I See You[CZ]

3.×

S klukama jsme vešli do domu, bylo to tu krásně upravené nato že tu bydlí kluci teda, čekala bych tu větší bordel.
"Koho to sem zase taháte?"řekl posměšným hlasem nějaký chlap.
"V klidu Alexi, je to jen kamarádka mám u ní doučování" řekl Daniel trochu povýšeně.
Alex se na mě jen díval s pootevřenou pusou, trochu mě děsil nevypadal moc přítelsky, ale nechala jsem to být...
"Alexi? " Řekl Daniel když na mě furt koukal
"Ehm mužů si s Danielem promluvit o samotě?" Mile se na mě usmál a s Danielem odešel kamsi pryč.

Nevěděla jsem co dělat tak jsem si prohlížela obrazy na zdech

Když jsem je všechny prohlédla, šla jsem potichu k místnosti kde si povídali.
"Vždyť ona je jeho dcera! Máme se jí vyhnout! Né jí přivést přímo do-"
V tu chvíli mě někdo chytl a otočil si mě k sobě, chytl mi pusu a opřel mě o zeď. Byl to Jason.
"Co to sakra děláš?" Zeptal se s nadzvedlím obočím, nevypadal moc nadšeně mě tlouklo srdce dost rychle.
"J-já chtěla jsem vědět o čem se baví" řekla jsem koktavě a přímo se mu dívala do očí.
"Si moc zvědavá"pousmál se a dal mi pramen vlasů za ucho,, stále jsem byla opřená o zeď, což mi bylo nepříjemné.
Dýchala jsem zhluboka a snažila se sním udržet oční kontakt. Jason se na mě více natlačil ale pak se podíval s okna se Jason zamračil a odešel, podívala jsem se tam a stál tam ten kluk! S kapucou, nebylo mu vidět do tváře.

Šla jsem blíž k oknu ale někdo mě chytl za ruku, proč sakra? Sykla jsem bolestí protože to bolelo "Vik jsi v pohodě?" Usmál se na mě Dany "Ano jsem" usmála jsem se na něj a podívala se zpátky na okno už tam nestál.

"Jdeme se učit?" Tleskl rukama "Wow nikdy bych neřekl, že budu tak nadšený z učení" zasmála jsem se a vyndala učebnice fyziky.

***

"Tak jo Deny myslím že to pro dnešek stačilo"usmála jsem se na něj a on mi úsměv opětoval.
"Dobře, v kolik máš být doma?" Zeptal se mě.

"Nemám tušení, ale asi už půjdu" usmála jsem se na něj, a vstala ze židle.
"Počkej nechceš tady být ještě chvíli? Hodil bych tě potom domů" usmál se a pevně mi ruku stiskl snad se nebudou rodiče zlobit, furt je lepší být tady než doma. "Tak jo ještě chvíli zůstanu"

"Pojď zamnou" vstal ze židle a někam mě vedl.
Vešli jsme do místnosti kde kluci hráli Poker.
"Á ahoj vy dva" řekl Braen a všichni se zasmáli.
Deny si sedl na židli a vzal si mě na klín, ach jo všichni na nás koukali.
Podívala jsem se nenápadně na Jasona a ten mi věnoval krátký zamračený pohled.
Nechápala jsem proč, proč ho to rozčiluje a vůbec odkud ví kdo je ten kluk co mě sleduje!
"Si v pořádku?" Zašeptal mi Deny do ucha jemně se u toho otřel o můj krk což u mě vyvolalo husí kůži."Jo jsem proč?"otočila jsem se na něj.
"No já jen, že už asi půl hodiny mi drtíš stehno" zasmál se a podíval se na mou ruku na jeho stehně, trapas. "Promiň" dala jsem ruku z jeho stehna a dala si jí k sobě do klína.

"Danieli jsi na řadě" zasmáli se kluci, už dobrý 4 minuty nemůžu přestat myslet na to, že se mi chce na záchod.
"Dany potřebuju si odskočit" podívala jsem se na něj.
"Jasně nahoru a do leva" usmál se a já se zvedla, šla jsem jak mi řekl po schodech a do leva, vešla jsem do koupelny.

Podívala jsem se na sebe do zrcadla a umyla si ruce a obličej jsem si opláchla studenou vodou.
Utřela jsem si ruce i s obličejem, byla jsem už unavená, chtěla jsem z koupelny odejít ale stál tam Jason.
"Panebože Jasone jednou mě s tebe trefí pepka!" Zařvala jsem na něj a chytla se srdce zhluboka jsem dýchala. Ale on měl kamenný výraz.
"Viktorie, bavíš se nesprávnými.. a jemu se to nelíbí" řekl a přistoupil ke mě blíž.
"Tahle hra už mě nebaví, všichni mi něco tajíte a já chci vědět co! Kdo je 'on' neznám jeho jméno, neznám ho" Byla jsem naštvaná přestává mě tohle bavit.
"Ale on zná tebe" argumentoval Jason.
"Kdo!" Zařvala jsem nepříčetně a rozhodila rukama do vzduchu "Brzo to zjistíš, ale Vik" přišel ke mě a chytl mě za tváře"dávej na sebe pozor" zašeptal.

***

Právě teď mě Dany odváží domů, Jason od toho rozhovoru někam zmizel, takže jsem v duchu slavila.

"Kde ti mám zastavit?" zeptal se mě Dany.
"Stačí tady" Dany mi zastavil na rohu kousek od našeho domu, nechci aby mě s ním rodiče viděl, vyslechla bych si otázky typu jestli to je můj přítel, a jak se jmenuje a to fakt nechci.
"Tak jo Vik, zatím se měj" mrkl na mě a odjel pryč.
Šla jsem pěšky domů a dýchala čerství vzduch, koukala jsem na domy u nás v ulici které osvětlovali lampy.

Šla jsem procházkovou chůzí, až jsem narazila na náš dům,, bohužel.
Vyndala jsem si klíče a odemkla dveře od domu jsem už hodně unavená a fakt se těším jen na mou postel.
Vešla jsem dovnitř a rozsvítila světlo, zavřela jsem dveře a zula si svoje boty, sundala jsem si bundu a chtěla jít do pokoje ale stál tam ten kluk s kapucou!
"Jak si se sem dostal!?" Úplně ignoroval mou otázku a šel blíž ke mě ,,Nepřibližuj se, kdo jsi?!"
Couvala jsem až jsem narazila na dveře, strašně jsem se bála jeho oči se střetli s mími přišel ke mě blíž a sundal si kapuci...

-AnonymOff