Země i vesmír jsou v ohrožení! Na Zemi řádí Ultron, na Asgardu vládne Loki, Dormmamu si dělá zálusk na Zemi, Občanská válka mezi Avengers, Malekit řádí v devíti světech, Thanos sbírá kameny nekonečna a ELI... ELI je připsán krutý osud. Je matkou. Et...
ELI Věřili by jste tomu? Prostě si hledím svého, jdu si jen tak po chodníku směrem domů, ale co se nestane...
Temní Elfové.
To je zase den.
Prostě jen tak k ulici přilétla jejich loď a okamžitě po mě vypálila. Jaké to štěstí, že jsem stihla uhnout a aktivovat si své brnění.
,,Dobrá tedy vy sráčové, hezky vás odrovnám." pronesla jsem a vyletěla za tou lodí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(*o pár hodin dříve*)
Loki Už jsem se těšil do své vyhřáté postele, ve které leží žena, jenž nosí mé dítě. Převtělil jsem se tedy zpět do své normální podoby a otevřel dveře. Co mě ale zaskočilo bylo to, že v místnosti bylo kupodivu mnohem ale mnohem více osob.
Okamžitě se dali do pozoru a do zbraně.
Já už chtěl zdrhnout, jenže zezadu ke mně přišli další. Jak se se sem sakra ti Temní Elfové dostali? Už začínám litovat toho, že jsem odtud Heimdalla vyhnal.
,,Prrrr... co takhle se dohodnout?" navrhl jsem a zvedl ruce nad hlavu. Blbý tah.
,,To by šlo." pronesl čísi hlas a osoba vyšla ze stínu. Malekith. Sakra, on si myslel, že jsem mrtvý. No, teď zrovna na mrtvolu nevypadám. Měl jsem se proměnit až v pokoji. Ponaučení pro mě.
,,Vážně? Tak super." oddechl jsem si a položil ruce zpět podél těla. Nakonec to nebyl zas tak špatný pohyb.
,,Myslel jsem si, že jsi mrtví, avšak vypadáš dost živě. Mohli bychom nechat tebe i Asgard na pokoji za pár informací." pronesl chladně Malekith a přešel ke mně o pár kroků blíže.
,,Co tedy... požadujete." pronesl jsem s mrazivým klidem.
,,Dívku, jenž nosí druhou část Etheru." pronesl Temný Elf a názorně mezi prsty vytvořil několik červených vlásečků magie ,,Kdo to je a kde ji najdeme..." zasyčel.
,,Proč si myslíte, že bych to měl vědět." zasmál jsem se.
,,Protože obě části Etheru jsou k sobě propojené a dokážou k tb ě promlouvat. Má část mi poradila, že ty to budeš vědět."
To vole, taky chci magický blivajz, který mi bude říkat tajemství.
,,Dohodneme se tedy?"
Já se na to jen zasmál.
,,Ovšem. Když z ní ten Ether získáte, zabijete ji a já tím pádem budu mít od ní pokoj." pronesl jsem a v pohodě jsem k Malekithovi vykročil ,,Dívka jenž hledáte se jmenuje Elizabeth. Egoistická, Laskavá a Ironická. Stará dobrá Eli Johnes-Starková. Když ji zabijete, rozeštvete mezi sebou hrdiny. Co takhle to udělat tak... řeknu vám, kde ji najdete a vy mi za to necháte všech devět světů a Midgard."
,,Tak tedy platí. Kde ji najdeme?"
Kamaráde vydrž. Nebuď nedočkavý.
Nadhodil jsem šílený úsměv.
,,Touto dobou... na Midgardu v zemi známá jako Velká Británie. Konkrétně... město Londýn." prozradil jsem.
Malekith pokynul svým elfům a všichni se začali stahovat směrem pryč.
,,Tvé milenky je mi líto mimochodem." pronesl chladně Elf a společně se svou družinou vycházel pryč ze zámku.
Já se okamžitě rozeběhl k posteli a zjistil, že ji zabili. Zabili ji a i dítě, které čekala.
(*současnost*)
ELI Bylo poměrně těžké kličkovat okolo těch všech vysokých mrakodrapů a snažit se, abych do něčeho nenarazila já, nebo ta nepřátelská loď. Však já ale měla plán.
Zraky všech se opět ubírali na mě a na bilbordech jsem většinou bývala já zabírána z kamer všemožných televizních stanic. Však já vás nezklamu. Lidi, nezklamu vás.
Big Ben je zde.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Těsně okolo něj jsem proletěla a jakmile se mi naskytla možnost, obletěla jsem ho pořádně, udělala jsem ve vzduchu piruetu a přistála jsem na plášti té Elfí lodi.
Loď se sebou škubala na všechny strany, avšak já se jí držela silně a dost statečně.
Já rozevřela svou dlaň a přiložila jsem jí na plášť lodě.
,,Supersilný laser." poručila jsem obleku.
,,Hned to bude slečno." poslechl mě JARVIS a z mé pravé dlaně, kterou jsem měla přiloženou na lodi vyšel laser silnější než jakýkoliv jiný. Zkonstruovala a zabudovala jsem si ho do obleku já sama. A je fakt dost super. Musím si přeci trošku zvednout ego, ne?
Laser se prodral celou lodí a ona začala klesat.
Já tedy padajícímu vesmírnému plavidlu napomohla a zanavigovala jsem ho až do řeky, kam také sletělo.
,,A máš to sráči." zasmála jsem se a zůstala jsem viset nad vodou.
Najednou jsem uslyšela jásot davu. Ohlédla jsem se tedy a zjistila, že na břehu stojí velký dav fanoušků, který mi začal provolávat slávu, že jsem je zachránila. Alespoň ještě někdo mi fandí.
Najednou jsem ale ucítila velmi silně mravenčení a cosi zvláštního.
,,Tam nahoře..." uslyšela jsem tenký hlásek ve své hlavě.
,,Tam nahoře..." promluvil ke mně opět. Já tedy vzhlédla a cítila jsem, že vidím něco zvláštního. Ve vzduchu něco bylo, ale nešlo to vidět. Zkusím tedy jednu věc.
Pomocí svého Etheru jsem zajistila, aby se obloha zatáhla a objevily se zde bouřkové mraky. Pak jsem vytvořila jeden obří červený blesk a nasměřovala jsem ho tam, kde jsem si myslela, že něco ve vzduchu je.
A taky tam i něco bylo.
Jakmile jsem do toho udeřila bleskem, odmaskovalo se to.
Další loď.
Tentokrát ale mnohem větší.
---- Omlouvám se, ale teď až do příštího týdne soboty nebudu moci vydávat kapitoly, takže tady máte ještě jednu za tento den. Mějte hezký den a doufám, že to nějakou chvilku vydržíte, protože věřte, že jakmile budu opět moci, vydám další tři kapitoly😄
