I See You[CZ]

12.×

Probudila jsem se na hroznou bolest v hrudníku, zvedla jsem ruku abych se chytla za hlavu
Když jsem otevřela oči, celá moje mikina byla od krve i moje ruka byla od krve. Začala jsem se okamžitě prohlížet ale nikde jsem nic nenašla jen mě strašně bolí hrudník.  Pohledem jsem vyhledává Johana.
"Panebože Johane!!!!" Zařvala jsem když jsem viděla Johana s hlavou od krve. Chtěla jsem se k němu natáhnout ale bezpečnostní pás mu v tom bránil.
Odpoutala jsem se a hned jsem mu zvedla hlavu, kterou měl položenou na rozbitém předním sklu, začala jsem mu v kapsách hledat telefon,ale můj hrudník mi bránil v tom se naklonil, sykla jsem bolestí a chytla se zabolave místo, dvakrát jsem se pomalu nadchla a vydechla a zvedla svou mikinu, měla jsem tam zařazený střep, a to dost hluboko.

Na chvilku jsem zavřela oči a a znovu začala hledat Johanuv mobil.
Když už jsem ho konečně našla bez váhání jsem zavolala záchranku.
Začala na mě jít únava a já si říkala že to nesmím vzdát, nesmím usnout nemusela bych to přežít. Když už jsem konečně z dálky uslyšela sirény, chytla jsem Johana za ruku, vím že mě asi neslyší ale začala jsem na něj mluvit "Neboj Johane už-ž pro nás jedou" z očí mi vzteklině slzy, podívala jsem se na Johana "Johane?" Šeptla jsem a pohled na něj se mi začal mlžit, měla jsem strach, ne o sebe ale o něj, co když nedýchá? Opřela jsem si hlavu o sedadlo a únava na demnou vyhrála.

Z pohledu Justina:
Jel jsem autem a všude hledal Victorii, udělal jsem takovou píčovinu, vůbec jsem si neuvědomil co dělám. Jel jsem okolo jejího domu a viděl že je okolo moc policistů a hasičů, vystrašilo mě to, ani minutu jsem nečekal a hned vystoupil z auta, rozhlédl jsem a když jsem viděl prvního policistu běžel, rozešel jsem se k němu. Začal jsem se ho vyptávat co se tady stalo.
"Bohužel vám nemůžeme poskytnout žádné informace." Zklamaně se na mě policista podíval, ale já se nenechal odbýt.
"Prosím byl v tom domě někdo?!" Zeptal jsem se netrpělivě.
Zakroutil hlavou že ne.
Trochu se mi ulevilo ale pořád nevím  co s Victorii je potřebuju ji najít.
Nastoupil jsem do auta a nastartoval, nevím vůbec kam jet, kde ji hledat, najednou se z rádia ozvali zprávy.

"Autonehoda na dálnici směrem k centru, dva zraněný chlapec řidič a spolujezdec dívka, nepovedlo se nam najít jakékoliv doklady dívky, chlapec má, těžké po ranění hlavy a zlomenou ruku, dívka dlouhé hnědé vlasy, rána v hrudníku a modřiny téměř po celém těle, našli jsme chlapcův řidičský průkaz jmenuje se Johan Grey, dívky jméno není známé,kdyby je dívku někdo podle popisu poznal kontaktujte nemocnici Svatého Norberta"

To je Johan!
Začal jsem přemýšlet, že by ta dívka byla Victorie?

***

Zastavil jsem před nemocnicí,  vystoupil jsem z auta a zbrkle šel do nemocnice.
"Dobrý den prosím, potřebuju vědět pokoj Johana Greye a Victorie Vega" Řekl jsem Sestřičce která seděla za počítačem.
"Pán Grey je na pokoji 35 je to v druhým patře, ale nikoho kdo se jmenuje Victorie Vega tu nemám" Zmateně jsem se na ní podíval, pak mi ale došlo, že neví jak se jmenuje.  "Victorie Vega je ta holka co byla s Johanem, měli nehodu spolu" Sestřička přikývla "Vy znáte tu slečnu?" Vzala si do ruky tužku a papír,  něco na lístek napsala a pak dlouze s někým telefonovala "Slečna je na operaci a nemůžete za ní pokud nejste z rodiny to samé platí pro pana Greye"  mile se usmála a já začal vymýšlet co budu dělat.  "Jsem její snoubenec a Johana bratr" Usmál jsem se přesvědčivě na sestřičku.
"Dobrá tedy, můžete za ní jít ale nejdřív my musíte říct své jméno abych vás mohla zapsat do listu návštěv" Přikývl jsem a vše co potřebovala jsem ji řekl.

Vešel jsem do pokoje 35,kde ležel Johan v posteli s závaznou hlavou a kapačkou připevňenou k ruce. Měl zašlé obočí a měl velkou modřinu pod okem.
"Johane?"zeptal jsem se a sedl si na židli vedle jeho postele, měl zavřené oči a nevím jestli mě slyší.
Johan otevřel oči a trochu a pousmál,  já se rozzářil a obejmul ho.
"Jak ti je kámo?"Usmál jsem se a sedl si má židli vedle jeho postele.
"Docela" rozkašlal se "to ujde." Nadechl se a podíval se na mě starostlivě "Jak si to mohl takhle posrat Justine" Šeptl.
Vím o čem mluvil, klesl mi úsměv.
"Ty jí vážně miluješ že jo?" Podíval se na mě Johan a já přikývl.
"Tak proč si jí podvedl?" Zeptal se a mě začali téct slzy.
"Byl jsem nalitej neuvědomoval jsem si co dělám" Schoval jsem si obličej do dlaní snažil jsem se aby mi slzy netekli  ale moc mi to nešlo.
" Justin Ona tě  miluje o tom není pochyb ale, to co si udělal, nevím jestli ti to odpustí " Řekl smutně Johan.
"Doufám v to" Vstal jsem ze židle a dal a utřel jsem si obličej od slz.
"Jak je na tom?" Zeptal se mě Johan.
"Je na operaci s hrudníkem.." odmlčel jsem se.
"Neboj kámo ona je silná" usmál se a já mu úsměv obětoval,  nevím co bych bez Victorie dělal,  bez ní jsem nic. 
"Dám vědět klukům co s tebou je" Rekl jsem Johanovi než jsem vyšel z pokoje.
Vyšel jsem ven z pokoje a sednul si do čekárny, pomalu se mi začali zavírat oči.

Vzbudil jsem se na to jak semnou někdo lomcuje.
"Pane? Pane? Je už pozdě, měl by jste jít domů" říká mi mladá černovláska asi sestřička.
Začal jsem se kolem sebe rozhlížet a ona byla na odchodu rychle jsem proto vstal a chytl ji za paži "Prosím, potřebuju vidět Victorii" ona se na mě zmateně podívala.
"Koho?" nechápala mě.
"Viktorii Vega" s nadějí v hlase jsem řekl.
"Ach ano, pokoj číslo 38 prosím rychle za chvilku musíte odejít!"
Poděkoval jsem jí a rychle se rozběhl k pokoji. 
Zastavil jsem se před pokojem 38 a zhluboka se nadechl, vzal jsem za kliku a pomalu jsem vstoupil dovnitř

Victorie byla připojená k různým přístrojům, pohled na ní mě zabíjel.
Měla záštitou ranku na čele.
"Vic? " Šeptl jsem a z očí mi šly slzy, tohle všechno se stalo kvůli mě! Neležela by tu kdyby jsem se nelíbal s tou děvkou!
Chytl jsem jí za ruku a pevně jí stiskl.
"Miluju tě" políbil jsem jí na rty a jedná moje slza jí dopadla na tvář.
"Posral jsem to já vím, odpusť mi prosím" Brečel jsem víc a víc.
Do pokoje vtrhla sestřička.
"Promiňte pane ale musíte už jít." S pohledem na Victorii jsem začal kyvat hlavou,  zanechal jsem Vic polibek na ruce, prošel jsem kolem sestřičky a vyšel z pokoje.

Začínají nám prázdniny a já jedu do Španělska takže cestou tam budu psát :)

Doufám že se část líbila :)
-AnonymOff