Země i vesmír jsou v ohrožení! Na Zemi řádí Ultron, na Asgardu vládne Loki, Dormmamu si dělá zálusk na Zemi, Občanská válka mezi Avengers, Malekit řádí v devíti světech, Thanos sbírá kameny nekonečna a ELI... ELI je připsán krutý osud. Je matkou. Et...
ELI Odehrálo se to tak moc rychle... ani jsem to nestihla zaregistrovat.
V jednu chvíli jsem byla v pohodě a v druhou chvíli jsem ležela v troskách, co býval mým domovem a uprostřed toho všeho byla zajímavá mihotavá věc, kterou jsem nikdy předtím neviděla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Mimozemšťan.
Dost ohavný a šel... po mně? Ano, šel po mně, chystal se na mě zaútočit!
Nešel po domu, nešel po Lokim, šel po mně, tedy spíše po mém hrudním reaktoru s kamenem duše. No ovšem, Thanosova příšera.
Zavřela jsem tedy oči a soustředila se...
Rázem se mi pod očima vytvořil černý make-up, mé oči se zbarvily do sytě modré a na mém čele se pomocí plamenů zjevilo znamení. Znamení temné dimenze.
Příšeru to sice znepokojilo, ale nikoliv nezastavilo. Ba naopak, vyběhla proti mě a hned prvními pohyblivými končetinami po mně hmatala, však já začala mu prodlužovat cestu ke mě. Byl jako na běžícím páse. Ach jak já miluji upravování reality. Už ani nemusím mít Ether a ani nemusím být v zrcadlové dimenzi.
Ze zbytků sutin jsem vytvořila kruh, kterým jsem ho obklíčila a rázem jsem ho tam drtila. Sutiny mu dávaly menší a menší prostor a já cítila, jak příšera pomalu polevuje. Rozmačkám ji.
Příšera řvala... naříkala, však já k ní zůstala nemilosrdná.
Už to byla opravdu malinkatá kulička, když tu jsem najednou přestala cítit odpor. Už je to mrtvé?
Přestala jsem tedy kouzlit a příšera s žuchnutím dopadla na zem. Mrtvá. Jak snadné, ale ten parchant mi zničil dům. A kde je Loki?
Vyčerpaná a znavená jsem dopadla na zem do sutin zády a koukala se do nebe. Mé vidění se rozmazávalo a slyšela jsem šum. Avšak jsem slyšela kroky. To bude Loki!
,,Do háje Johnesová, víš jak moc blbě se hledá ve vesmíru Alien Alfa? Je jich už jenom pár kusů, ale tento stojí za to." tak moment, tenhle hlas nepatří Lokimu. Ale i tak ten hlas znám. Od někud... ale je to tak dávno...
Zbořená knihovna, oheň, Malekith... Charlie...
Jak?
Přibližoval se...
,,Až příště někoho naženeš před Temné elfy a budova náhodou exploduje, převědč se, že ta osoba není náhodou ohnivzdorná." byl to on.
Klekl si ke mě a opatrně mi vztáhl ruku k mé tváři. Pohladil mě po ní.
,,J-jak?" vydechla jsem těžce.
,,Jsem z rodu draků. Jsem bůh, vždy sem jím byl. Thanosovým spojencem. Mým úkolem bylo hlídat tě. Vždy jsi měla slabost pro černovlasé podivíny s kouzly. Loki, Strange, já..." zasmál se nad tím a rukou mi sjel až k mému hrudnímu reaktoru. Já neměla dost sil se ani bránit ,,Všichni bychom chtěli pro tvůj úsměv padnout. Tenkrát jsi trpěla Hafefobií. Už je to dobré, jak vidím, když čekáš dítě."
,,Co ch-chceš?" vydechla jsem kapku krve, která mi okamžité sklouzla po mé krásné tváři až na špinavou zem.
,,Tento kámen. Kámen duší... abych ho mohl dát Thanosovi." řekl jakoby nic a pomocí jeho telekineze vytrhl ze mě ten reaktor.
,,N-nedělej to..."
,,A proč ne? Výměnou za ten kámen mi Thanos slíbil, že rod draků bude mít zpět svá království, o které kdysi přišla. Což znamená celý svět." zasmál se Charlie, rozbil reaktor a vyrval z něj kámen duší. Co by se ale nestalo, kámen ho začal spalovat. Není hoden, nepřišel o někoho, koho miloval. Musel ztratit, aby byl hoden toho kamene. V tom kameni se nachází duše mé dcery Elsie, jenž Charlieho spaluje za živa. V tom kameni je i část mé duše, jenž se roztříštila na kousky.
Charlie ječel a řval. Byl sice schopen odolat žáru ohně a explozím, ale žáru kamene duše nikoliv. Ničil ho na kousíčky a měnil ho ve zlatavý prach, jenž mizel v dáli.
Po pár nářecích a skučeních zmizel. Pán draků zmizel a s ním i můj kámen. Kámen duší, ve kterém je i moje duše. Co to udělá do příštích dnů... vůbec netuším. Kámen si zřejmě zase zmizel na Vormir. Už se mi ale pro něj nechce. Zkusím to vydržet bez hrudního reaktoru.
,,Slečno Johnes-Starková, odvedla jste skvělou práci." ale to snad ne! Kdo všechno mi sem ještě bude lozit?! Samozřejmě Strange, Wong a další čáryfukové, kteří se jenom koukali z povzdálí.
,,K-kde je Loki?" vydechla jsem těžce.
,,Na Toweru. Míříme zrovna tam." pronesl Strange. Jeho plášť ho opustil a usedl mě na ramenou. Pomáhal mi v chůzi. Děkuji pláštíku.
Všichni jsme si to nyní mířili ke kruhovému portálu z ohnivého kruhuy
