"Co se stalo Tori?" Ptal se mě Johan když jsme přišli do mého bytu, potřebovala jsem si o tom s někým promluvit a Johan byl jediný kdo mi zůstal na blízku.
"No asi už spolu definitivně nejsme" Johan mě vtáhl do svého objetí a hladil mě po zádech.
"To bude dobrý uvidíš" Šeptal mi do ucha a já zavřela oči, na chvíli jsem na něj zapomněla.
"Musím jít" Řekl zklesle ale já neodpověděla, co tady budu sama dělat.
"Večer ti napíšu a nebuď smutná úsměv ti sluší víc" řekl a zabouchl za sebou dveře.Z pohledu Justina:
Z toho co mi řekla Viktorie jsem byl zmatený víc než kdy jindy..
"Co se děje kámo jídla ses ani nedotkl"
Řekl Karlos který seděl na proti mě v kuchyni u jídelního stolu.
"Nic jen"povzdechl jsem si a dál se šťoural v těatovinách.
"Jen ona že jo?" Pousmál se a já příkývl."Hele? Měl by sis sní promluvit třeba mluví pravdu." Řekl naléhavě Karlos, asi má pravdu musím s ní k všem mluvit!
Příkývl jsem a vstal ze židle, namířil jsem si to k hlavnímu vchodu.
"Brácho kam jdeš?"zvědavě se ptal Karlos a já se začal obouvat.
"Promluvit si s ní" Popadl jsem klíče od svého auta a zabouchnutý za sebou dveře.Z pohledu Viktorie:
Sice se mi ven moc nechtělo ale rozhodla jsem se si jít koupit jídlo, nic krom balíčku kaše tu nemám.
Zvedla jsem se z gauče a vzala si mikinu s peněženku, obula jsem si boty a vyrazila do obchodu, mám to štěstí že hned přes silnici je supermarket takže to nemám moc daleko. Měla jsem mnohem lepší náladu, zkoukla jsem pár seriálů a uklidnila se, snažila jsem s Eva něj nemyslet.
Sešla jsem schody a vyšla ven z hotelu hned mě uhodila vůně párků ze stánku co pán prodával o kousek dál.
Podívala jsem se na hodinky na mé ruce které ukazovali 16:17 výborně. Usmála jsem se při sebe.
Přešla jsem k přechodu a auta mi zastavili přešla jsem přechod a hned jsem vešla do supermarketu kde jsem pozdravila a vzala si košík do kterého budu dávat nákup.
Chodila jsem mezi regálama a házela do košíku to co mi přišlo na chuť.
Otočila jsem se ale do někoho jsem drkla no drkla... zřejmě strčila protože dotyčná osoba spadla nazem i s mím košíkem, věřím, že to musela být hrozná rána.
"Moc se omlouvám" sehnula jsem se a podle oblečení to byl kluk v mém věku, černý vlasy,modrý oči, měl černou kšiltovku šedivé tričko a černý džíny.
"To je v pohodě" zasmál se a vstal, sehnul se pro můj košík a podal mi ho.
"Díky" usmála jsem se a on mi úsměv obětoval. "Jsem Rayen" podal ke mě ruku a já ji přijmula "a ty? " Dodal ."Viktorie" Pustil mou ruku a stále ze mě nemohl spustit oči.
"Á mohl bych tě doprovodit Viktorie" zasmál se a byli vidět jeho ďolíčky, prohlédla jsem si ho a úsměv mu opětovala.
"Chceš mě doprovodit při nakupování" zasmála jsem se, ale on to asi myslel vážně protože přikývl, je vytrvalý chlapec.
"Fajn" řekla jsjse si téměř pro sebe a spolu jsem vyrazili dál mezi další regály."Tak jo Viktorie, kde bydlíš" Podíval se na mě když jsme procházkovou chůzi šli okolo mrazáku se zmrzlinou. Jakoby jsme byli v parku a povídali si.
"No em, bydlela jsem dřív v ulici Ryegrova 2009 ale náš dům někdo zapálil tak teď bydlím v hotelu tady na proti supermarketu."
Přikývl a usmál se.Chvilku jsme si ještě povídali a jen tak se procházeli po obchodě, ale když jsme přišli k pokladně jemu spadla flaška vodky kterou si prohlížel na zem a já i on jsme byli od alkoholu celý mokrý strašně jsme se to mu smáli ale prodavačky rády nebyli, ale nám to bylo fukm
Vyhodili nás ven a takže jsem si nic nekoupila, skvělý a v tomhle obchodě už se asi neobjevim.Vyšli jsme ven z obchodu a oba jsme byly od rozbité flašky ulepeny.
"Promiň že jsi mokrá a že ti to zabavili" zasmál se a podíval se na mě omluvným pohledem.
"To nevadí už dlouho jsem se takhle nenasmála" zastavila jsem se na přechodu když jsem chtěla přijít zastavil mě.
"Dáš mi svoje číslo? Čistě kamarádsky" Dodal a podal mi jeho telefon abych mu natukala svoje číslom
"Dobře" napsala jsem mu do telefonu své jméno a vydala se směrem do mého bytu.Vešla jsem do výtahu a Opřela si hlavu o zeď zamnou, na vteřinu jsem zavřela oči a na tu jednu vteřinu byli vše perfektní, ale výtah zastavil takže se to perfektní, zase rozplynulo unavený krokem jsem chtěla vystoupit ale narazila jsem do něčí hrudi.
Tak co na další část,?
A co prázdniny jste někdo na dovolené? :)
Jak už víte my jsme pořád ve Španělsku,nedáváme na nádraží protože tam pořád něco melou španělsky a nás už to nebaví poslouchat :D
Znáte ten pocit když někdo neumí španělsky nebo anglicky a vy mu to musíte překládat? Já bohužel ano :D každou chvíli něco překládám babičce a bratrancům do češtiny :DD Hlavně když si chce Babča objednat víno tak proto musím chodit já :D
No co snad si to uživate:)-AnonymOff

ČTEŠ
I See You[CZ]
Hayran KurguDŮLEŽITÉ! V příběhu se nacházejí chyby opravené části jsou označené ×. Příběh o dívce jménem Viktorie. Viktorie je jako každá jiná normální středoškolačka, dokud se jí do života nepřivede záhadný kluk Jason Mcan.