Accident ✔️

19. Tak mluv

*pondělí (o dva dny později)*

*Pohled Yoongiho*

Sedl jsem si na sedačku a vedle ní, odložil batoh s učením. Moc jsem nespal, tak jsem okamžitě zavřel oči a užíval si klid, který tu byl. Než Kai přijde, bude to celkem trvat. Možná si stihnu i zdřímnout.

"Dobré školní ráno!" Vykřikl předem ou Kai a já vystřelil ze sedačky. Tak jsem se mílil. Otočil jsem se na Huening Kaie a trochu se usmál. Objal jsem jej a když jsme se odtáhli, políbil mě.

"Většinou, takhle brzo do školy nechodíš." Řekl jsem a sedl si zpátky na sedačku. Kai si sedl vedle mě a otočil se na mě.

"Řekl jsi mi, ať přijdu do společenské místnosti ve škole, v 7:40. Tak jsem tu." Připomněl mi a usmál se. Chytl mě za ruku. "A teď.. Je, nějaký speciální důvod, proč tu jsem, nebo jsi mě chtěl jen vidět?" Zeptal se a sedl si blíže ke mě. Já se na něj podíval.

"Už jsem ti říkal o Taehyungovi? O tom mém kamarádovi, který je v nemocnici.." Začal jsem. Kai ztuhnul a jen na mě koukal.

"J-jo říkal. Něco no-nového?" Ptal se koktavě. Snažil se udržet úsměv, ale moc mu to nešlo.

"Proč koktáš?" Zeptal jsem se mimo téma.

"Mám s tím někdy problém.. Meh." Poškrábal se na zátylku. O tom s emi nikdy nezmínil. Je zvláštní a to hodně.

"Dobře.. No, jak jsme byli v sobotu v tom kině s kluky. Než, jsme šli na ten film, Kook nám řekl, že se Tae probudil, ale, nepamatoval si, kdo jej zbil. Když film skončil, Jungkookovi přišla zpráva od doktora, který, se stará o Taehyunga" Řekl jsem a podíval se na zem. "Někdo tam byl a zase jej zbil. Zase upadl do bezvědomí. Doktor jen věděl, že to byli čtyři lidi. Ale, našla se tam karta s údaji, od Choi Beomgyua. Nevím jestli jej znáš." Dořekl jsem a koukl se na Kaie. Vypadal celkem nervózní a vyděšený.

"Z-Znám ho no.." Potvrdil mi Kai. Tím pádem, jsem mohl pokračovat.
"Jenže, trochu to nedává smysl. V Soobinově partě, jsou jen tři. Soobin, Beomgyu a Taehyun... Jenže, kdo, je ten čtvrtý člověk?" Zeptal jsem se sám sebe. Zbořil jsem svou hlavu do hrudi od Kaie.

"Kluci mají podezření, že jsi to byl ty. Prý, tě Jungkook jednou viděl, jak se s těmi třemi bavíš.." Zašeptal jsem a začal pomalu brečet. Kai mě chytil za ruce.

"Byl jsem to já..." Řekl a potáhl. Já se odtáhl a nechápavě, na něj kouknul. Po chvíli mi došlo, čeho byl vlastně součástí a že, ublížil Taemu. Pustil jsem jeho ruce a odtáhl se od něj co nejdál.

"Počkej, počkej! Já ti to vysvětlím! Věř mi, že jsem v tom nevinně.." Sklopil Huening Kai hlavu. Moc dlouho s ním nechodím, ale věřím mu. Proto, jsem se k němu přisunul trochu blíže.

"Tak mluv" Řekl jsem chladně.

"Se Soobinem, Beomgyuem a Taehyunem, jsem se někdy bavil. Připadali, mi celkem fajn. Jsem na téhle škole trochu nový, takže jsem vůbec nevěděl o tom, že jsou šikanátoři.. I když mi to někdy mohli dojít.. V Sobotu dopoledne mi Soobin napsal, že má 'kamaráda' v nemocnici, tak jestli s ním nechci odpoledne k tomu 'kamarádovi' zajít.. Bylo hloupé říct ano a zrušit to kino s vámi.. Tak, jsme tam k večeru šli a já zjistil, že jde i Beomgyu a Taehyun.."

*pred dveřmi dny v nemocnici*

*Pohled Huening Kaia*

"Tady má ten pokoj" Ušklíbl se Taehyun a otevřel dveře do místnosti. Ani nezaklepal a to bylo neslušné.

"Dobrý podvečer.. Buzno" Pozdravil Soobin, toho na lehátku. Trochu jsem se lekl toho, jak jej oslovil. Ještě více jsem se ale lekl toho, kdo, leží na tom lehátku. Byl to Taehyung, přítel od Jungkooka.

"J-jak jses t-tu.. Dostal?.." Zeptal se Taehyung vyděšeně a přitiskl se ke zdi za sebou.

"Úplně normálně.. Nejsem, tak neschopný, jak ty, víš?.. Jinak by jsi tu ani nebyl" Zasmál se Soobin a ostatní taky.

"Co se tu sakra děje?" Byl jsme zmatený. Všichni, se na mě otočili, a to, i Taehyung.

"Kai.." Řekl Tae potichu a zmateně. Asi není úplně v pohodě.

"To se zachvíli dozvíš" Řekl Taehyun a i s Beomgyuem a Soobinem, přišli k Taehyungově posteli. Taehyun jej chytl za pravou ruku a pevné ji držel. Beomgyu udělal to samé, ale s levou rukou. Soobin se nahnul k Taehyungově uchu.

"Poslední slova?" Uchechtl se Soobin.

"Sráči.." Řekl Taehyung odvážně i když měl v očích slzy. Soobin, se okamžitě nasral a začal, jej mlátit. Taehyung Vykřikoval bolestí.

"Ne! Co to děláš?!" Vykřikl jsem a přiběhl k Soobinovi. Snažil jsem jej odtrhnout od Taehyunga. Ale, je moc silný.

"Běž do prdele, mám práci!" Okřikl mě a taky, mi jednu vrazil.

I když, jsem se snažil Taehyunga zachránit, nešlo to. Soobin, sice po pár minutách přestal. Ale to, už byl Tae v bezvědomí. Jediné, co jsem mohl celou dobu dělat je, koukat se. Po tom, co Taehyunga domlátil skoro k smrti, tak i s Beomgyunem a Taehyunem odběhl pryč z místnosti. Já se hned přihrnul k Taehyungovi. Byl celý od krve a nevnímal. Hodně, jsem se bál. Snažil, jsem se jej probudit, ale nic.

"P-promiň mi to" Řekl jsem, se slzami v očích a vyběhl z místnosti.

*současnost*

"Nechal jsem jej tam ležet a zdrhl jsem.. Jsem zbabělec.." Dořekl jsem a utřel si slzy. Yoongi mě silně objal a brečeli jsme společně.

"Můžu, to říct klukům?" Zeptal se Yoongi a odtáhl se ode mě. Pořád mě ale držel za ramena.

"Musíš, jim to říct. Jsem na sto procent, na vaši straně. To si pamatuj" Usmál jsem se trochu. Yoongi, se taky trochu pousmál. Přitáhl jsem si jej do polibku, který po chvíli, vyrušilo zvonění na hodinu.