Accident ✔️

21. Taky tě miluji

"Ahoj Tae!" Pozdravil jsem Taehyunga a uchopil telefon, pevně do dlaně.

"Ahoj Kookie, tak, jak se máte?" Usmál se Tae. Rozhlédl jsem se, kolem sebe.

"Máme se dobře, akorát, jsme na cestě do Sokcho. Co ty?" Zeptal jsem se Taeho. Vypadá, celkem šťastně.

"Akorát, budu obědvat. Doktor říkal, že jsem na tom celkem dobře. A že bych příští týden, mohl možná jít i domů." Řekl Taehyung zasněně. V hlavě jsem zajásal.

"Je mi líto, že nemůžu být s vámi" Posmutnil tentokrát. Do záběru, se mi připletl Jin.

"Neebuď smutneeej! *škyt*" Řekl Jin a odkutálel se k sedačce. Plácl jsem se do čela a Tae se uchechtl.

"Co to bylo?" Zasmál se.

"Za těch pár hodin, co jedeme, se už stihl trošičku opít... Jine! Víš, že máš jako další řídit?!" Zakřičel jsem na Jina. Byl jsem si jistý, že toho, teď schopný není. Vždyť, ani nechodí. Jen, se kutálí po zemi.

"Však, ať řídí moje prdelkaaa!.. On to zvládne" Vykřikl Jin. Koukl jsem se na Joona, vedle mě na gauči. Chytal se za hlavu.

"Ale, on nemá řidičák.. No to je jedno... Prosím tě Tae, už budu muset končit. Musím zaskočit Jina v řídění" Řekl jsem zklamaně.

"Dobře.. Večer, ti zavolám.. Všechny ode mě pozdravuj. Ahoj Kookie, ahoj Joone" Zamával nám Tae a usmál se.

"Ahoj, opatruj se" Rozloučil se Namjoon a šel posbírat Jina ze země.

"Ahoj zlato" Rozloučil jsem se já a položil videohovor. Telefon, jsem si dal na stůl a šel za Jiminem, který řídil.

"Jdeš mě vystřídat?" Zeptal se Jimin a začal brzdit. Přikývl jsem na ano. Až zastavil úplně, vyměnil jsem si s ním místo a Jimin, odešel za ostatními.

*večer*

*Pohled Jimina*

"Hobiiiiii, pojď sem!" Vykřikl jsem na Hobiho. Ten ke mě přiběhl a objal mě ze zadu.

"Dívej, na ten krásný výhled.." Řekl jsem zasněně a opřel se o svou lásku. Ostatní, už vlezli do karavanu. Jen já a Hobi, se koukáme, na krásný výhled z tohodle kopce.

"Není krásnější, než ty" Zašeptal Hobi a políbil mě na krk. Chytl jsem jeho ruce, okolo mého pasu.

"Vůbec nevím, co bych dělal, kdybych kdysi neskončil v té nemocnici. Kdybych tě tam nepotkal... Nic z tohodle, by se teď nedělo." Zapřemýšlel jsem a periferním viděním, se koukl na Hobiho. Otočil jsem se a koukl se mu do očí.

"Miluji tě. Park Jimine" Řekl a já, se začal trochu červenat. V tom mírném větru, mu vlály vlásky a vypadal strašně cute a hot zároveň. Trochu jsem si stoupl na špičky a chytl Hobiho kolem krku. Jemně jsem jej políbil na rty a pak se odtáhl.

"Taky tě miluji.." Opřel jsem si svou hlavu, o Hoseokovu hruď. On, mě chytil kolem pasu a položil si svou hlavu, na mou. Všechno toto, se vlastně děje kvůli nehodě. Já, byl shozen ze schodů a Hobiho, srazilo auto. Obě události, byly nehody. Ale nikdo nečekal, co ty nehody způsobí..

Věřte nebo ne, ale tenhle příběh, nerada ukončuji :(. Ale, už nevím, co bych tu psala..

Děkuji moc všem, kteří jej četli. A hlavně, nesmím zapomenout na vou ✨BeStIe✨ nelinahabova naše závislost na Hopemin, je nepopsatelná. Děkuji ti, za všechny ty dny, co si píšeme a vymýšlíme, naše super plány. 💀 ILY girl.

Očekávejte další BTS fanfikce a já se loučím!

KONEC