Accident ✔️

10. Proč Kook nepřišel?

---o pár dní později---

Dneska je ten den. Den kdy od sud oba dva vypadneme. Už tady toho mám po krk. Moje noha je skoro zdravá a já jsem schopen chodit i bez berlí. Sice trochu kulhám ale jsem rád že jsem se i těch berlí zbavil. I tak si ale berle beru radši domů. Těším se na Kooka, strašně moc. Dlouho nás nepřišel navštívit, nevím co se stalo. Jediný, kdo přišel, byl Jin s Joonem před třemi dny. Což znamená že nepřišel ani Tae. Tae je člověk který tu chodil za námi nejvíce. Ale ze dne na den se tu prostě neobjevil. Jen doufám že se něco mezi Kookem a Taem nestalo.

Akorát s Jiminem čekáme před nemocnicí. V ruce držíme tašky s našimi věcmi, které jsme tu měli. Sedíme na jediné lavičce která se tu nachází. Čekáme až pro nás přijede Jin autem a zaveze nás domů. Skoro tu usínám. Moje hlava je opřená o Jiminové rameno. Natož Jiminova ruka dřímá na mém štehně které hladí. Po asi deseti minutách se tu objeví Jin se svým autem. Oba dva do něj nastoupíme a jedeme domů.

"Něco nového ve škole Jin hyung?" Zeptal jsem se, mezitím co jsem seděl na zadním sedadle s Jiminem.

"Psali jsme čtvrtletku z matiky kamaráde. Takže se těš. Ta učitelka je schopná ti ten test dát hned zítra" Vychrlil na mě Jin a trochu se na mě koukl. Dále se věnoval jízdě abychom nezpůsobili nehodu.

"Super..." Řekl jsem si ironicky. Jimin se zasmál mému argumentu. Závidím mu, rád bych se vrátil do nižšího ročníku. Po chvíli ztichne a opře si svou hlavu o mé rameno.

"A nevíš proč Kook nepřišel?" Ptal jsem se. Čekal jsem že s námi pojede, ale on tu očividně není. Pokud teda není v kufru, ale on zas tak velký magor není. Jin byl zaražený. Nevěděl co mi má odpovědět a já to nechápal.

"On... Ti to řekne sám... Má teď trochu problémy..." Řekl Jin a povzdechl si. Už jen tahle věta mě zneklidnila. Ať už se děje Kookovi cokoliv, chci mu pomoct. Je to můj bratr. Sice nevlastní ale znamená toho pro mě hodně. Byl jsem trochu zaražený, protože se bojím co se stalo. Jimin taky nevypadal zrovna v klidu. Tu situaci ještě zhoršilo to, když jsme si oba uvědomili, co mezi sebou Kook a Tae mají. Oba dva u nás dlouho nebyli... A Kook má prý problémy. Tak mě napadlo že to nějak souvisí s jejich vztahem. Ale to doufám že ne.

Dorazili jsme přes Jiminův dům. S Jiminem jsem si dal polibek na rozloučenou s myšlenkou, že ho zítra uvidím ve škole. Číslo na sebe máme, takže sj když tak zavoláme. Ten polibek byl zároveň i překvapením pro Jina. Protože když Jimin zabouchl dveře a s posledním zamáváním šel ke svému domu, Jin se na mě překvapeně podíval.

"Vy spolu chodíte?" Zeptal se Jin a usmál se. Čekal jsem že mu to nebude vadit. Má Jimina docela rád, myslí si že je to fajn člověk.

"Ano..." Řekl jsem a koukl se z okna. Trochu jsem se začervenal. Jin je aktuálně první člověk který to ví.

"Gratuluji" Mrkl na mě Jin a uchopil volant do ruk. Ujel pár metrů k domu kde bydlím a já s Jinem vystoupil.

"Díky za odvoz, nechtěl bych se tady projíždět taxíkem" Poděkoval jsem Jinovi. Objal jsem ho a on mě na zpátek.

"Však nemáš zač. Uvidíme se zítra ve škole... Jo a dej pozor na Kooka" Usmál se Jin a zamával mi. Nastoupil do auta a odjel. Po nějaké chvíli jsem s evydal k domu. Chybělo mi to tu. Vytáhl jsem klíče z kapsy a otevřel dveře. Mamka mě hned přivítala s otevřenou náručí. Mám ji rád i když to není moje práva matka. Po krátkém rozhovoru s mamkou jsem s evydal po schodech nahoru do svého a Kookova pokoje. Otevřel jsem dveře a uviděl Kooka jak sedí na posteli a kouká do země. Když zaregistroval že je někdo u dveří otočil se na mě. Oči se mu rozzářily když mě uviděl. Vystřelil z postele a běžel mě obejmout. Málem jsem spadl dozadu ale udržel jsem se.

"Jsem rád že jsi konečně doma" Řekl Kook a pustil mě. Nechal mě v klidu projít do pokoje a dveře zavřel.

"To já taky. Chyběl jsi mi. Proč jsi nás nepřišel navštívit? Byl jsi tam jen že začátku, teď jsem tě dlouho neviděl" Odložil jsem si tašku a opřel se o stůl. Kook si sedl zpátky na postel a vydechl.

"Promiň, neměl jsem na to sílu..." Omluvil se mi Kook, což jsme nechápal.

"Co se stalo Jungkookie? Jin mi řekl že máš nějaké problémy" Řekl jsem a sedl sj vedle Jungkooka na postel. Jungkook se ke mě pritiskl ještě více a objal mě. Po tváři mu začaly stékat slzy.

"Já a Tae... Máme problémy" Řekl Kook smutně a podíval se na mě.

Problems everywhere