"Omlouvám se" Nahlas jsem řekla a se zrakem zaměřeným na zem jsem odešla z tělocvičny, s doprovodem vrznutí dveří, jsem z ní také odešla.
Šla jsem tichou a prázdnou chodbou, přímo k mé skříňce,otevřela jsem jí a hodila jsem do ní mé učebnice s bubdou, podívala jsem se na sebe do zrcátka zavěšeného na dvířkách od skříňky, prohlížela jsem si své rudé rty když jsem si všimla osoby zamnou jak mě skenuje pohledem, prudce jsem se otočila v udivení kdo tam stál, zavřela jsem skříňku a svou pozornost jsem věnovala Sttilinskému opřeného o skříňky na proti mě.
"Co chceš?" Skřížila jsem si ruce na hrudi a svráštila udiveně obočí.
"Tak ty jsi ta kterou sbalil MCcan?" Na tváři se mu vytvaroval rošťacký ušklebek, nevím proč mě zaujalo zrovna to.. úplně ignoroval mou otázku a z jeho postoje bylo vidět sebevědomí..frajírek jeden.
"To mě vážně všichni znají jen díky tomu?!" vyhodila jsem rukama do vzduchu a prokroutila očima.
Ušklíbl se a přistoupil blíž "MCcan si tě nezaslouží-"
"Říká kdo přerušila jsem ho ale to už jsem byla natlačena na skříňky, za dnešek už po druhé ovšem poprvé to bylo na zeď a byl to někdo mě blízký..
"Jsi jiná než všichni ostatní" Zašeptal mi do tváře a pramínek spadených vlasů mi dal za ucho, s jeho dechu se mi zrychlil tep, z jeho doteku na mé tváři jsem měla husinu, nedokážu si to vysvětlit! Tohle jsem naposledy cítila s Justinem.
"Budeš moje" naposledy šeptl, než se se zvoněním na oběd ztratil mezi ostatními žáky spěchající na oběd, nechal mě tam jen tak stát, zmatenou..Povzdychla jsem si a když se chodba uklidnila tak, že už tam jentak stálo pár lidí u skříněk rozhodla jsem se jít na oběd. Šla jsem do školní jídelny a přemýšlela ovšem co se dělo, o Jasonovi o Sttilinskym a proč se tolik s Justinem nenávidí?. Teď mi to docvaklo nemám s kým sedět na obědě.. kluci mají basket, skvělý! Vážně!
Vešla jsem do jídelny, a bylo to jiné než kdy dřív, všichni mě ignorovali,přehlíželi a dělali že neexistuju.. byla jsem neviditelná. Asi je pravda že se se mnou všichni baví jen kvůli Justinovi.
S tácem mého jídla a jahodovym mlíkem jsem šla na jediné volné místo u okna, nikdo tam naštěstí neseděl takže budu mít klid.
Šla jsem přímo na to místo a tác s hranolkami jsem si dala na místo vedle okna.
Sedla jsem si a pustila se do jídla a u toho jsem srkala moje mléko.. měla bych si najít kamarády.. kde je vůbec Cameron?! To jako nechodí do školy, nebo co??
Ach jo..znovu jsem si povzdechla a úplně jsem ztratila chuť cokoliv pohřít, koukala jsem se ven z okna, nic zajímavého se nedělo až na pár krkavců kteří seděli na stromě.
"Ahoj" usmála se ta blondýnka z hodiny psychologie co flirtovala s učitelem. Měla růžové rty dlouhé řasy a byla hezky upravená.
"Ahoj" Koukla jsem se okolo sebe.
"Hele Vik, chci se ti omluvit za tu hodinu, neměli by jsme se plést do tvého života" Do pusy si dala malou lžičku svého jogurtu, nato že je blondýna a že vypadá na to že je úplně blbá.. mluví jako dospělá a vypadá v celku fajn.
"Jo to je dobrý" usmála jsem se na ní a pohodila nad tím rukou.Ona my úsměv opětovala a napila se ze svého džusu.
"Hele můžu se tě zeptat?" Prohodila jsem jen tak a poškrábala jsem se na zátylku.
"Jasný povídej" Mile se usmála a do pusy si dala žvýkačku a začala si dělat culík.
"Znáš toho..Sttilinskýho??" Obě jsme se podívali na místo kde seděli čtvrťáci a kolem nich se motaly všechny holky z prváku.
"Ten?" Uchechtla se a naprsila se. "Je to trouba, ale šikovnej trouba jestli mi rozumíš" mrkla na mě.
"Ty si sním-?!"vykřikla jsem ale byla jsem přerušena.
"O můj bože ne! Je to frajirek co si o sobě moc myslí! Myslela jsem to tak že když máš průser.. A jseš po blíž Stylese projde ti všechno!" Jmenuje se Stiles? Hezký..
"Jak jako?" Se zájmem jsem se zeptala.
"Jeho táta je polda, dřív měl jeho otec problém s Justinovím, byli nejlepší kámoši" olízla zbytek jogurtu na lžičce.
"Jako vážně?" Vyvalila jsem oči, Justin neměl tátu, jeho otec byl nevlastní ale Justin k němu měl vážný vztah, bral ho jako vlastního.
"Vážně! Ale Justin měl problém se Stilesem pohádali se, a jednou se díky Stylesovýmu tátovi dostal Justin i do vězení, od té doby se nenávidí a pořád se provokují"
Jen jsem naznačila pusou krátké 'Aha' a nechala to být.
"Jak se vůbec jmenuješ?" Zasmála jsem se a ona se začala smát,řada jejich bílých zubů mě oslnila.
"Jsem Jennifer ale říkej mi Jenn"(Emma Robert's) mrkla na mě a mile se usmála úsměv jsem jí opětovala a snědla pár hranolek na mém talíři.S Jenn jsme vycházeli ze školy. Justin je pořád na Baskete takže jdu domů sama..
Obejmula jsem Jenn která se semnou rozloučila s tím že se zítra uvidíme ve škole.
Věnovala jsem jí krátký pohled než jsem vyrazila cestou do sídla.Zazvonil mi mobil v kapse proto jsem se rozhodla sednout si na lavičku a odpočinout si. Prejetim prstem po obrazovce jsem přijala hovor.
"Haló?" Klidným hlasem jsem řekla do telefonu.
"Ahoj Vik, tady Josh, chtěl jsem se tě zeptat jestli semnou zítra půjdeš omrknout nemovitosti" ani jsem nemusela přemýšlet a už jsem věděla co řeknu.
"Jo půjdu ráda!" Pro sebe jsem se usmála, s Joshem jsem se zasmáli a rozloučili jsme se.. chvilka mého leniveho sedění na lavičce skončila takže jsem vyrazila dál na cestě do sídla.. proč bydlíme tak daleko! Bože!Neušla jsem ani pět kroků a vedle mě zastavilo auto, nenechala jsem se rozhodit a šla dál, auto za mnou pomalu jelo a mě to začalo rozčilovat, proto jsem se zastavila a otočila jsem se na auto a snažila se vraždit pohledem dotyčného za volantem ale nešlo to.. měl tmavé okýnka.
Černé Lamborginy zastavilo vedle mě a dotyčný stáhl okénko.
"Ahoj" protočila jsem očima když jsme viděla Stilese za volantem.
"Ty mě sleduješ?!" Rozhodila jsem rukama.
"Ne e ale vidím že potřebuješ odvoz" mrkl na mě a oblízl si ret.
"Bože proč?!" Podívala jsem ze na nebe když jsem otevírala dveře jeho auta, sedla jsem si na velmi pohodlnou,koženou sedačku, a připoutala se."Vidíš že to jde" usmál se Stiles a já se na něj pohledem 'Mlč nebo tě zkopu' podívala.
"Hele Viktorie chtěl bych se tě na něco zeptat" Váhavě se na mě podíval ale hned přesměřoval svůj pohled na silnici.
"Hmm?" Prohrábla jsem si své vlasy a narovnala si svou čepici na hlavě.
"Tuhle neděli je ples pro čtvrťáky.. jakožto Rozlučka nebo tak, vymyslela to ředitelka, no a mě napadlo-"
"Ne" přerušila jsem ho" Ne Justinovi by se to nelíbilo" v klidu jsem řekla a dívala se ven z okna.
"Tak mu to neřekneme" Svůj pohled jsem přesměrovala na něj,on se ale v klidu soustředil na jízdu autem.
"Jakože, mu mám lhát?" Nadzvedla jsem jedno obočí a on Příkývl.
"To je špatnej nápad! Přijde na to." Řekla jsem a zkousla si ret.
"Nepřijde řekneš že budeš spát u nějaké tvé kamarádky, nebude tě snad sledovat ne?" U Justina nikdo nikdy neví, řekla jsem si v duchu pro sebe, přece jen jsme se seznámili právě tak že mě sledoval..
"Já ti nevím" Sklopila jsem pohled, auto se začalo zastavovat což znamenalo že jsme na místě.
"Nech si to projít hlavou.. A dej mi vědět" Podíval se na mě a já mu pohled opětovala.
"Dobře, a díky za odvoz" Usmála jsem se a odpoutala se, otevřela jsem dveře a vyšla ven.
"Za málo" bylo poslední co jsem slyšela než jsem zmizela za vraty našeho sídla.Tak dnes je tu trošku více nových postav.., snad se vám část líbila i když byla asi dost nudná :D
_________________
-AnonymOff

ČTEŠ
I See You[CZ]
أدب الهواةDŮLEŽITÉ! V příběhu se nacházejí chyby opravené části jsou označené ×. Příběh o dívce jménem Viktorie. Viktorie je jako každá jiná normální středoškolačka, dokud se jí do života nepřivede záhadný kluk Jason Mcan.