I See You[CZ]

34.

Naštvaně jsem práskla dveřmi od pokoje, začala jsem házet s věcmi a řvát na celý pokoj, všechen vztek jsem ze sebe musela dostat.
Nakonec když už po celém pokoji byli rozházené a rozbité věci, sedla jsem si na zem a opřela se čelem o moje studené ruce..
Nechala jsem slzám volný průchod, a snažila jsem se tu bolest v mém bříšku ignorovat.
A co se vlastně stalo??

Tak od začátku.

Když mě Stiles odvezl domů všechno bylo v pořádku, až na to že v domě nikdo nebyl,ani Karlos,Cameron a ani kluci od Jimmyho, hrozně me to překvapilo, ale aspoň bude klid.
Usmála jsem se sama pro sebe a věci ze školy jsem dala na zem hned vedle sedačky v obýváku.

Sedla jsem si na sedačku a chvilku v tichosti, relaxovala.
To mi moc dlouho nevydrželo protože někdo přišel domů.
Dotyčný práskl dveřmi a a slyšela jsem kroky mířící ke mě.
"Mám otázku!" Naštvaný Justin vešel do obýváku a s skříženými pažemi na břiše.
Stoupla jsem si a pokynula hlavou, že může mluvit, už od pohledu jsem viděla že je naštvanej a určitě si semnou nechce jen tak povídat v klidu, což znamená že díky němu tady nikdo není, všechny vyhodil aby na mě mohl v klidu řvát.
"Co po tobě sakra chtěl ten blbec Stiles, a jak to že tě odvezl domů?!!"Poslední otázku zařval až jsem skoro nadskočila.
"Nic nechtěl jen jsme si povídali a vezl mě domů! Protože jsem šla pěšky a on se nabídl, zatímco ty by jsi svou těhotnou snoubenku nechal jít klidně pěšky!" Oplatila jsem mu to že na mě zařval.
Ovšem jeho to nějak nezastrašilo,přistoupil ke mě blíž a naštavaným pohledem mě propaloval.
"Jestli se Stilesem ještě jendou budeš bavit! Jestli jen zahlédnu že se na něj díváš. Zabiju ho" myslel to naprosto vážně, bylo to vidět.
Ale něco mi slíbil..To vážně tolik Žárlí na Stilese že by ho i zabil?!!
"To neudělaš jinak-"přerušil můj naštvaný monolog.
"Jinak co? Jseš těhotná a bezmocná nic nezmůžeš" vysmál se mi do obličeje a se smíchem se ke mě otočil zády. Nenaštvalo mě to, ale i rozbrečelo. Jak jsem říkala jsem hrozně přecitlivělá normálně bych mu vlepila mojí ruku na jeho obličej.
"Ty seš... takovej debil Justine" Začala jsem hrozně brečet, vyběhla jsem schody a otevřela dveře od Justinova pokoje.

A teď zpět do přítomnosti..

Zvedla jsem se ze země s obrovskou bolestí v břiše až jsem se skoro nezvedla, chtěla jsem se natáhnout pro telefon ale spadla jsem na zem, začala jsme se hrozně cukat a zase mi tekli slzy.

Dýchalo se mi hrozně těžko a moje bříško hrozně bolelo,díky neustále bolesti jsem upadla do kómatu.

O pár hodin později...

Probudila jsem na tom samém místě kde jsem upadla, ve stejné poloze.
Zvedla jsem se do sedu a začala si masírovat spánku, měla jsem hroznou migrénu, bříško mě už nebolelo ale měla jsem takový divný pocit, nevím z čeho.

Zvedla jsem se ze země a snažila se stát na nohou aniž bych se klapala, dobelhala jsem se k zapínání světla a rozsvítila, doteď tmavá místnost se rozjasnila a já viděla všechny věci co jsem předtím neviděla například, rozbitou fotku Justina s Jasonem s kterou jsem třískla o zeď, bolest v nohou a hlavy byla nesnesitelná proto jsem si vzala svůj telefon a lehla si doprostřed postele, měla jsem tam dvě Smsky, rozklikla jsem první od Joshe.
"Ahoj Tori, zítra se pro tebe stavím, vem všechny papíry -Josh"

Jen jsem odepsala Ok, a rozklikla tu druhou.

"Doufám že nemáš v plánu někam se Stilesem jít? -Philip"

Protočila jsem nad tím očima, jsem snad pes? Aby mě pořád někdo musel hlídat co děláme?
A dost! Na truc s tím Stilesem půjdu..
Vyhledala jsme si číslo na Stilese, zabralo mi to asi pět minut než jsem ho v kontaktech našla, napsala jsem mu Smsku že sním na ples půjdu.. zároveň jsem se objednala k doktorovi aby zjistil co mi je, zítra to bude pernej den, s Justinem se nehodlám do odvolání bavit..

Další den.

Vystoupila jsem z auta a hned de vedle mě objevil Josh, s doprovodem Joshe jsem šla do ordanice mého doktora. Hned potom jedeme na tu prohlídku, jen chci aby mi doktor předepsal nějaké prášky proti migréně..
Zaklepala jsem na dřevěné dveře a Josh se podadil v čekárně na Černou židli, nevadilo mu že tady je, rádi spolu trávíme čas, obzvlášť po takové době.
Otevřel mi doktor v bílém plášti, mile se usmál a pozval mě dál.
Vstoupila jsem do jeho ordinace a sedla si na nemocniční lůžko.
"Tak slečno co potřebujete?" Usmál se a na oči si nandal brýle.
"V poslední době mám často migrénu a-"
"Zhubla jste" prohlédl si mě a zastavil se u mého bříška, svráštil obočí a zvedl se ze židle a přistoupil ke mě.
"Prosím položte se na lůžko a vyhrňte si tričko, prohlédnu zda je vaše miminko v pořádku" Jak mi řekl tak jsem i udělala, vyhrnula jsem si tričko pod prsa aby mě mohl prohlédnout.
Prohmotávala mi bříško a pořád se divně tvářil, když přitlačil trošku víc na bříško, otočil se na mě.
"Co cítíte když vám na bříško zatlačim víc?" Znovu přitlačil a pozorně sledoval jak budu reagovat.
"Nic, jako normálně, proč?" Doktor se zvláštně zatvářil a řekl abych vteřinu počkala, že zajde pro sestřičku a udělají mi ultrazvuk.
Na bříško mi dali takovou tu tekutinu co se dává aby to klouzalo.Oba dva sledovali obrazovku, a oba vypadali hrozně překvapeně.

Po pár minutách co vše uklidili, a já si sedla zase normálně na lůžko jako předtím, ke mě přišel doktor se smutným výrazem.
"Slečno, nestresovala jste se v poslední době nějak víc?" Nadzvedl obočí ale jeho výraz byl stejný.
Sklonila jsem hlavu a nepatrně příkývla na náznak že ano.
"Slečno" odmlčel se "moc dobře se mi takovéhle věci neoznamuji, ale vy už nejste těhotná.. vaše dítě které jste nosila v bříšku, zemřelo, technicky v zato nebylo ani pořádně vyvinuté, proto jste ani nezvracela nebo jste nekrvacela, moc nás to mrzí"
Nemohla jsem nic říct, stále jsem se dívala do jednoho místa.. Moje dítě.. zemřelo?

Tak dnes je to velmi hektický :)
Moc vám všem děkuju!! I See You je zatím nejčtenější knížka na mém profilu :')

__________________
-AnonymOff