7.×

8.4K 285 2
                                        

Spolu s Justinem jsme vyšli ze školy, oba jsme nasedli k Justonovi do auta popravdě ani jsem nevěděla že má auto, ale nebudu to řešit už jsem toho dneska měla fakt dost.
Justin nastartoval a my vyjeli, ptáte se kam jedeme? Taky bych to ráda věděla, podívala jsem se na Justina a ten se soustředil na cestu před námi.

"Kam to jedeme?" Odvážila jsem se ho zeptat.
Justin se na mě otočil a usmál se, usmála jsem se na zpátek a Justin se nadechl.
"Na pláž" usmál se ještě více, ale já se zhrozila, venku nebylo extra teplo na koupání a navíc jsem neměla žádné plavky.
"Ale já nemám plavky" řekla jsem a podívala se na cestu předemnou, Justin se zasmál.
"Já taky ne" ušklíbla jsem se a pozorovala cestu před námi, bylo to zdlouhavé protože pláž je dál od města.

***

Justin zaparkoval na parkovišti u pláže a oba jsme vystoupili z jeho auta, ta vůně slané vody byla úžasná a výhled byl k nezaplacení celé moře a jen my dva, nádhera nechtěla jsem si to připustit ale myslím, že k Justinovi něco cítím.

Justin mě chytl kolem pasu a opřel se semnou o auto, líbí se mi hodně ale furt mám z něj takovej zvláštní pocit, neznám ho a nejsem moc nadšená, že je Stalker.
"Líbí?" Zeptal se mě a já se usmála, Justin si opřel o mé rameno hlavu a já se cítila úžasně na pár minut jsem na všechno zapomněla.
"Moc" podívala jsem se na něj a usmála se, on se ke mě naklonil a spojil naše rty. Byl to malý něžný polibek který mi věnoval.

Museli jsme se od sebe odtáhnout protože mi někdo volal, podívala jsem se na Justina omluvným pohledem a zvedla telefon.
"Prosím?"

"Viktorie okamžitě příjeď domů" Volal mi táta a zněl naštvaně, nechcete mého otce vidět naštvaného.
"Tati? Proč? Vždyť jsou teprve 3 hodiny odpoledne" Namitala jsem a doufala, že to nechá být.
"Prostě přijď" Řekl a zavěsil, no super zajímalo by mě co se stalo, že je tak nepříjemnej.

"Justine, odvezl by jsi mě domů táta chce abych přišla a nechci aby byl nastvanej víc než je"Podívala jsem se na něj omluvnym pohledem a v jeho očích byl vidět smutek, chytla jsem ho za ruku a začala si hrát s jeho prsty.
"Dobře nevadí" usmál se Justin a otevřel mi dveře od auta. Obešel auto a nasedl za volant, vyjeli jsme po silnici k nám domů a povídali si "Jak je možné, že jsi kapitán týmu?" Zeptala jsem se ho a netrpělivě čekala na jeho odpověď.
"Nejsem tak úplně kapitán, jen kluk co kapitán je na zápas chyběl a trenér řekl, že pro dnešek kapitánem jsem" Jen jsem řekla aha a dál to neřešila, Justin mi chytl ruku a propletl si semnou prsty.

***

Zastavili jsme u nás před barákem, upřímně se mi domů vůbec nechtělo, radši bych byla s Justinem.
"Děkuju Justine, nechám ti otevřený okno u mě v pokoji" Dala jsem mu letmý polibek na tvář a odešla z auta.
Otevřela jsem dveře od našeho domu a zula si boty "Tati?" Zavolala jsem ale nikdo se neozval.

"Tati?" Zavolala jsem po druhé, a šla do obýváku táta seděl u vypnuté televize a koukal na černou obrazovku v ruce držel album které si prohlížel, co mu je? Takhle jsem ho ještě nikdy neviděla. "Tati?" Řekla jsem s obavami v hlase. Sedla jsem si vedle něj, měl rudé oči od pláče, muselo se něco stát táta nikdy nepláče.
"Tati, co se stalo?" Zeptala jsem se a čekala netrpělivě na jeho odpověď.
Dal mi do ruky jeho mobil a odešel do kuchyně, nechápavě jsem se na něj podívala ale on jakoby byl duchem jinde na jeho mobilu byla otevřená zpráva od neznámého čísla.

Dne 10.Května(datum je vymyšlené) zemřela Katarina Vega na vykrvácení, pokud budete chtít tělo kvůli pohřbu zavolejte na toto číslo -Márnice 3049

"Počkat to je-" už jsem to nedořekla protože jsem pochopila o co jde, začala jsem vidět rozmazaně kvůli slzám, mě tělo zavalila vlna tepla.
Moje maminka je mrtvá?!
Začala jsem víc brečet, zvedla jsem se z gauče a běžela do mého pokoje, lehla jsem si na postel.
Už nikdy jí neobejmu, už jí neřeknu jak moc jí miluju!

Brečela jsem celou noc, usnula jsem schoulená v klubíčku, zdálo o mojí mámě spíš se mi ale přehrávali vzpomínky co spolu máme, cítila jsem jakoby kousek mě odešel, nebyla jedna z nejlepších matek ale por mě byla nejlepší. Nedokázala jsem přestat myslet na to že už tu není.

"Tori! Tori! Je to jen zlí sen! Probuď se! noták!"křičel mě velmi povědomí hlas, vzbudla jsem se a hned co jsem viděla Justina jsem mu skočila okolo krku.

"Je to už dobrý! Neboj se! Jsem tu s tebou!!" Opakoval pořád dokola a mě moc nedocházelo co se dělo, ale byla jsem vděčná za to, že tu semnou teď je.

-AnonymOff

I See You[CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat