Z pohledu Tori:
Všechno jsem slyšela, mám v krku čip? Odešla jsem schodby a přišla do Justinova pokoje, zahnula jsem do koupelny kde jsem si sundala tričko, začala jsem si prohlížet svůj krk,prohmotávala jsem si místo na krku, když jsem ho nahmatala, zavřela jsem oči a nechala slzu aby my stekla po tváři, pořád jsem si rukou držela místo s tím čipem, vzala jsem ze skříňky malý kapesný nůž, vzala jsem ho jedne ruky a začala jsem obkreslovat místo s čipem, zajela jsem do kůže a sykla bolestí, obkreslila jsem místo tak aby šel čip vyndat, tekly mi slzy a krev jak by smet, vytáhla jsem čip a položila ho na kapesník, chytla jsem si místo které stále krvacelo a utrela ho dezinfekci, nemůžu uvěřit jak mi to mohli rodiče udělat, a všichni ten čip chtějí? Ale když ho mám já znamená to že všechno náleží mě?
Místo jsem si zalepila náplastí a vzala do ruky čip, byla malá placička z číslem mého datumu narození 12.10. Vzala jsem ho a dala do malého sáčku, který jsem si přivázala na řetízek a připla ho na krk.
Vzala jsem si Justinovo tričko na sebe a když jsem si sundavala kalhoty vypadl mi těhotenský test, vzala jsem ho do ruky jen malou chvíli jsem si ho prohlížela až nakonec jsem ho i otevřela, (Vím že se ten test dává s ranní močí ale udělám to si to po svém :D) vzala jsem ho a zamknula se v koupelně.Po pěti minutách umorneho čtení si návodu a čekání na to až se zbarví se to stalo, zbarvil se a na obrázku se ukázalo male plus což znamená, že jsem těhotná..
Protřela jsem si své unavené oči a test vyhodila do koše.Vyšla jsem z koupelny a vrazila jsem do svalnaté hrudi.
"Au" řekla jsme když jsem se bouchla do hlavy.
"Promiň lásko moje není ti nic" pomohl mi se zvednout ze země.
"Jo, myslím" Usmála jsem se na něj a Justin mi políbil místo na hlavě které mě bolelo.
"Pojď semnou dolů, Philip a Jimmy mají poradu a chtějí aby si u ní byla i ty" Příkývla jsem a spolu s Justinem jsme sešli schody dolů rovnou do obýváku, v obýváku si sednul první Justin a já jemu na klín.
"Tak, už jsou tu všichni, výborně" Jimmy mě propaloval pohodem je mi jasné že mě nemá rád ale až tak, srsly?[Vážně?]
"Tori potřebujeme aby si nám řekla všechny významné čísla pro tvou rodinu" je mi jasné proč to chtějí, Justin zřejmě odmítl mi ublížit tak vymysleli něco jiného.
Příkývla jsem a Oliver měl připravenou tužku a papír.
"13 číslo dresu mého otce na vysoké, 1997 rok kdy jsem se narodila,15.12 datum kdy se moji rodiče seznámili, 4 úmrtí mojí babičky a dědy při auto nehodě"začala jsem mlčet, nechci o tom všem mluvit jsou to vzpomínky které by měli zůstat minulostí..
Zvedla jsem se z Justina a odešla pryč, pryč z domu, sedla jsem si na lavičku za domem, byl tam krásný výhled a příjemně foukal vítr.
Slyšela kde jak si vedle mě Justin odkašlal.
"Co se stalo?" Políbil mě na tvář.
"Nechci mluvit o věcech které jsou už dávno minulostí "řekla jsem na rovinu.
"Aha dobře ale-"
Přerušila jsem ho otázkou.
"Chtěl bys mít někdy rodinu, tím myslím, děti?"podívala jsem se mu do očí a on s pootevřenými ústy zkoumal mou tvář.
"Chtěl"Příkývl nakonec, a pousmál se.
"Justine,něco ti musím říct.. není to ještě potvrzené od doktora ale"
Odmlčela jsem se.
"Si těhotná"Řekl za mě Justin a zvenul se z lavičky smál se a v očích měl slzy.
"Opravdu si?!"
Příkývla jsem a slzy štěstí už si našli cestu ven, smála jsem a on taky, zvednul mě z lavičky a vzal mě do náručí, zatočil se semnou do kolečka, a u toho řval 'Já budu táta!' Hrozně jsme se oba smáli a oboum nám madali slzy štěstí, zůstali jsme jen tak stát na zahradě v obětí, bez jediného slova.Pokračování příště ^^
___________
-AnonymOff

ČTEŠ
I See You[CZ]
FanfictionDŮLEŽITÉ! V příběhu se nacházejí chyby opravené části jsou označené ×. Příběh o dívce jménem Viktorie. Viktorie je jako každá jiná normální středoškolačka, dokud se jí do života nepřivede záhadný kluk Jason Mcan.