City Alfy

Úplněk

Jess

Ráno se probudím v posteli sama. Chci se zvednout a jít do koupelny, ale zastaví mě pohled na vázu plnou lilií. Nejsou to sice moje nejoblíbenější květiny, ale i tak, je to od Lea pěkně.

Zvednu se a přejdu k nim, přičuchnu si. Voní krásně. Vedle vazy leží přeložený papírek se vzkazem:

Dobré ráno princezno, promiň, že jsem nemohl zůstat, ale na mém území mě potřebovali-Leo

Musím uznat, že je to hezké a i pozorné. Papírek si schovám na místo kde mám uložené všechny věci které jsou pro mě důležité.

Celý den mi je divně ani nevím od čeho. Stejně jako včera toho dnes moc nesním.

Leo

Celý den vůbec nevnímám papírování a ani, když na mě někdo mluví. Napadl mě jeden způsob jak nevynechat lov a taky zároveň být s Jesie.

Jakmile přišel Dean, svěřím se mu se vším, co se za poslední dny stalo.
"...Tak to je super, že jsi ji našel, a ani jsem nečekal, že ji najdeš tak brzy."

"Super to je, ale, když jsem ji řekl, aby se mnou odešla k nám, tak mě odmítla a s brekem utekla." Je mi s toho do břeku.
"Zvláštní reakce" i jeho to překvapí.

"Jo, a abych nezapomněl. Dnešní lov bude trošičku jinný než jindy."
"V čem bude jinný?"

"V tom, že bude začínat za pár hodin, a končit za stmívání."
"A proč, nebude jako vždy, že se stmíváním začínáme?"

"Protože, už mám naplanovanej program s Jess. A už se na nic neptejy a běž to vyhlásit ať jsou vlci připraveni na můj povel." Už se naštěstí na nic neptal, zvedl se a šel splnit rozkaz.

Až jsem dodělal papíry které  museli být do zítra, tak jsem přes vlčí komunikaci dál rozkaz, ať se všichni vlci co se zúčastní lovu dostaví před smečkový dům.

Přijdu tam a už tu stojí nejspíš všichni. Až dokončím proslov proměním se, zavyju a všichni se promění.

Lov byl úspěšný a se stýmíváním se vracíme zpátky. Odpojím se u hranic, a jdu jsi pro Jess. Na konci lesa se proměním a rychle vylezu po stromě k Jess do pokoje.

Snaží se něco dělat na počítači, ale dá se vidět, že, i když chce sebevíc nejde se jí soustředit.

Vlezu si k ní jako včera. I když tam už nějakou dobu ležím, nevšimla jsi mě. Všimne si mě až promluvím.
"Nech to na zítra, dnes se, už na to nesoustředíš."

Trhne sebou
"promiň, nevšimla jsem si tě. Nevím čím to je, ale dnes se nemůžu na na nic pořádně soustředit."

"To je tím úplňkem. Čím víc dorůstá, tím víc, se Tyrkys snaží dostat na povrch. A proto jsem přišel za tebou se domluvit, jestli, bys nechtěla úplněk strávit se mnou. Pohlídal bych tě."

Jess

"A co přesně myslíš tím strávit se mnou?" Trošičku hraju hloupou.
"To, že bysme šli na mé území, a tam bysme úplněk, přečkali v lese."

"A vašemu alfovi, by nevadilo, kdyby se Tyrkys, nedejbože vymkla kontrole, a vybila by si to na vaší zvěři?"
"Nevadilo" odpověděl až moc sebevědomě a rychle, což mě zarazilo.
"A jak, to můžeš vědět, tak jistě?"