On ví že tu je

520 32 1
                                    

Hned, zkusím navázat komunikaci s Deanem, a přivolám si ho k sobě. Ten hned přijde.
"Přijel Noah, ty tu zůstaň s Jessie, a za nic na světě nesmíš dovolit, aby se k ní dostal, rozumíš?!" Přikývne.

Jak jdu chodbou, snažím se uklidnit a nahodit svůj běžný obličej. Budu se snažit zapírat, že tu není, ale je mi jasné, že mi to nesežere, ale i tak se o to budu pokoušet.

Otevřu dveře, od své pracovny, a uvidím sedícího Noaha v křesle, před mím stolem a stojící jeho 2 bodyguardy.

"Zdravím sousede, čemu vděčím za tuto vzácnou návštěvu?" Snažím se znít mile.

Ten se jen předstíraně usměje, a vstane z křesla
"Též, tě zdravím, a omlouvám se, že tě takhle, vyrušují večer."
"To je v pořádku, a s čím mohu pomoct?"

"Dnes odpoledne mi zmizela náhradní družka, a stopy vedou až k tobě na území."
"O tom nic nevím, a ani hlídka mi nic nenahlásila." Hraji překvapeného.

"Nehraj překvapeného, vím, že jsi ji odnes ty." Tady mu už úsměv spadl a nasadil svoji vážnou tvář.
"Já si tu na nic nehrají."

"Tak dobře, když tvrdíš, že tu není, tak mi dovol, prohledat tvoje území, ať mám jistotu." Sakra s tímhle jsem nepočítal, nesmím dovolit aby mi prohledal území.

"To nebude potřeba, řeknu svým vlkům, aby to tu prohledali, a když něco najdou, tak ti dám vědět." Už jsem ho chtěl požádat aby odešel.
"Jsi velmi laskav, ale chci mít svou jistotu."

Už šel ke dveřím, u nich se otočí.
"Zítra ráno, začneme prohledávat od západu, tak na nás upozorni své vlky, ať na nás neútočí. Jo a ještě něco, pokud jí tu najdu, nahlásím tě, vyšší radě, za únos své družky. Zatím na viděnou."

Než jsem stihl cokoliv říct, zmizel i se svými bodyguardy. Na chvilku jsem si sedl na pohovku abych se uklidnil a vymyslel plán jak mu zabránit, aby ji našel.

Po čtvrt hodiny jsem se uklidnil, ale nic nevymyslel. Bylo už dost pozdě, tak jsem se odebral do pokoje za Jessie. Dřív než jsem šel za ní, tak jsem se šel vysprchovat. V tom zmatku jsem úplně zapomněl na Deana.

Do pokoje vcházím jenom v pyžamových kalhotech a s náladou pod psa. Na zemi u postele leží Dean, ve sví vlčí podobě. Hned jak mě uvidí, tak se postaví, promění a obleče se.
"Jak to dopadlo?" Zeptá se se starostí v hlase.
"Hrozně, zítra začnou prohledávat naše území."

"To, ale nemůžou bez tvého souhlasu."
"On mi to spíš, přišel jenom oznámit, abych upozornil, naši smečku, aby na ně nezaútočili"

Sednu si na roh postele, a pohladím Jeesie po vlasech. Dean si sedne do křesla.
"Co s tím chceš dělat?" Pohodlím rameny.
"Nevím, asi je nechám, protože kdybych se je pokusil, zastavit měli by jistotu, že tu je."

Po chvíli ticha se zvednu a položím Deanovi ruku na rameno.
"Běž si odpočinout, dnes byl hodně náročný den."Zvedne se a už odchází.
"Ty si taky běž odpočinout. Probere se, až zítra odpoledne."

"Půjdu, jenom chci být ještě chvilku s ní." Ten přikývne a odejde. Sednu si k její hlavě a začnu jí hladit po tváři.

"Slibuji, že nedovolím, aby se ti cokoliv stalo, i kdybych měl obětovat svůj život." A dám jí pusinku na čelo. Odpověděly mi jen přístroje, které pravidelně pípaly.

'Můžu na chvilku?'
'jo jasně.' Hned, jakmile jsem to dořekl, tak si vzal kontrolu. Bylo už dost pozdě, tak jsem ho nechal, ať si dělá co chce a odebral se ke spánku.

Dark

Chvíli jsem si s ní povídal, nebo spíš jsem si povídal sám se sebou.
"....Víš princezno, normálně bych za takovýhle situace se šel proběhnout do lesa, ale to by znamenalo, tě tu nechat zase samotnou. A to nechci."

Svéknu se a proměním se. Lehnu si pod postel na kobereček. Kvůli náročnému dní brzy usnu.

Po několika hodinách bezesného spánku, mě probudí nějaké kašlání.
Trošičku otevřu oči, ale hned je zas zavřu. Když si, ale uvědomím kdo kašle, otevřu oči, do kořán.

Ihned se přesunu k její hlavě. Všimnu si, že kašle krev, přetočil jí na bok, aby se tou krví nezadusila. Zkusím se spojit přes vlčí komunikaci s Viki, ale nic, bez odezvy.

Rozběhnu se k Viki do pokoje. Najdu jí, jak leží v posteli s Deanem v obětí. Na nic nečekám a zatahám Viki za noční košily. Ona se probere, a otočí na mě.
"Leo co se děje, že mě budíš tak pozdě v noci?" Zeptá se ospale.

Nijak jí neodpovím a rozběhnu se pryč z pokoje ona se vymaní z Deanova obětí a rozběhne se za mnou.

Zavedu jí k Jessie, a sednu si k ní. Viki, jakmile vejde do pokoje, rozběhne se k Jess. Mezitím než, jí pomůže tu všechnu krev vykašlat, přeměním se a obleču si pyžamové kalhoty, který jsem tu nechal než jsem se odebral ke spánku.

Leo se rval na povrch, ale nedovolil jsem mu to.
'Darku co se děje? proč mě nechceš pustit ven'
'vydrž' sleduji dál Viki, co s Jess dělá.

Asi až tak, po deseti minutách přestala kašlat. Až, jsme si byly jisti, že už kašlat nebude, tak jsme se odebrali do koupelny, kde jsme se umyli od krve. Vzal jsem misku, a do něj napustil vlažnou vody. Vzal jsem i ručník a šel jsem si sednout k Jessiiný hlavě.

Tohle už nechám na Leovi. I když to nerad přiznávám, tak na takovýhle věci, byl vždy lepší on.

Leo

Vezmu ručník a namočím ho do vody. Začnu jí umývat obličej, a postupně pokračuji dál. Až umyji všechny části jejího těla, kde by mohla mít krev, vodu vyliji a ručním dám sušit.

Ani jsem si nevšiml, že tu Viki furt je.
"Vypadá to, že si při pádu, natrhla nějakej orgán. Díky rychlé reinkarnaci, než jste sem přijeli, tak ji přirostl zpátky, ale mezitím než jí přirostl zpátky, tak se uvolnila i nějaká tekutina. A tu teď s krví vykašlává."

"Takže bude v pořádku?" To je to jediné, co mě teď zajímá.
"S tímhle druhém zápalu plic, ano, z toho jí dostanu jednoduše. A jestli jí dostanu i z tich ostatních zranění to ti odpovím, až ráno, až pořádně zaberou léky."

"Děkuji sestřičko, a promiň že jsem tě vyrušil takhle pozdě."
"V poho" a zívne. Poplácá mě po rameni. "Ty si taky běž lehnout, normálně do postele, nebo tě bude bolet celé tělo."
"Rozkaz kapitáne" a trošičku se pousměji.

Za toho kapitána, mi dá lehký pohlavek, jako když jsme byli děti. Po tomhle se vydá ke dveřím kde čeká rozespalý Dean opřený o futra. Jakmile projde kolem něj obejme jí kolem pasu a vydají se společně k sobě do pokoje.

"Řekla, ať jsi jdu lehnout do postele, ale neřekla do jaké." Přemýšlím nahlas. Přeměním se a s opatrností vyskočil na postel za Jessinu hlavu. Opatrně si lehnu a zavřu oči.

Dřív než usnu, cítím jak se ke mě Jessie přisune a zaboří hlavu, do mé huňaté srsti. Potom, už se nechám unášet do říše snů.

City AlfyKde žijí příběhy. Začni objevovat