City Alfy

Sobotní večer

Toto je jen taková malá kapitola o tom co se stalo v sobotu večer. 

Doufám, že vás zatím příběh baví . 

Jess

Přijedeme domů až dost pozdě. I když jsme celý den relaxovaly tak jsem dosti unavená.

Když se zamyslím tak ani nevím z čeho jsem tak unavená.

Leo šel ještě něco řešit do kanceláře, takže jdu k nám do pokoje sama.

V pokoji najdu uklízečky. Ihned jak mě uvidí tak se ukloní a začnou se omlouvat.

"Luno omlouváme se, že jsme to nestihli."

Unaveně se usměji.
"To je v pořádku, běžte, já to dodělám."

Ihned začnou protestovat. Že dřív než se vykoupu tak to budou mít hotové.

"Běžte si odpočinou, převlíknout postel taky zvládnu."

Ony pochopí, že se se mnou nemá smysl hádat. Tak se naposledy omluví, ukloní, posbírají si svoje věci a odejdou. Nechají mi tu jen nové povlečení a prostěradlo.

Rychle to udělám a odnesou špinavé povlečení do koše na prádlo.

Mezitím co si napouštím vodu do vany, se vysleču a vlezu si do krásně teplé vody.

Jakmile si tam lehnu tak zavřu oči a usnu.

Probudím se až je voda studená. Vylezu z vody a převlíknu se do noční košilky.

Na posteli najdu Lea který čte knihu. Jakmile si mě všimne usměje se a odloží rozečtenou knihu.

Otevře svoji náruč, abych se k němu mohla přitulit.

To taky udělám a už zase se připravuji ponořit do říše snů. Ale Leo se mě to rozhodne pokazit. 

Začne mě líbat na krčku. Já jen zavrním a otočím se k němu.
"Leo pojďme spát, mazlit se můžeme zítra."

Nechá své činnosti a podívá se na mě.

"Dobře....ale chci alespoň pusu na dobrou noc."

Nemám sílu ani chuť mu protestovat, proto mu jí dám.

Když se chci odtáhnou. Přitáhne si mě k sobě a prohloubí polibek. Vleze si nade mě a chce pokračovat.

Ale přestane v moment kdy uslyšíme bolestné a smutné zavytí.

Leo se trochu smutně a podrážděně odtáhne. Podívá se na noční oblohu a pak zas na mě.

"Promiň, ale musím jít. Jeden náš kamarád před páry měsíci přišel o družku. A my mu slíbili kdykoli pomoc."

"Chápu běž." Je milé, že to pro kamaráda dělají.

"Běž spát ano." Pohladí mě po hlavě a já jen přikývnu a obratím se na bok abych mohla jít spát. Mezitím Leo odešel. 

.
.
.

Spím si poklidně dokud se na mě nepřilepí mokré vlčí tělo.

To se probudím úplně. Otočím se. To že vedle mě leží chlupatá koule to by mi nevadilo.

Ale rozčílilo mě to, že když se pohnul tak otřel bláto z venku do čistého světle modrého povlečení.

Nahmatám vypínač od světla nad nočním stolkem a rozsvítím.

On zakňučí, protože je mu ostré světlo nepříjemně.

Teď mě naštval. Světlo mě umožnilo pohled na jeho kožich ze kterého kapala voda s blátem.

"Do koupelny hned!" Naštvaně ukážu prstem na koupelnu.

Zakňučí, ale udělá to. Jdu hned za ním.  Pochopí a rovnou skočí do vany a sedne si.

Hned ho začnu sprchovat. Ani nepočkám než začne téct teplá voda. 

Kdykoli se můj pohled setká s jeho propálím ho pohledem a pokračuji ve své práci. 

Až jsem se svoji prací spokojena, jdu zase převléct postel. 

"Počkej než okapeš, já se hned vrátím." 

Dark

Abych se zbavil přebytečné vody na mě, instinktivně se otřepu. Až to udělám, uvědomím co jsem udělal, opatrně a pomalu se podívám na Jessie. 

Z tý jen okapává voda, má na prázdno otevřenou pusu, hlasitě oddechuje a propaluje mě pohledem. 

Kdyby bylo uniku tak hned odpuď zmizím, ale tím bych jí teď naštval ještě víc. 

Tak jak je se zvedne a odejde z koupelny. 

'Bráško uvědomuješ si, že teď budeme rádi, když se budeme moct k ní jen přiblížit?' přikývnu.

'Já nemůžu za to, že venku prší.'
'radši mlč.' Normálně bych se s ním hádal, ale teď má pravdu. 

I Tyrkys se se mnou nebavila, aby neřekla něco hnusného. Ale v tomhle případě bych byl mnohem radši kdyby to na mě vykřičela a pak by to bylo dobrý. 

Tichá domácnost je to nejhorší co se mohlo stát. 

Až Jessie přijde vydrbe mě tak, aby ze mě nekapala voda. Pak mě z koupelny vyhodí. Ještě před tím než zavře dveře hodí na mě ručník. 

'Ať tě ani nenapadne vrátit  mi kontrolu!' Fajn přiznávám způsobil jsem si to já, takže přijmu následky.

Ručník si shodím na zem a vyválím se na něm abych si lépe vysušil kožich. 

Až jsem se svoji prací spokojen uklidím po sobě, ručním nechám u koupelny.

Dost dlouho přemýšlím jestli je dobrý nápad vlézt na postel nebo zůstat na zemi.

Leo mi radí ať zůstanu na zemi ať nezkouším její trpělivost. Ale já vlezl do krásně nadýchaných tmavě modrých peřin.

Já jsem vůdce smečky, přeperu dvoumetrového vlka, tak se přece nebudu bát své vlastí družky. Leo na mě křičí ať rychle slezu dokud mám ještě čas.

Ale já ho neposlechnu a furt tam ležím. Přeci se nebudu bát svého miláčka.

 I když přiznávám, že z ní dnes šel mnohem strach než s toho dvoumetrového vlka na zkouškách.

Jakmile vyšla z koupelny ještě jednou mě zpraží pohledem a jde si lehnout na svoji půlku postele.

Leo na mě řve ať na to ani nemyslím, ale to bych nebyl já kdybych neudělal přesný opak. Zkusím se pomaličku k ní přibližovat.

Když mi první kousíček posunutí vyšel zkusím i se o druhý posunout. Ale to ukáže prstem ať na to rovnou zapomenu. Pochopím a už dál nezkouším své štěstí. 

Teprve až teď jsem pořádně pochopil pojem Žena v domácnosti.