,, Myslíš, že se jim budu líbit?" Ptala jsem se s nervozitou v hlase Jamese. Zrovna jsme stáli před domem jeho rodičů, měla jsem je poprvé potkat. Zrovna byl únor, náš vztah jen vzkvétal, okolní situace ohledně Voldemorta se ale bohužel jen a jen horšila.
,, Lásko, jsi dokonalá, budou tě milovat stejně, jako já, nemáš se čeho bát." Věnovala jsem mu vřelý úsměv a potom už se jen nervózně nadechla, když James zazvonil na zvonek. Chvíli bylo ticho, potom se však ozvaly kroky a dveře se pomalu otevřely. Stála v nich krásná blonďatá žena.
,, Jamesi! Konečně jsi mi přijel." Vřele ho objala a vtiskla mu hned několik polibků do vlasů. ,, A ty musíš být Jennifer! Dívka, která ukradla mému synovi srdce. Jsi opravdu moc nádherná. Já jsem Euphemia, moc mě těší." Vtáhla mě do objetí ,, Moc ráda vás poznávání Paní Potterová, James mi o vás hodně vyprávěl." Věnovala mi naprosto kouzelný úsměv ,, Fleamonte! Pojď dolů, už jsou tu."
Po schodech dolů sešel muž středního věku, byl opravdu velmi podobný Jamesovi. ,, Synu!" Zvolal a obejmul ho, viděla jsem, jak moc Jamesovi rodiče jejich syna zbožňují. ,, A ty musíš být ta Jennifer, no synu, vybral sis velmi dobře, to se musí nechat." ,, Tati!" Okřikl ho James a Euphemie i já jsme vypukly v záchvat smíchu.
S Jamesovými rodiči jsme strávili opravdu příjemné odpoledne, večer jsme se uložili do jednoho z pokojů pro hosty. ,, Jednou takhle budeme usínat v našem domě," zašeptal mi James do ucha a mně se při té myšlence rozlil na tváři úsměv. ,, Už se na to moc těším," ,, a vedle nás v kolíbce bude usínat malý James," rozesmála jsem se ,,ne, bude tam spát malá Jennifer." James na chvíli nasadil hraný přemýšlivý výraz ,, dobře, teď ale vážně, jak by jsi chtěla pojmenovat jednou naši dceru?" Zamyslela jsem se ,, líbí se mi jméno Eveline, nevím proč ale přijde mi ideální pro naši dceru, je to jako-." Nestihla jsem to dopovědět, protože se před námi najednou rozzářilo obrovské modré světlo ve tvaru fénixe, vyšel z něj Brumbáluv hlas. S Jamesem jsme to okamžitě pochopili a šli k tomu světlu, sloužilo jako přenášedlo.
Evidentně nás to každého vyhodilo někde jinde. Ocitla jsem se před malým domkem. Zevnitř se ozýval jekot. Okamžitě jsem vběhla dovnitř a spatřila smrtijeda, který se bavil tím, že mučil postaršího pána kletbou cruciatus. ,, Mdloby na tebe!" Vyslala jsem kletbu a on okamžitě odletěl pryč. ,, Pane, jste v pořádku?" Zeptala jsem se, ten pán začal vyděšeně ukazovat za mě. Stáli tam další dva smrtijedi. ,, Aaa, není to snad ta kurva Blacková?" Řekl neznámý hlas. ,, Nejsou to snad Voldemortovi poslušní pejsci?"
Začali jsme na sebe házet kletby hlava nehlava. Na to, že byli v přesile jsem je zvládala výborně. Za chvíli se v domě objevili další bytstrozorové. S jedním z nich jsme vzali obyvatelé domu a rychle se s nimi přenesli.
,, Jamesi!" Zavolala jsem na něho a běžela k němu. ,, Díkybohu, jsi v pořádku," leskly se mu oči a třásl se ,, Jamesi co se stalo?" ,, Jennifer... Marlene.."
O 3 dny později
,, Dnes jsme se tu všichni sešli, abychom uctili památku Marlene McKinnonové a celé její rodiny." Všichni jsme byli ve velké síni, přes slzy jsem nic neviděla. Držela jsem za ruku absolutně zničeného Siriuse. ,, Marlene zahynula při tom, když se snažila ochránit její rodinu. Byla statečná až do poslední chvíle, do poslední chvíle milovala také svého přítele a kamarády." Zabolelo mě u srdce, vstala jsem a vydala se k Brumbálovi.
,, Mohu říct prosím pár slov?" Zašeptala jsem k němu a on přikývl.
,, Ahoj všichni, moje jméno je, jak asi všichni víte Jennifer Blacková. Marlene byla moje nejlepší kamarádka. Byla nejlaskavější člověk, jakého jsem kdy v životě potkala. Dokázala v lidech vidět to dobré, dokonce a zejména v těch, kteří ho sami v sobě vidět nedokázali. Zachránila život spoustě lidem, sobě ho ale bohužel zachránit nedokázala," nadechla jsem se, brečela jsem čím dál tím víc. ,, Jistě všichni víte, že pocházím přesně z té rodiny, jaké Voldemort stahuje na svou stranu. Netajím se tím, že díky mé rodině jsem měla ve svém životě spoustu výhod, které jsem neodmítala. Díky Marlene jsem si ale uvědomila, že my také musíme bojovat, musíme odmítat a prát se za správnou a ne snadnou stranu. Proto tu právě teď stojím a všemu říkám ne. Už žádné výhody a ani nadřazování. Prosím vás, aby jste to udělali i vy ostatní. Buďte stateční tak, jako byla Marlene.
ČTEŠ
Secret lovers
Fanfiction,,Počkat," zarazil se Harry a pohlédl na svého kmotra- Siriuse. ,, Tím chceš říct, že můj otec, před mojí matkou miloval ještě někoho jiného?" Sirius pořád upíral oči na nadpozemsky krásnou dívku na obraze. ,, No ano," řekl a v očích se mu zaleskly...
