I See You[CZ]

37.

Věnováno Nikolmery♡ Užij si část ♡♡^^

Omlouvám se za chyby ..:)

Bylo tak půl dvanácté v noci.. nebo taky ne? já nevím neměla jsem hodinky.

Justin usínal a přitom měl hlavu v mém klíně, prstama jsem mu pročesávala vlasy a jemně za ně tahala, nachvilku jsem zavřela oči a snažila se myslet na něco pozytivního ovšem po chvilce jsem uslyšela že si někdo přisedl vedle mě,proto jsem otevřela oči a otočila jsem se na dotyčného.

Seděl tam nejaký hodně mladý klučina, ale ve stejném věku jako já, ale mladší než všichni ostatní.

"Co s námi bude?" Zeptal se mě, vypadá to že se v tom ješte moc nevyzná, copak mám já zaučovat nějaký nováčky? Nejsem ani v Gangu!

"Dostaneme se odsud, neboj" Usmála jsem se on mi úsměv opětoval,usměv ovšem nebyl upřímný.. zavřel oči a hlavu si položil na mé rameno, chápala jsem ho, potřeboval ženskou oporu,všichni ostatní kluci buď leželi na zemi nebo si o něčem povídali.

Skoro jsem Zakřičela protože jsem se lekla zvuku dveří, v místnosti byla tma, ale stejně jsem viděla obrysy kluků, cítila jsem jak se Justin zvednul a chytl mě za ruku kterou následně políbil než si sedl vedle mě.

Jak jsem už říkala otevřeli se dveře z nich vycházelo světlo a dovnitř vešel nějaký chlap ale hrozně mi byl povědomí! Ale nemůžu si vzpomenout odkud ho znám.
"MCcan a Vega" hledal nás pohledem."Tak si rozsvit ne?!" Ozvalo se za ním a on jen protočil očima..
Rozsvítil světlo vypínačem za ním a hned zmerčil mě a Justina.
"Támhle jsou, přineste je pak do pracovny" Řekl a bez jakéhokoliv dalšího zájmu se otočil a odešel, teda dalo by se říct že se vyměnil s dvěma chlapi. Justin a všichni už stáli na nohou, samozřejmě že já jsem musela sedět a tupě zírat. Vyskočila jsem na nohy až když jeden dal ránu Justinovi čímž se Justin zakolísala a nemohl mu to vrátit, on ho popadl a šel s ním pryč, než jsem se nadála ležela jsem na zemi bez vědomí, dal mi takovou ránu až jsem spadla a uhodila ze do hlavy..to bude bolet...
Chytla jsem se za hlavu a držela si bolavé místo, jeden z těch chlapů mě chytl a hodil si mě přes rameno.

Matně jsem přes svoje vlasy viděla,schody po kterých šel,začala jsem kopat nohama aby mě pustil.

"Ty krávo! drž už hubu a nech toho" zařval na mě , samozřejmě mě to nezastavilo.
"Koukej mě dát dolů!" Bouchla jsem ho loktem do páteře, on jen zařval bolestí a já upadla prudce na zem, už jsem se chtěla zvednout a utéct ale někdo mě chytl pod krkem a zvedl mě do úhlu jeho očí,nemohla jsem dýchat protože jsem byla nad zemí.
Podívala jsem se dotyčnému do očí.
"Jasone!" Vydechla jsem než jsem schytala dvě rány do obličeje a padla na zem, kopl mě do břicha a mě nehorázně zabolelo, zatmělo se mi před očima a začala jsem zvracet krev.
Nešlo mi se pořádně nadechnout a začala jsem se dusit vlastní krví.
"Justine" snažila jsem se říct ale vzniklo z toho nějaké divné zakvílení.
"Ten ti nepomůže!" Vydechl mi kouř do obličeje Jason a zasmál se.

"To by stačilo!" Zařval někdo zamnou..
"Něco s ní udělejte a doneste jí do mé kanceláře a ty MCcan jeden blbej, ještě jednou jí nakopneš do břicha a já ti rozkopu ksicht! Jasný?!" Jason Příkývl a já cítila jak mě někdo zvedl, udělalo semi ještě víc blbě.. někdo mi utřel pusu a vlasy mi svázal do culíku nemám ani tušení kdo to byl.
Posadil mě na pohodlné křeslo.
"Drž se Viktorie" pohladil mě dotyčný po tváři, pořád nevím kdo to byl jelikož jsem měla rozostřený pohled.
Než jsem se nadála dotyčný zmizel.

"Dlouho jsme se neviděli" Seděl Předemnou Černovlasý kluk ale otočený ke mě zády.
"Kde je Justin?" Bez jakéhokoliv náznaku znepokojení, moc mi to ovšem nevyšlo jelikož se dotyčný zasmál a z úst vypustil dým z cigarety.
"Chyběla si mi" otočil se ke mě a naše oči se střetli, Rayen!
"Co tu děláš?!" Zatajil se mi dech, nejdřív John a Chuck potom Jason a teď Rayen!
"Chyběl jsem ti aspoň?" Rozhodil rukama a popotáhl ze své cigarety.
"Ty?! Nikdy! Jen si mě využil!" Zařvala jsem..
"Nevyužil jsem tě, kdybych tě využil, zabil bych tě, já jsem tě miloval! Nechtěl jsem ti ublížit tak jsem odjel, teď jsem zpět kvůli pomstě" Klidně řekl.
"To ti nevěřím! Nevěřím ti ani slovo!" Znovu jsem na něj zařvala, ale on byl neodbytnej.
"Tak poslouchej Viktorie" Zakřičel a zvedl se ze židle, do obličeje mi vydechl kouř.
"Musel jsem odjet!-"
"A nechat mě na pospas té holce!?" Přerušila jsem ho.
"Neměl jsem na výběr! Buď jsem tě měl zabít a nebo-"
"Se staženým ocasem utéct!" Doplnila jsem ho.
"Dělal jsem to kvůli tobě! Chtěl jsem tě ochránit!" Znovu na mě zařval.
"To se ti ale nepovedlo! " Vstala jsem ze židle a chtěla odejít pryč.

Tak lidičky krátká část. .:(
Nemám vůbec čas na to psát.. ale rozhodně nepřestanu!

Moc vám všem děkuju! Za vše! A zdravim nové čtenáře :')

____________________
-AnonymOff