsme nechali za sebou.

,, Děkuju," řekl mi Sev vděčně a někam odešel. Věděla jsem, že si to všechno musí přebrat v hlavě, já ostatně taky.

,, Luciusi!" Přiběhla jsem k mému nejlepšímu kamarádovi, který se zrovna toulal po hradu. ,, Neuvěříš, co jsem před chvílí udělala." ,, Ale jo Jenn, mluví o tom naprosto celé bradavice." Zarazila jsem se ,, cože?" Lucius na mě souhlasně kývl ,, Blacka to prý dost vzalo." Zabolelo mě u srdce, pořád mě ještě mučilo představa toho, že by můj bratr, jakýmkoliv způsobem trpěl.  ,, Jdu se projít k jezeru."

Procházela jsem se kolem černého jezera. Mám na toto místo spoustu skvělých vzpomínek. V prvním ročníku jsme zde například s Luciusem pravidelně chodili a dělali si piknik. ,, Blacková!" Ozvalo se najednou zamnou, ten hlas jsem ihned poznala.

,,Pottere?" Zeptala jsem se překvapeně a otočila se. ,, Promiň," řekl odhodlaně a já vykulila oči. ,, Už to neudělám, cítím se kvůli tomu špatně. Omluv se mu za mě prosím." Jen jsem kývla a chystala se k odchodu. ,, Počkej," chytl mě za ruku a mně tělem okamžitě proběhl takový zvláštní pocit. Elektřina? Ne, to přeci není možné! ,, Děkuji," řekl a sám se vydal pryč. Právě mě samotný pán bradavic požádal o laskavost.

Sevovi jsem vzkaz samozřejmě předala. Sice na to neměl moc žádnou reakci, byla jsem si však jistá, že je rád, že už od teď bude mít klid.

Zítra je ta párty. Bella se mi právě přehrabuje v mém obrovském šatníku a vybírá si šaty. ,, Co tyhle?" Zeptala se a strčila mi před obličej šaty ze saténu. Bílé s černou mašlí. Myslím, že stály více než půlka bradavic. ,, Myslím, že to budou ty pravé!" Povzbudila jsem ji a ona si je utíkala zkusit do koupelny. Já začala psát dopis matce.

Drahá matko
Mám se dobře, jak se máte vy? Dostala jsem nejlepší hodnocení ze třídy z lektvarů, byl to obzvlášť obtížný lektvar. Přála bych si to nové koště, co teď vyšlo. Kdyby si mi ho mohla koupit a zaslat byla bych moc vděčná!
Posílám pusu, vaše  Jennifer.

Věci se měly tak, že ve skutečnosti jsem to koště nechtěla vůbec pro sebe.

O 3 dny dříve
Zrovna jsem vešla do knihovny, seděl tam Remus a zaujatě si v katalogu prohlížel nový nimbus, který právě vyšel. ,, Ahoj," pozdravila jsem ho a on se na mě mile usmál. ,, Plánuješ si koupit to koště?" Remus se mírně zasmál ,, je moje vysněné, ale stojí víc, než celý náš dům." Potom se začal rozhovor ubírat jiným směrem.

Rozhodla jsem se prostě, že mu to koště opatřím a anonymně pošlu. Já famfrpál nehraju, moji rodiče však nakoupili tyhle košťata celému našemu zmijozelskému týmu. A navrch budou mít rodiče radost, že jsem se rozhodla konečně skamarádit s létáním.

,,Co se děje Regu?" Optala jsem se ho, když se zjevil před mými dveřmi. ,, Ségra, můžeš mi říct, proč mi máti píše, že ti také posílá to nejnovější koště? Vždyť si na něj nesedla od té doby, co v prvním ročníku byly ty létací lekce." Řekl se smíchem. ,, Není pro mě," sklopila jsem pohled. ,, A pro koho, vždyť celé naše družstvo-," vypadal, že už mu to došlo. ,, Je pro Remuse, on je tak hodný.. to koště je jeho sen, nemohla jsem .. prosím, neřekneš to nikomu?" Šibalsky na mě mrkl ,, nic nevím, vlastně jsem tu ani dnes nebyl." Řekl a zmizel z pokoje, jako pára nad hrncem.

Další ráno, jsem se vydala na obranu proti černé magii. Jak jinak, než s nebelvírem. Do třídy vešel náš pan profesor. ,, Tak děti, dnes vás rozdělím do dvojic a budete proti sobě bojovat. Bude to čestný boj!." ,, Bellatrix Blacková a Peter Pettigrew." Musela jsem se smíchem sledovat Bellin protáhlý obličej. Smích mě ovšem brzy přešel, a to rázně. ,, Slečna Jennifer Blacková a pan James Potter." No to si snad děláte prdel? Asi se proti mně všichni spikli.

,, Budu tě šetřit Blacková, neboj se." Pronesl to se svým samolibým a sebejistým úšklebkem. Sladce jsem na něj zamrkala ,, není třeba Pottere, vynalož veškeré své úsilí."

,, Dej mu Jennifer!" Zajásala Bella, která se neovládla. ,, Slečno Blacková, ovládejte se trochu." Pokáral ji pan profesor a Bella nenápadně protočila oči.

Podali jsme si s Potterem ruce a okamžitě na sebe začali chrlit kletby. I se svým hrdým Blackovským srdcem musím uznat, že špatný teda rozhodně nebyl. Díky jednomu kouzlu se mi ale povedlo dostat ho na zem, čehož jsem využila a rychle zaútočila s ,, expelliarmus!" ,, Výborně slečno Blacková! 30 bodů pro zmijozel!" Všichni zmijozelští mi začali tleskat.

Přešla jsem k Potterovi a podala mu ruku, aby mohl vstát ze země. Chytl se mě a vytáhl se nahoru. Chvíli jsme si koukali do očí a zase proběhlo to zvláštní spojení. Táhl mě k sobě jako magnet. ,, Dvanácteráku, co to děláš?" Přerušil nás Sirius a James rychle odešel pryč. Co se to sakra tento rok děje?

Seděla jsem ve zmijozelské společence a pila  dýňový džus. Právě tu byla párty a Lucius už vypadal solidně opitý. Asi ho potom budu muset dotáhnout na pokoj. Regulus opět někam zmizel, poslední dobou pořád někam mizí, řekla jsem si, že budu muset zjistit kam. ,, Jenn!" Houkl na mě Evan a dotáhl mě k baru. ,, Musíš si něco dát, přeci na párty nebudeš pít jen džus. Pro slečnu dvojitou vodku." Řekl barmanovi, který se na mě úchylně usmíval. ,, Zde to máte, krásná slečno." Podal mi panáka a já ho rychle vypila. Potom mi podal dalšího.

Zachvíli jsem už byla opilá jako nikdy v životě. Vždy nejdřív říkám, že nebudu pít a pak to skončí takhle. Právě jsme měli s Luciusem taneční sólo na stole a všichni nám tleskali.

Za chvíli jsem se, ani nevím jak, ocitla na chodbě. V ruce jsem měla flašku vodky a pomalu jsem se motala po chodbách. Viděla jsem dvojmo. Ok, tohle asi není dobrý. Najednou jsem do někoho vrazila, byl to pořádně tvrdý náraz. Zvedla jsem se, Sirius..

,Jenny? Co tu u Merlina děláš s flaškou vodky? Kolik si toho vypila?" Znovu jsem si lokla ,, nestarej se, každý bychom si měli jít po svých, nezahazuj se tu s nikým z tvé šíleně rodiny," řekla jsem ironicky a chystala se odejít. Podlomily se mi však nohy a zamotala se mi hlava. Kdyby mě nechytl, tak mám asi rozbitou hlavu, nebo jsem rozbitá celá. Neměla jsem na přemýšlení ale moc času, vnímala jsem jen to, že mě zvedl a někam odnášel, poté jsem se propadla do říše snů.

Pohled třetí osoby
Sirius nesl svoji sestru ke sklepení. Před jejich společenskou místnosti postával Rosie. ,, A tady je! Všude jsem ji hledal." ,, Jak jste ji mohli nechat se tak zřídit vy tupci?" Vyštěkl na něj Sirius. ,, Dej mi ji, donesu ji na pokoj." ,, Nesahej na ni, donesu ji tam sám." Bál se, že by se jeho sestře něco stalo.

Uložil ji do postele a spíš tak pro sebe si potichu řekl ,,ty si nikdy nebyla šílená ani zlá Jenny." Potom se otočil a odešel. Má tohle sourozenecké pouto, i přes to všechno snad ještě nějakou šanci?