Miluješ někoho, kdo neexistuje

22. kapitola

Minhův pohled

Se zájmem jsem poslouchal Jisungovu mamku, která vyprávěla o svých oblíbených knížkách. Nějakým způsobem jsme se dostali k tomu, že máme v oblibě stejného autora. 

,,Promiň. Jsem se nějak rozjela. Radši bys byla s Jisungem, viď?" zeptala se s úsměvem. Ze stolku jsem si vzal svůj hrnek čaje a objal ho prsty.

,,Cítím se hrozně za to, že jsem mu dala facku. Vůbec si ji nezasloužil. Ale...já se o něj opravdu ty dva dny bála. Myslela jsem si, že ho přejelo auto a leží v nemocnici." Jisungova mamka mě chápavě pohladila po zádech.

,,On to pochopí. Tak běž za ním. Popovídat si můžeme zase někdy jindy." řekla. Souhlasně jsem zamručel a zvedl se z gauče. Pomalou chůzí jsem vyšel z místnosti. Usmál jsem se na ni a zavřel dveře od obýváku. Vyšel jsem schody, došel k Jisungovu pokoji a zaťukal.

,,Ano?" zeptal se. Otevřel jsem dveře a vešel do pokoje. Opřel jsem se zády o dveře, čímž jsem je zavřel. Jisung stál s hromádkou triček v rukách. Nejistě se usmál, sklopil pohled a došel ke skříni, kam si trička uložil. Odtáhl jsem se ode dveří, abych mohl svůj čaj položit na stůl. Následně jsem šel k Jisungovi a položil mu ruce na boky. 

,,Moc se ti omlouvám, Ji. Neměl jsem žádné právo ti dát facku. Měl jsem o tebe ale opravdu strach. Normálně mi odepisuješ během pár vteřin a teď sis mé zprávy ani nepřečetl. Zlobíš se na mě?" zeptal jsem se. Jisung záporně zakroutil hlavou.

,,Proč bych se na tebe měl zlobit? Kvůli tomu, že ses o mě bál? Je hezký, že se o mě bojíš." zamumlal. Vydechl jsem vzduch z plic.

,,Ale s tou fackou jsem to přehnal. Odpustíš mi to?" zeptal jsem se s lítostí. Jisung se ke mně přiblížil a políbil mě na rty.

,,Jak ti mám odpustit, když jsem se ani nenaštval? Jen jsem ze začátku nechápal, za co jsem ji dostal." řekl. Starostlivě jsem se podíval na jeho tvář. 

,,Bolelo to moc?" zeptal jsem se. Aniž bych čekal na odpověď, přemístil jsem se svými rty na jeho tvář a začal ji obdarovávat lehkými polibky. Svou pravou ruku jsem položil na jeho druhou tvář, aby se ode mě nemohl odtáhnout. Jisung se tiše zahihňal. Když jsem usoudil, že jsem mu bolístku dostatečně zulíbal, odtáhl jsem se od něj, abych se mu zadíval do očí. 

,,To byla ale ta druhá." zamumlal s úsměvem. Bez odpovědi jsem se sklonil k jeho druhé tváři a také ji zulíbal. Jisung mě celou dobu objímal kolem pasu. Naposledy jsem ho políbil a zadíval se mu do očí.

,,Jak ti je? Co ti vlastně bylo?" zeptal jsem se. Jisung pokrčil rameny.

,,Ani nevím. Z neděle na pondělí jsem toho moc nenaspal, protože jsem celou noc zvracel. A ráno vlastně taky. Dneska mi už bylo dobře, ale mamka řekla, ať zůstanu radši ještě doma." odpověděl mi. Chápavě jsem přikývl. 

,,To mohlo být z nervů. Taky se mi to někdy stávalo." řekl jsem. Jisungovi se najednou rozzářily oči, jako by si na něco zrovna vzpomněl.

,,Něco pro tebe mám. Doufám, že z toho budeš mít radost." vyhrkl nadšeně. Překvapeně jsem zamrkal. Tak já mu dám facku a on má pro mě dárek... To jsem to ale skvělej přítel.

,,Zavři oči, prosím." poprosil mě. Se zasmáním jsem je zavřel. Slyšel jsem, jak Jisung kousek poodešel a bral něco...z papíru? Překvapeně jsem se zasmál, když mě políbil. 

,,To jsem si nemohl odpustit." zamumlal. Chytil mě za ruku a vložil mi do dlaně dvě šňůrky. Krátce mě ještě políbil, než ode mě odstoupil.

,,Můžeš." zašeptal. Otevřel jsem oči a sklopil oči k tašce v mé dlani. Otevřel jsem ji. Šokovaně jsem pootevřel ústa. V tašce jsem poznával ty své vysněné kalhoty z obchodu, ve kterém jsme v sobotu byli s Jisungem, Changbinem a Chanem. Nedokázal jsem vůbec nic říct.

,,J-já jsem si říkal, že bys ty kalhoty mohl nosit, když bys byl u nás. A...nebo po operaci je budeš moct nosit kdykoli. Chtěl jsem ti udělat rado-" Skočil jsem na Jisunga a náruživě ho políbil. Jisung se po chvíli vzpamatoval a začal mi polibky oplácet. Líbal jsem ho tak, aby cítil, co všechno pro mě znamená. Aby z mých polibků vycítil ta dvě slova, která jsme si zatím neřekli. Ovšem jeden polibek dokáže vysvětlit mnohem víc, než slova.

,,Ty jsi blázen, viď?" zamumlal jsem mu do rtů. Jisung mě se zasmáním políbil do koutku rtů.

,,Ale jenom tvůj." Skousl jsem mu ret a víc si ho na sebe namáčkl. Cítil jsem, jak Jisung pootvírá ústa, ale zastavilo ho zaklepání na dveře. Odtáhli jsme se od sebe a zadívali se na ně. Srovnal jsem rychle Jisungovi vlasy. Jeho mamka naštěstí vcházela do pokoje až po vyzvání. Odložil jsem tašku na zem ke skříni a sedl si na postel.

,,Ano?" zeptal se Jisung. Jeho mamka nakoukla do pokoje s lehkým úsměvem.

,,Neruším? Jen jsem se chtěla zeptat, jestli nechcete něco k jídlu." řekla. Záporně jsme zakroutili hlavou. Vážně nás vyrušila kvůli tomuhle?! Tak to ne! Přeci se spolu můžeme líbat bez rušení...

,,Já už stejně budu muset domů." vyhrkl jsem. Jisung se na mě nevěřícně podíval. 

,,Už?" zeptal se zklamaně. Souhlasně jsem zamručel.

,,Jisung tě doprovodí. Potřebuje se trochu provětrat." vyhrkla Jisungova mamka. S úsměvem přikývl. 

,,Vážně už musíš domů?" zeptal se Jisung, když jsme dorazili k mému vchodu. Záporně jsem zakroutil hlavou a za ruku ho dotáhl ke dveřím. Odemkl jsem a vtáhnul ho dovnitř. 

,,Tak proč jsi řekl, že jo?" ptal se dál. Dovedl jsem ho k výtahu, vešel s ním dovnitř a zmáčkl třetí patro. Jisung se chtěl znovu ptát, ale zastavil ho můj prst na jeho rtech. Přiblížil jsem se k němu. Zastavil jsem se jen pár milimetrů od jeho rtů.

,,Všechno pochopíš." zašeptal jsem. Vystoupili jsme z výtahu a zastavili se u našeho bytu. Otevřel jsem a pustil ho dovnitř. Sundali jsme si bundy a boty. 

,,Ahoj. To už jsi doma?" zavolala mamka z obýváku. Došel jsem do obýváku. Kolem nohou se mi začaly motat naše tři kočky. Kdykoli jindy bych si k nim sedl, ale teď jsem měl jiné plány.

,,Jojo. Jen chci upozornit, že tu je se mnou Jisung." řekl jsem. Mamka se pousmála, ale nic neříkala. Vrátil jsem se pro Jisunga, který stál celou dobu na chodbě. Chytil jsem ho za ruku a odvedl k sobě do pokoje. Jisung za sebou zavřel dveře a nechápavě se na mě podíval. Došel jsem ke skříni a vytáhl z ponožek klíč. Se skousnutým rtem jsem k němu došel a natiskl se na něj. Špičkou jazyka jsem mu olízl rty, zatímco jsem vsunul klíč do dírky a zamkl nás. Jisung se chápavě pousmál. Než se stačil nadát, přisál jsem se k jeho krku. Spokojeně jsem se při líbání jeho krku usmál, když jsem zaslechl jeho tiché zavzdychnutí.