Někteří lidé říkají, že láska v práci nevydrží dlouho. Někoho vyhodí, někdo toho druhého podvede...
V tomto případě to tak ale není... Dva lidé, se dvěma úplně odlišnými povahami a i přes to k sobě najdou cestu, která ale nebude tak lehká, jak b...
Další den ráno jsem se probudil sám. Vdychoval jsem Colbyho vůni, která byla všude v tomto pokoji.
Vzal jsem si do ruky telefon a podíval se, jestli nemám nové oznámení. Zjistil jsem, že Colby přidal nějakou novou fotku na instagram.
[Opět dělejme že má Colby fousy a fialové vlasy xd]
@ColbyBrock✔️
Před 18hod.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
@ColbyBrock✔️: skvělým den s mým kamarádem @samgolbach 😌
Líbí se @Nathalyjane, @SamGolbach a 13mil. Dalším Ukázat všech 4,23mil. Komentářů @scaryBanny: nový shipovací pár?😏♥️ @lovekitty: omg 😍 miluju!! @colbyfann: chceme fotku s pusou!😇 @ColbyBrock✔️: @colbyfann nebojte už byla 😏 @colbyfann: @ColbyBrock✔️ omg doufám že skóruješ!😍😌
Další komentáře jsem si už raději nečetl. Opravdu tam Colby napsal, že jsme si daly pusu?
Slyšel jsem otevírání dveří, rychle jsem položil telefon a zavřel oči. „Heh, nedělej že spíš, viděl jsem, že si mi olajkoval novou fotku na insta." Řekl Colby a přišel k posteli. Já tedy otevřel oči a podíval se na něj. „Doufám, že ti to tak moc nevadí," posadil se vedle mě na postel. „Vadí ale co nadělám," usmál jsem se. „Co by si chtěl dneska dělat?" Zeptal se mě. „Nevím, teď chci ale ležet." Řekl jsem a opět zavřel oči. „Tak to ne! Už je dvanáct hodin půjdeš se mnou dolů." Řekl Colby a už mě tahal z postele. Povzdechl jsem si ale postavil se. „Dole máš jídlo tak pojď." Řekl a už odchazel z místnosti.
Rychle jsem se převlékl a došel dolů. Koukal jsem se do místností, jelikož jsem nevěděl, kde má Colby kuchyni. Nakoukl jsem do nějaké místnosti, jenže když jsem se otočil při mém štěstí jsem narazil do hrudi dost pravděpodobně Colbyho. Ten se opět uchechtl a vzhlédl na mě. „Copak ztratil ses princess?" Řekl mužným hlasem a zamračil se. „P-promiň nemohl jsem najít kuchyni," omluvil jsem se a sklopil zrak ke svým botám. Colby mou hlavu ale zvedl a krátce ale procítěně mě políbil. Vyjeveně jsem se na něj podíval ale pak oči přece jen zavřel. „Pojď... ukážu ti mou kuchyni." Řekl a políbil mě na hřbet ruky. Cítil jsem jak se mi hrne červeň do tváře. Než se Colby otočil, slyšel jsem, jak potichu zašeptal: „Tak rozkošný." Tu větu jsem radši ignoroval a následoval ho do jeho kuchyně.
Měl ji překrásnou, moderně zařízenou. „Sedni si," poukázal ke stolu opodál. „Co by si chtěl na snídani?" Zeptal se mě a při tom koukal do lednice. „Nevím nemám moc hlad". Odpověděl jsem. „Tak to ne, něco sníš seš hubenej," otočil se na mě. „Jak to můžeš vědět?" Zeptal jsem se nechápavě. „Myslíš, že nevidím, jak si hubenej? Vsadím se že doma skoro nic nejíš." Řekl a přešel ke mně. „Fajn... dám si třeba jogurt?" Zeptal jsem se ironicky. Colby se zamračil a otočil se k ledničce. „Ta tvoje drzost mě už začíná srát." Řekl a bouchl s dveřmi od ledničky.
