Země i vesmír jsou v ohrožení! Na Zemi řádí Ultron, na Asgardu vládne Loki, Dormmamu si dělá zálusk na Zemi, Občanská válka mezi Avengers, Malekit řádí v devíti světech, Thanos sbírá kameny nekonečna a ELI... ELI je připsán krutý osud. Je matkou. Et...
ELI Nevím proč, ale nemohla jsem se přestat usmívat. Už bylo ráno. Bylo ráno, šest hodin a já normálně byla vzhuru! Potlesk pro mě. Jsem se překonala. Ležela jsem na své posteli a koukala se na černovlasého boha naproti mě, jak spí na židli. Hadičky, které jsem měla v těle kvůli nerůznějším kapačkám jsem si již odpojila a nyní jsem se chlubila svým novým hrudním reaktorem. Byl to divný pocit... to mít v hrudi. Pořád jsem si po tom musela přejíždět prsty. Ale můžu být ráda, zachránilo mi to kůži.
Loki lehce otevřel své oči a snažil se zorientovat. Asi mě střežil celou noc a až před chvílí zřejmě usl. Jak romantické...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ještě jednou jsem pohlédla na svůj hrudní reaktor a pak jsem se začala plně věnovat svému příteli. Podle budíku jsem prospala sedm neděl, ale komu to vadí... mě ne.
,,Dobré ráno." pronesla jsem s úsměvem na rtech.
,,Hm..." zamručel Loki, ale jakmile si uvědomil, že jsem na něj vůbec promluvila, přestal se okamžitě protahovat a vykulil na mě ty jeho úžasné zelené oči.
,,Elizabeth?!!!" vyjekl nadšeně.
,,Těsně vedle. Michael Jackson, ne?"
,,Michael? Syn Jacka? Co?" nechápal. No jo... vlastně. Jack...son (Jackův... syn).
Co by se ale nestalo, Loki začal brečet. Ano... on brečel, ale proč? Copak mě nerad vidí? Copak není rád, že jsem se probudila, jako šípková Růženka? Až na to, že mě asi líbal na tisíckrát a radši ani nechci vědět, co se mnou ještě dělal.
Loki si přisedl na mou postel a nadále nedokázal udržet své slzy.
Já tedy okamžitě vyhopsla, setřásla ze sebe deku a objala ho.
,,Všechno je v pořádku. Jsem tu. Jsem tady. Já. Elizabeth Johnes-Starková." tiskla jsem ho k sobě tak moc pevně, až jsem cítila ne své hrudi jeho tlukot srdce. Jaj, snad jsem ho teď neuškrtila.
Pustila jsem ho tedy.
Ne... neuškrtila jsem ho a ani neudusila.
Na nic jsem tedy nečekala a okamžitě jsem ho políbila. Byl to můj první polibek za sedm neděl, co jsem byla v bezvědomí. Pořádně jsem si tedy Lokiho k sobě tiskla a vášnivě jej líbala. Byl mnou snad úplně ohromený. Sice pořád vypouštěl své slzy, ale přidal se do hry našich jazyků. Akorát ten zatracený kyslík...
15+ Zatím co já popadala dech z té vášně, on na nic nečekal a své polibky přesunul za mé ouško, pak následně z boku na krk a směřoval to stále níž a níž až na mé dokonalé klíční kosti. Byl jimi natolik zaujat... no jo, kám krásné klícní kosti.
Já svou rukou jsem mu zajela do vlasů a prohla se v zádech. Vytvořila jsem mu tedy lepší přístup k mému tělu.
,,Jenom upozorňuji... že pod touto medicínskou hadrou... nemám kalhotky." pronesla jsem s úšklebkem. Co se mi ale zdálo bylo to, že Loki reagoval poněkud už... jak bych to řekla... zřejmě vyšel ze cviku. A nad tím jsem se vítězoslavně pousmála. Za mé duchanepřítomnosti neměl žádnou jinou kromě mě. ŽÁDNOU! Měla jsem chuť z toho jásat, ale nesměli jsme být hluční, abychom nikoho neprobudili.
Loki mě opatrně položil pod sebe a začal mě opět divoce líbat na mé krásné a vždy dokonalé rty. A já na slepo jako odměnu jsem mu rozepla pásek u jeho kalhot a začala mu je pomalu sundávat, až je nakonec na sobě neměl :D
Divoce jsem se od něj odtrhla a rázem jsem ho převalila pod sebe. Seděla jsem na jeho pase obkročmo a koukala se mu z výše do obličeje. Tak takový to byl vždycky pohled, když býval nade mnou? Krásná vyhlídka.
Já se opatrně posunula směrem dozadu, vyhrnula si svou nemocniční košili a dosedla na jeho penis. Při prvním mém pohybu jsem si skousla svůj spodní ret a prohla se v páteři. Mezitím Loki vstáhl ruce na moje nahá stehna a začal mi hladit mou jemnou a dokonalou pokožku.
Začala jsem se tedy opatrně pohybovat nahoru a dolů. Nechtěla jsem mu ublížit... Dlouho to nedělal a vyšel ze cviku. Hezky krok za krokem. Cítila jsem se, jako kdybych vyhrála metál. Předtím to byl on, kdo mě vedl, ale nyní to jsem já. Nyní to jsem já, kdo je na vrcholu. Kdo je na výsluní.
Stiskla jsem si jedno své prso a nepřestávala se pohybovat na jeho přirození. Hluboce jsem u toho vzdychala samozřejmě.
Netrvalo douho a náhle jsem ucítila ve své vagíně nával tepla. Přestala jsem tedy, lehla si nad Lokiho, lokty vedle jeho hlavy, centimetříky nás dělili od sebe a dívala jsem se mu do jeho dokonalých očí.
,,Promiň. Neměl jsem chuť na žádnou jinou kromě tebe..." pronesl romanticky ,,Vždy jsem byl u tebe a čekal, až zase nadejde tento okamžik."
,,To je v pořádku lásko, jsem ráda, že jsem pro tebe ta jediná a pravá." řekla jsem s lehkým úsměvem ,,A nyní ti nemůžu vyčítat ani to, že sis nevzal ochranu, protože jsem se na tebe tak moc rychle vrhla..."
,,Je pravda, že tohle jsem nečekal..." pronesl do ztracena a zkusil se podívat kamkoliv jinam, než mně do očí. Jeho oči byli opět trochu zalité slzami, ale mě pořád na obličeji zůstával hrát škodolibý úšklebek. Neměla jsem ho dost. Chtěla jsem víc. Ani jsem ještě nedosáhla svého orgasmu.
V mých očích, které bývaly červené a nyní bez Etheru jsou hnědé, plály plameny touhy a zvířecího chtíče. Byla jsem jako tygr, kterému není jedno sousto dostačující.
,,Dáme si druhé kolo." oznámila jsem mu s psychopatickým úsměvem a napřímila jsem se nad něj. Tohle bylo dokonalé probuzení...
