Accident ✔️

16. Týrání maminek

Jak jsem říkal. V jedenáct, jsme se všichni sešli v nemocnici. Tae se ale pořád neprobouzel. Všemto dělalo starosti a to i mě. Bojím se o něj i když jej znám sotva dva měsíce. Navíc by si prakticky mohl pamatovat, kdo ho zmlátil. Ale, to se neví na sto procent. Snad se brzdy vzbudí.

Odpoledne, se všichni dopravil k sobě domů. Jen Kook zůstal u Taeho a těsně před filmem, přijde rovnou z nemocnice do kina. Když bylo něco před pátou hodinou, přišli jsme s Jiminem do kina. Na sedačkách, jsme zahlédli Jina s Joonem, jak si o něčem povídají. Došli jsme k nim.

"Čau kluci, dlouho jsme se neviděli" Řekl Jin pobaveně a já sedl si vedle nich. Jelikož už nebylo nikde místo na sezení, Jimin si sedl na mě.

"Děláš, jako by jsi mi chyběl" Zasmál jsem se a koukl se na Jina. Ten mě vražedně propaloval pohledem. "Tvoje dad jokes mi nikdy chybět nebudou" Dodal jsem a cvrnkl Jina do ucha.

"Hm.. Chceš slyšet vtip?" Usmál se Jin. Namjoon se na něj udiveně podíval. Jako by ho chtěl zabít teď a tady.

"NE!" Vykřikl Joon. Někdy mu nezávidím, že chodí s tímhle imbecilem. Dalo by se říct, že Joon na Jina skoro skočil. Silně mu zakryl pusu.

"Dobře. Byl bych rád, kdyby tady neprobíhalo týrání maminek, ale aby jsme se chovali jako lidé." Snažil se nás Jimin uklidnit. Jin strhl Joonovu ruku, ze své pusy.

"týrání MAMINEK?! Pro koho já jsem MAMINKA?" Zvedl se Jin naštvaně. Namjoon jej držel za ruku, jak psa, aby buď neutekl, nebo aby někoho nepokousal. Ten pokousný bych byl já a Minie.

"Jestli budete mít někdy dítě. Čemuž bych se nedivil, kdyby Jin i otěhotněl. Budeš si Jiné muset zvyknout na oslovení maminka." Usmál se Jimin. Očividně nevidí že se hádá s Jinem. S JINEM. Sice to bereme ze srandy, ale on se klidně urazí a odejde.

"Hele támhle jsou!" Uslyším výkřik Jungkooka opodál. Na to že je Tae v nemocnici, je nějak moc šťastný.

Když trochu pootočím hlavu, uvidím Kooka jak doslova tahá Yoongiho za sebou. Vsadím se, že ten by tu klidně i spal na zemi. A taky se vsadím, že bude spát při filmu. Když Kook Yoongiho dotáhne k nám, široce se usměje.

"Díky bohu že jste přišli, jinak by v nemocnici nebyl už jen Tae, ale klidně i já a Jimin" Řekl jsem pobaveně a vstal z křesla.

"Kluci mám úžasnou zprávu!" Povyskočil Kook do vzduchu.

"Co? Mají tady postele?" Poškrábal se Yoongi na zátyklu. On, ještě před minutou, snad spal ne?

"Ne.." Koukl se Kook vražedně na Yoongiho. Pak se otočil zpátky na ostatní. "Tae se probudil! Neměl jsem čas vám to napsat. Byl jsme moc zaneprázdněn jeho slovy a... Tak dále." Usmál se Kook od ucha k uchu. Jin se najednou uklidnil.

"To je super! A pamatuje si, kdo ho zbil?" Zeptal se Joon nadějně. Kookovi zmizel úsměv z obličeje.

"Ne... Nepamatuje.. Ale, doktor mi řekl, že je možnost, že si vzpomene" Řekl Kook a Yoongi ho Pohladil po zádech. Máchl jsem rukou, aby jsme na to nemysleli.

"Gi, neříkal jsi, že s tebou přijde i Huening Kai?" zeptal jsme se Yoongiho. Chvíli zapřemýšlel.

"Jo měl přijít. Ale před pár minutami jsem mu psal, měl jet s emnou a Kookem autem. Ale napsal mi že nemůže, že má něco na práci.." Posmutnil Yoongi a koukl se do země. Koukl jsem se na hodinky, abych zjistil kolik je hodin.

"Za chvíli to začíná. Jdeme" Řekl jsem a máchl rukou na náznak, že máme jít.

"Mamiiii! Já se nechci ztratit! Můžu tě držet za ručičku?" Vykřikl Jimin a koukl se na Jina. Měl jsem pocit že Jin vybuchne. Zároveň, mě ale trochu překvapilo co Jimin řekl. Vzal jsem Jimina za ruku a přitáhl ho k sobě do davu lidi, kteří šli na nějaký film. Plácl jsem ho jemně po zadku. Jimin se na mě provinile podíval.

"Neříkej Jinovi maminko... Říkej tak mě" Zašeptal jsem Jiminovi. On se uchechtl a nahnul se k mému uchu.

"Spíše, abych ti říkal daddy... Ne?" Řekl nadrženě a plácl mě silně po zadku. Pak mi jej ještě zmáčkl a já trochu vzdychl.
"Počkej si na film.." Dodal a kousl mě do ušního lalůčku. Už se bojím.