Země i vesmír jsou v ohrožení! Na Zemi řádí Ultron, na Asgardu vládne Loki, Dormmamu si dělá zálusk na Zemi, Občanská válka mezi Avengers, Malekit řádí v devíti světech, Thanos sbírá kameny nekonečna a ELI... ELI je připsán krutý osud. Je matkou. Et...
ELI Celý večer mi Peter Parker vysvětloval, co a jak zítra. Zjistila jsem, že je dost fajn a že chodí na stejnou střední jako já. Škoda. Sotva jsem si nalezla kamaráda, budu muset pro změnu přecházet na vysokou.
A tady tento Peter Parker je Spider-man. Určitě zajímavé.
Na další den měla začít další akce. Hned brzy ráno jsme vstávali a navlékli se do svých kostýmů.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Co ty na to?" pronesl, když se mi chlubil svým kostymem.
,,Není špatný." pronesla jsem ledabyle ,,Ale na toto to nemá." dodala jsem a poklepala na náramek. Můj oblek se aktivoval.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Zvykej si na to, že jsem dost soutěživá." oznámila jsem mu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
***
,,Už to brzy bude." brebentila jsem vzrušeně. Opět budu po boku Avengers bojovat. Sice proti jiným Avengers, ale i tak dobrý. I to se počítá.
S Peterem jsme se společně krčili za letadlem a čekali na signál. Taťka nám rozdělil signály a vždy, když udělá nějaký zvuk, vyskočím buď já nebo Spider-man.
Nyní na letišti stály dvě armády. Dvě skupiny Avengers.
První tým jsem byla já, taťka, Peter, Rhouds, Natasha, nějaký nováček Black Panther a prý se měl brzo zapojit i Vision.
A naši vyzyvatelé?
Captain America, Hawkeye, Ant-man, Falcon, nějaký Winter Soldier a ta nová čarodějka Wanda.
Iron man se tam hrozně dlouho rozmlouval. Tati... přestaň s těmi proslovy... nudíš... a k tomu mě ztrapňuješ. Nikdo nechce slyšet tvé kecání.
,,To byl můj signál!" vyletěl najednou do pozoru Peter, přeskočil letadlo, vrhl pavučinu po štítu Captaina Americy a vytrhl mu ho z ruky. Hustý. Proč jsi ale nezavolal mě taťko... taky bych něco takového dokázala.
,,Výborně mladej." pochválil Spider-mana můj otec. Trochu mi bylo líto, že nemohl pochválit mě... žárlivost...
Opět se bavili, bavili a bavili. Mě to ták moc nudilo...
Ježiši, proč se vždy před bojem každý s každým tak moc vykecává? To samé bylo i v bitvě o New York. Je to děs.
Moment moment moment... oni teď začali bojovat? A BEZE MĚ?!!! To si děláte...
Tony, proč si se ještě neozval? Potřebuješ mě. Dostáváte dost na prdel.
Jo, dostáváte. Captain má opět svůj štít. Skvělá práce bando, fakt dokonalá. Jsme opravdu sehraní.
Sarkasmus samozřejmě.
,,PADÁ HVĚZDA!" zařval z ničeho nic bezmyšlenkovitě Tony.
No konečně. Jsi nemohl zavolat dřív? Tak jo... jde se na to.
Zapnula jsem své trysky, vyletěla zpoza letadla a pomocí telekineze si přitáhla Stevův štít k sobě.
Elegantně jsem pak přistála na betonové zemi.
Všichni rázem přestali bojovat a koukali se na mě jako na nějakou hodně ošklivou chlupatou deku. Jak můj tým, tak tým protivníků.
,,Jseeeemmmm zpěěěěěěettttt..." pronesla jsem velkolepě a sejmula si svou helmu ,,Překvápko!"
,,Výborně Hvězdo." pronesl chvalně a pyšně Tony. No ještě aby na mě hrdý nebyl, že?
,,Já vím tati." pronesla jsem na to a hrdě jsem držela kapitánův štít. Panečku, byl fakt lehký. A skvělý.
<<<<>>>>
Čas: Neznámý Lokilizace: Neznámá Status: Neznámý
,,Opravdu si na nic z toho nevzpomínáš?" zeptal mě se muž, který seděl naproti mě u stolu.
,,Ne, nic. Na nic si nevzpomínám. Je to jako můj život, který jsem nikdy nežila." odvětila jsem na to a podívala se do země na mé krásné nožky. Ach jo nožky, přijde mi, jako kdybych prožila celé tisíciletí, ale vlastně vůbec nic z toho neprožila.
,,Opravdu si nevzpomínáš na to, jak to půjde dál?" optal se mě opět ten muž.
,,Ne. Políbí se snad Iron man s Kapitánem Amerikou?"
,,Nebereš to seriózně." okřikl mě.
,,JÁ OPRAVDU NEVÍM.... co bude následovat!" zařvala jsem ,,Nevím to."
,,Dobrá. Tek se dívej a dělej si zápisky."
,,Jojo, jasně..." pronesla jsem ironicky a znuděně praštila svou hlavou o stůl. Jak moc mě to tu nebavilo.
Muž naproti mě opět pustil záznam.
<<<<>>>>
,,Čau Steve." pronesla jsem a pomocí jednoduchého tríčku, který zahrnoval pouze trysky jsem vyskočila na bednu a hleděla na všechny z výšky.
Kápo na mě kývnul.
,,Čau lidi, pro ty co mě neznají jsem Ptákohryzka Johnes-Starková." dodatečně jsem se ještě představila všem, co mě neznali ,,Čau všichni."
,,Dobrý El, to stačí." pronesl ke mně Tony a vrátil pozorost našemu protivnickému týmu ,,Ty jsi úplně zblbnul." začal mluvit ke kaptánovi. Wow, byl fakt vytočený ,,Snažím... snažím se Avengers udržet pohromadě."
,,Pak jsi neměl podepsat." pronesl na to jednoduše Steve. Můžu toho rampoucha střelit?
,,Vydejte nám Winter Soldiera. Buď ho dáte nám, nebo si pro něj přijdou speciální jednotky." začal opět vyjednávat táta.
,,Tati... tohle je zbytečný... už přestaň mluvit. Akorát tě zase někdo prohodí oknem." pronesla jsem a nasadila si zpět na svou hlavu svou helmu.
,,Nechceme bojovat." pronesl jejich mluvčí kápo.
,,To ani my ne." pronesl Tony.
,,Ale nedáváte nám na výběr." dokončila jsem za taťku. Páni. Máme skoro úplně stejné myšlenkové pochody.
