Musíš zůstat silná

231 18 1
                                    

Jess

Probudím se z transu uprostřed noci. Mám příšerným způsobem zpocené tělo. Vstanu a chci se jít vykoupat. Všechny tři ložnice mají společnou koupelnu tady na patře. Za dveřmi narazím na Charliho, který, jakmile si všimne, že jdu z pokoje ven, se na mě podívá. 

"Dobrý?" Přikývnu a jdu do koupelny. Dopřeji si krásně dlouhou koupel. Vrátím se do pokoje a tam najdu Charlieho, jak mění povlečení.
"To jsi nemusel," zapne poslední knoflík a s přáním na dobrou noc opustí pokoj.

Tuto noc si asi nejlépe odpočinu za několik posledních týdnů. Ráno mě probudí zpěv ptáků. Protáhnu se a automaticky se otočím na stranu postele, kde obvykle spává Leo. Když si uvědomím, že tu není, smutně si povzdechnu. Avšak okamžitě mi  myslí proběhne myšlenka, že možná právě toto obtížné období bylo důvodem, proč mě poslal pryč. Teď, když je situace lepší, si možná pro mě přijede a společně pojedeme domů.

Převléknu se a vyjdu ze srubu. Chci se projít, ale zastaví mě hlas Ely.
"Ou Jessie, chceš se s námi nasnídat?" Nejdřív chci odmítnout, ale moje kručící břicho zaprotestuje. Místo odpovědi se vydám k Ele. Pomůžu jí nachystat snídani.

Odnesu na terasu palačinky a Ela mi jde v zádech s kakaem. Zastaví ji Ben a vyčte jí, že nemá nosit tak těžké věci, že měla radši počkat na něj. Začnou se tam hádat o tom, že to, že je těhotná, neznamená, že je nemohoucí. Skončí to tím, že mají hosta, tak ať se nepředvádí.

Povídáme si asi tak půl hodiny, než se za mnou objeví stín a všichni zmlknou. Na své hlavě ucítím bolestivý pohlavek. Zamručím a protřu si bolavé místo.
"Za co to bylo?" Zeptám se, když vedle mě usedne naštvaná Viki, a dojde mi, že ten pohlavek byl od ní.

"Málem jsem dostala infarkt, když jsem tě nenašla v pokoji. Toto už mi nikdy nedělej." Začnu se omlouvat a lísat se k ní. Nechá mě trpět a vyčítat si to, i když nevím, co jsem udělala špatně. Až uzná, že jsem trpěla dost, povzdechne si, uvolní své napjaté tělo i tvář a zopakuje: "Kdykoli budeš chtít někam jít, řekni mi to, ano? Jak bych to pak vysvětlila Leovi, kdyby se ti něco stalo?"

Takže toto ji vadilo. Jen stále nerozumím, proč kvůli takové prkotině byl ten pohlavek tak silný.
"Slibuji" a skončí to tím. Abychom změnili téma, Ben se zeptá na Měsíční smečku. Nastražím uši, jak jen to jde, toto mě zajímá a moc.

Viki

Pokusím se mu naznačit zakroucením hlavy, že před Jessie ne, ale on to nepochopí. Proč musí muži mít tak pomalé vnímání? Odpovím, ale hodně jednoduše a stručně:
"Zatím máme jen pár zraněných, ale jinak se držíme." Ten blbec stále nepochopí, že před Jessie ne a chce podrobnosti. Už i Ela do něj kopne na náznak, že ne.

"Vy jste jí to stále neřekli nebo proč do mě, miláčku, kopeš? Nechápu to." Tak tímto to zabil. Toto už nezachráním. Měla jsem to nachystané, že jí to řeknu jinak, nevadí, plán se změnil. Povzdechnu si, otočím se k Jessie, vezmu její jemné ručky do těch svých a začnu si s nimi různě hrát, abych se nemusela dívat do její tváře.

"Jessie... Noah vyhlásil Leovi válku. Pokud by se tě Leo do určitého termínu vzdal a odevzdal Noahovi, nic by se nestalo. Ale protože se tě Leo odmítl vzdát, Noah mu vyhlásil válku." Teprve teď se odvážím podívat do její tváře. Třpytí se slzami, které jí samovolně stékají z očí.

Rychle se jí pokusím uklidnit.
"Ale neboj se, Leo se pečlivě připravil, nemůžeme prohrát. Požádal všechny okolní smečky o pomoc a s nimi, i kdybychom chtěli, tak nemůžeme prohrát." Podle toho, že začala víc brečet, tak to asi moc nepomohlo.

"Takže to nebylo kvůli teď těm třem dnům?" Je mi to tak moc líto, Jessie, ale ne.
"Omlouvám se, broučku, ale ne. To, co probíhalo u tebe, se nazývá období páření. Pokud nejsou vlkodlaci toto období spolu, představuje to pro ně největší výzvu na světě"

Už také začínám s ní brečet. Nikomu na tomto světě nepřeji, aby byl v tomto období sám. A ještě více ne, když je to jejich první, jako u Jessie a Lea.

Jessie

Vše je to moje chyba. Vytrhnu se z Vikiiných rukou, přeměním se a uteču někam do lesa. Kdybych odešla hned, jak jsem se zotavila, a nezůstávala, toto se nemuselo stát. Ztratím se ve svých myšlenkách, dokud neucítím přítomnost z obou stran.

Děvčata počkají, než se přeměním, a Ela začne povídat.
"Luna představuje duševní aspekt, zatímco Alfa symbolizuje fyzickou podstatu smečky." Dost dlouho mlčí, a já pochopím, co tím chce říct. Ale i tak mi to vysvětlí.

Smečka je před nalezením Lůny jiná, neklidná, trochu tvrdohlavá a má vášeň pro soutěžení. Většinou se k nim Alfa ochotně přidá, nebrání jim v tom. K tomu, aby dosáhli rovnováhy ve smečce, potřebují ženskou sílu na trůně. Jakmile Luna vstoupí do smečky, přinese s sebou rovnost a vyváženost. Smečka se oprostí od některých chování, které lze přirovnat k klukovinám, a začne dospívat. Pokud by ses narodila ve společnosti nižších vrstev, rychle bys poznala ten patrný rozdíl."

"Promiň, že teď budu hnusná, ale jinak to nejde. Fakt si myslíš, že to brečení něčemu pomůže? Jessie, seber se, už nejsi malá holčička. Smečka tě teď potřebuje víc než kdy dřív. Leo tě sem schoval proto, abys byla v bezpečí a mohla jim dodávat sílu potřebnou na boj."

Ela má pravdu. V čem si pomůžu, když tu furt brečím jako malá holka? Setřu slzy, zhluboka se nadechnu. Brečení bylo už dost. Leo a smečka mě potřebují, a já jim pomůžu, jak jen budu moct.

Viki si mě k sobě otočí.
"Takhle se mi líbíš" Ela mě pro změnu sáhne na hruď.
"Cítíš teď tady to teplo?" Soustředím se na ten bod a doopravdy ho tam cítím. Usměji se a přikývnu. "Takhle ti tvá smečka děkuje za sílu."  

Všimnu si, jak si Viki pohladí břicho.
"Děkuje ti i tvůj budoucí člen smečky." Teď se pro změnu rozbrečí Viki. Hned pochopím.
"Takže se to povedlo?" začne horlivě přikyvovat a obejme mě. Teď se musím snažit ještě víc, kvůli ní a tomu malému. Vím, jak moc bojovala, aby se to povedlo, a nemůžu zklamat teď, když už konečně povedlo. Musí ta válka skončit co nejdříve, aby mohli s Deanem prožívat to štěstí spolu.

"Teď je řada na tobě," zasměje se Ela a láskyplně si pohladí svůj břich, který je na začátku pátého měsíce těhotenství. Lehce se pousměji, ale ne na moc dlouho. Všechny ostatní jsou připravené na přechod do fáze těhotenství, jakmile najdou svého druha. Jen já se stále cítím nepřipravená. Ale pokud se mi Leo vrátí v pořádku, jsem ochotná mu dát dědice. Prosím tě, Leo, buď opatrný a vrať se za mnou.

City AlfyKde žijí příběhy. Začni objevovat