City Alfy

víkend

Jess

Kvůli nedostatku spánku, jen letmo vnímám co se děje. Jakmile mé tělo vycítilo možnost spánku, hned se ponoří do říše snů.

Probudím se až někde na parkovišti. Ikdyž jsem ještě rozespalá tak poznám Viki, která právě zavírá dveře od řidiče a obíhá auto.

Já si mezitím protřu oči a rozepnu pás. Dřív než stihnu hrábnout po klice, dveře se otevřou.

"Dobré ráno, princezno, už se budeš muset probudit a fungovat. Dnes nás čeká velký den."

Vystoupím a probere mě lehce ledovější vzduch. Rozkoukám se a uvidím, že stojíme na parkovišti u Přírodních lázních.

Než se stihnu zeptat co tu děláme, vezme mě za ruku a táhne ke vchodu.

Pár kroků od vstupních dveří, se musí zastavit a tím se odtrhnout od Viki. Zastaví a podívá se na mě nechápavě.

Cítím, že Tyrkys chce převzít kontrolu. Když cítím, že se mi mění oči na vlčí, tak je zavřu a zhluboka se nadechnu.

Nejdřív nechápu proč se to děje, ale pak mi to nejspíš dojde. Když znovu otevřu oči tak už jsou normální.

Ani jsem si nevšimla, že mě Viki odtáhla na bok.

"Dobrý?"
"Jo...jo dobrý" řeknu lehce roztřeseně.
"Co se stalo? Ty jsi-"
"Ano, poprvé od přeměny mezi lidmi."

Obejdu jí a jdu dovnitř. Ona mě dožene a zastaví chycením za ruku.
"Promiň to mi nedošlo. Kdyby cokoliv tak mi to okamžitě řekni ano? A pojedeme domů."

Přikývnu a jdu dál. Toho houbaře na výcviku jako vstup do civilizace nepočítám.

Kdybych ho zabila tak bych ho zabila a asi by to nebylo tak hrozné jako kdybych vyvraždila celé lázně.

Viki nás nahlasí na recepci a pak odvede do jídelny, kde jak si nás všimnou dvě dívky, tak na nás začnou mávat. Viki jim to s úsměvem oplatí.

Viki si už chtěla k nim sedat když si jedna odkašlala.
"Viki nepředstavíš nás" a hlavou začne ukazovat na mě.

Asi kdyby to neudělala, udělala bych to já dřív, než bych si sedla.

"Jo jasně promiňte." Stoupne si za mě a chytne za ramena. "Holky tohle je Jessie naše nová luna. Jessie tohle jsou Anna a Lili mé kamarádky ze školy."

Jedna z nich mě stáhne za ruku, abych si sedla vedle ní.
"Tak tohle je ta tajemná dívka, která okouzlila našeho Lea."

Viki si sedne vedle tý druhý.
"Do telefonu jsi říkala, že přivedeš hosta, ale že to bude sama luna měsíční smečky to jsem nečekala."

Všimnou si, že jsem z toho celá nesvá a není to jen kvůli nim, ale i kvůli těm všem vůním. Cítila jsem je i před tím, ale nebylo to tak silný.

"Nás se bát nemusíš. Založili jsme si tady ten malý spolek, abychom pomlouvali naše druhy." Jen se nervozně usměji a přikývnu.

"Pojď, najíme se a pak začneme." Zvedneme se a jdeme ke švéckému stolu.

"Jich se fakt bát nemusíš. Jsou trochu trhlé, ale neškodné." Zas jen přikývnu.
"Jess, jestli ti není dobře tak pojedeme dom." Rukou mi změří teplotu.

"Ne to je dobré, jen si musím zvyknout." A vrátím se ke stolu.

Najíme se a pak jdem na to. Jako první jdeme na kosmetiku. Tam nám uvolní a vyčistí pleť.