City Alfy

Požár

Vypadalo to, že to bude úplně normální noc, jako každá jiná.

Leo s Jessie spí v objetí. Viki s Dean tak, že Dean objímá Viki.....

Všechno se na první pohled zdá úplně v pořádku. Ale to ještě nikdo neví co přijde.  

.
.
.
.

Jess

"Alfo, luno!!" Vtrhne nám do pokoje nějaký udýchaný mladík. Šokem se probudíme.

Leo se k němu otočí, ale stále mě objímá, snažím se od něj odtáhnout, ale nejde to.

"Pusť mě!" on na to zareaguje tak, že si mě ještě víc přitáhne k tělu.

"Andrew co se děje, že nás budíš takhle uprostřed noci?"
"Om-lou-vám se alfo, ale-ale toh-le d-do ra-rána ne-počká...les, požár."

"Nadechni se a řekni to znovu." Konečně se mi podaří dostat jeho z objetí. Vstanu a snažím se toho chlapce uklidnit.

"V lese vypukl požár!" S Leem vyvalíme oči a podíváme se na sebe. Vyběhneme na balkon a uvidíme hustý dým s červenající se oblohou.

Díky vyspělému sluchu uslyším práskání větviček jak se snaží dostat místní zvěř do bezpečí. 

Leo se mezitím už oblíkl.
"Jessie, ty zůstaň tady. Já jim tam musím jít pomoct."

"Taky chci pomoct." Přece tu nemůžu sedět, když támhle jde někomu o život.

Přistoupí a pohladí mě po hlavě.
"Zlatíčko, ale mě pomůžeš nejvíc tím, že tady zůstaneš. Alespoň budu mít jistotu, že se ti nic nestane. Slibuji, že se vrátím co nejdřív." Políbí mě na čelo a vyběhne ven.

Sesunu se do křesla. Má pravdu, pokud bych tam šla, musel by mě stále jedním okem hlídat a to by ho zdržovalo od práce. Takhle to bude nejlepší.

Leo

Přiběhneme s Dean k požáru. Už jsou tu hasiči, ale zatím to nevypadá, že mají oheň pod kontrolou.

Najdu svoje vlky, kteří právě mluví o tom, že tam nejspíš zůstal jeden člen hlídky.

Podívame se s Dean na sebe a jdeme jim pomoct. Dohodneme se mezi sebou, kdo jakou část prohledá.

Já s Dean dostaneme tu čast kde je měsíční skála. Musíme si pohnout, protože se do naší části rychle dostával požár. Přeměníme se a jdeme na to.

Vůbec tady nešli použít lepší smysly.

Čich- nedařilo se nám vůbec nic přes kouř cítit. Takže žádnou stopu nechytíme. Štípe to do nosu.

Sluch-ten možna trochu šel použít, kdyby volal o pomoc. Ale nic jsme neslyšeli.

Zrak-nic moc, všude jen oheň, nahání nám to do očí slzy, takže jsme rádi když vidíme na cestu.

Hmat-země byla rozpálená, takže jsme na místě nezůstali dlouho.

Ale i přes tohle to nevzdáváme a hledáme ho dal.