V utery ve škole jsem se vůbec nebavila s Tomášem. Nikomu jsem neřekla o nedělním hazardu s Adamem. Dokonce ani Monče, mé nejlepší kamarádce. Ale nebylo to třeba, ona stejně poznala, že se něco stalo. Znaly jsme se tak dlouho, že jsme přesně věděly, co si ta druhá myslí.
"Co se stalo mezi tebou a Tomášem?" zeptala se mě hned třetí hodinu.
"Spíš se ptej, co se stalo mezi mnou a Adamem." pokrčila jsem nešťastně rameny.
"To je ten jeho kámoš, se kterým jste se potkali na té chatě?" pozdvihla obočí, už jí bylo všechno jasné. Přikývla jsem a vypověděla jí všechny zážitky s Adamem.
"Lituješ toho?" zeptala se na konci mého vyprávěný
"Ne, ničeho." šeptla jsem provinile.
Monča si povzdechla. "Jestli se chceš vrátit k Tomášovi, tak bych mu to na tvém místě řekla, samozřejmě ne úplně všechno. Bude rád, že jsi k němu upřímná a bude vědět, že o tebe mají zájem i ostatní kluci a bude si tě víc vážit."
Byla to dobrá rada, ale já si nebyla jistá, že chci Adama opustit. Kéž bych tak mohla mít dva kluky stejně jako dva kamarády. Vůbec jsem se nesoustředila na učení. Učitelky výklad šel úplně mimo mě, jako bych byla ve své bublině.
"...Gábino!" vytrhnul mě z přemýšlení její hlas.
"Co?" zbystřila jsem.
"Ptám se tě, jaká hornina vznikala v prvohorach." zopakovala nevrle otázku. Koukala jsem na ni a nedokázala si vzpomenout na správnou odpověď.
"Takže pětka za práci v hodině." řekla a zapsala si to do notesu.
"Sakra, co je s tebou?" zeptala se Monča po skončení hodiny.
"Pořád přemýšlím, jak to vyřešit." odpověděla jsem.
"To chápu, že je to složité, ale dávej aspoň trochu pozor." usmála se.
Dlouhé hodiny se pomalu vlekly ke konci a já stále nedospěla k žádnému závěru. Oba dva mám ráda, ale ani jednoho se nechci vzdát. Sakra, já jsem tak sobecká. Z myšlenek mě vytrhlo zvonění, ohlašující konec vyučování. S Mončou jsme si došly do jídelny na oběd. Ve frontě se na mě najednou otočila.
"Nešly bychom pak do nákupního centra do tvé oblíbené kavárny?"
Na chvilku jsem se zamyslela, hlavu jsem měla plnou kluků, tak bych se alespoň odreagovala a navíc takovou nabídku jsem nemohla odmítnout.
"Tak jo, půjdem." usmála jsem se trochu nuceně na svou kamarádku.
Posadily jsme se k menšímu stolku u okna s výhledem na střechy domů a objednaly si své oblíbené pití a zákusky. Monča mi začala vyprávět vtipnou historku z vikendu. Zaujatě jsem ji poslouchala, srkla jsem si horké čokolády a vděčně na ni pohlédla. Když příběh zakončila, začala jsem se hlasitě smát, až se po nás lidé ohlíželi a nevěřícně kroutili hlavami. Ale to mi bylo jedno, smáli jsme se společně s Mončou a bylo nám dobře.
V dobré náladě jsme se vydaly do obchodů s oblečením. Pomohla jsem jí vybrat tričko, kabelku a mikinu. Já jsem si udělala radost tmavě modrým šátkem s růžovými hvězdičkami.
Na zastavce tramvaje jsme se rozloučily a každá jela svým směrem.
