Secret lovers

20. kapitola

Můj drahý Siriusi
Miminko kope čím dál víc a břicho taky každým dnem roste. Ani nevíš, jak strašně rádi bychom vás přijeli navštívit. James už je z toho, jak tě dlouho neviděl pořádně frustrovaný. Snaží se to nedávat najevo ale já to poznám. Nechtěli by jste se za námi příští týden zastavit?
S láskou Jennifer

S Jamesem jsme se vydali na procházku. Nutně mi potřeboval někde něco ukázat. Za chvíli už mělo zapadnout slunce. Ruku v ruce jsme stoupali nahoru po nějakém kopci. ,, Bylo by hezký žít takhle normálně pořád, viď?" Usmála jsem se na něho ,, čteš mi myšlenky."

,, Podívej," řekl, když jsme vyšli nahoru na kopec. Rozhlédla jsem se a okamžitě se mi na tváři rozlil úsměv. Byl tu nádherný výhled a s tím západem slunce k tomu to bylo přímo dokonalé. James zakašlal. Otočila jsem se k němu a všimla si, že klečí na zemi. ,, Proč sakra klečíš na..," najednou vytáhl sametovou krabičku a já zalapala po dechu.

,, Jennifer, od první chvíle, co jsem tě spatřil jsem věděl, že jsi naprosto jiná než ostatní. Jsi nádherná,laskavá, statečná a milion dalších věcí. Jsi nejzajímavější člověk, jakého jsem kdy v životě potkal. Každý den se díky tobě směju a říkám si, jaké mám sakra štěstí, že tě mám ve svém životě. Vím taky, že jsem tak trochu arogantní vůl ale prokázala by jsi mi tu čest a stala se mojí ženou?" ,, Panebože, Jamesi, ano!" Řekla jsem se slzami v očích a skočila mu do náruče. Dala jsem mu tak miliardu pus. Byla to jedna z nejšťastnějších chvílí v mém životě.

,, Ne, musí být až v září, přeci se nebudu vdávat s břichem jako balón Jamesi." James se rozesmál a já ho přetáhla novinami, které jsem zrovna držela v ruce. ,, Nesměj se mi," za chvíli jsem se ale rozesmála taky. ,, Budeš chtít pozvat tvoje rodiče?" Zamyslela jsem se ,, ne, nepřišli by, spojím se s nimi až jednou po válce, každý teď máme hodně rozdílné názory. Jsem ale ráda, že tam budu mít aspoň tvoje rodiče, jsou úžasní." Byla to pravda, Jamesovi rodiče mi poslední dobou tak trochu vynahrazovali ty moje. S Jamesovou maminkou jsem například chodila na nákupy pro miminko.

James byl zrovna v práci. Začal pracovat jako bystrozor, já se k němu také jednou přidám. Seděla jsem u okna, když v tom na něj zobákem zaťukala sova, otevřela jsem jí a ona v mžiku odletěla pryč.

Jennifer
Jak se máš? Pokud by to bylo možné, přijel bych tě zítra navštívit. Narcissa je také těhotná, zapomněl jsem ti to říct, bude to kluk. Naše děti budou tedy opravdu velmi podobně staré. Třeba z nich budou taky kamarádi, no uvidíme. Zítra se tedy zastavím.
Lucius

Lucius seděl u nás v kuchyni. ,, Třeba se do sebe zamilují, co ty víš." Mrkla jsem na něj a oba dva jsme se rozesmáli. Zrovna jsme se bavili o našich dětech, jestli budou kamarádi, nebo pár. Lucius mě chytl za ruku ,, už musím jít, opatrujte se všichni. Dávejte opravdu pozor, prosím." Objal mě a na to rychle odešel pryč.

James přišel domů až pozdě večer. Na tváři měl utrápený výraz. ,, Co se stalo?" Zeptala jsem se ho s kamennou tváří, už jsem počítala, že nenese dobré zprávy. ,, Frank a Alice... Bellatrix s dalšími smrtijedy je hodiny mučili, přežili ale už se z toho nikdy nedostanou, už nebudou moct normálně fungovat ani vychovávat jejich syna." Zhrozeně jsem se zhroutila na židli. ,, Jamesi, neměl by jsi s tou práci raději skončit? Nechci, aby jsi jednoho dne nepřišel domů už vůbec." V očích se mi zaleskly slzy ,, lásko, nemusíš se o mě vůbec bát, vždycky se ti vrátím, pojď, jdeme si lehnout." Dal mi pusu na čelo a společně jsme odešli do ložnice.

Další den jsem se vydala ke Svatému Mungovi, musela jsem navštívit Franka a Alice. Žili opravdu už jenom na půl. Leželi na postelích se zavřenýma očima, byli úplně mimo. Chytla jsem Alice za ruku ,, neboj se, budu ti na syna dávat vždycky pozor. Jste jedni z nejstatečnějších lidí, jaké jsem poznala."