Princezna pro prince

Po boji

Heather

James se na mě usmíval. Byla na něm znát únava. Po obličeji mu stékali kapičky krve, z rány kterou měl na čele.

Vzala jsem jeho tváře do dlaní a zadívala jsem se mu do očí. Pamatuji si, kdy jsem je viděla poprvé. Byla to první věc, která mě na Jamesovi uchvátila.

"Slíbíš mi, že to bylo naposledy, co si mě nechal poslat tam dolů. Málem jsem umřela strachem." pošeptala jsem směrem k němu.

"Slibuji. Od této chvíle budeš jen po mém boku. Jsi totiž skvělá záchranářka životů." zase se usmál. On musí být vtipný v každé situaci.

Povzdechla jsem si a zakroutila hlavou. James mě však vášnivě políbil.

___

Do rána se podařilo porazit i zbylé vojsko, které sem přitáhlo. Někteří muži se i vzdali, když zjistili, že jejich hlavní vůdce je zatčen.

Jamese společně s jeho zraněnými vojáky, přenesli na ošetřovnu. James tam strávil tři celé dny v posteli. Každou volnou chvilku jsem s ním trávila. Nemohl překousnout to, že tam musí ležet místo toho, aby se staral o chod království.

Jako královna jsem si převzala jeho funkci a řešila jsem běžné žádosti od poddaných, protože k vážnějším věcem mě nepustili.

"Už je ti lépe?" přišla jsem za ním do ložnice. Byl to už třetí den od napadení.

"Cítím se naprosto skvěle. Nechápu proč tu musím ještě trčet." postěžoval si. Seděl na posteli s knížkou v ruce.

"Vydrž to ještě dnes a zítra už se můžeš pustit s radostí do práce." řekla jsem mu a usmála se.

"Je to jenom málá rána na čele." řekl

"Jamesi. Musíš taky někdy odpočívat."

"ale já vím.."

Takhle to probíhalo poslední tři dny. Stále jsem si uvědomovala, jak mi James za tu krátkou dobu přirostl k srdci. Jak ho teď beru jako samozřejmost.

____

Seděla jsem na pohovce v jednom z obývacích pokojů a jedla hroznové víno, když za mnou přišla Jane.

"Heather, neruším?" promluvila na mě.

"Ne, pojď si sednout." řekla jsem jí mile a ona se posadila vedle mě. "Chtěla jsem ti z celého srdce poděkovat. Nevím, co bychom dělali, kdyby se Jamesovi něco stalo. Chci říct, že jsem ráda, že sis ho vzala právě ty."

Byla jsem poněkud zaskočená. Celé to byl spíš takový omyl. Nečekala jsem, že teď mě někdo bude považovat za hrdinu, či co.

"Děkuji, ale nebyla to tak úplně moje zásluha." řekla jsem.

"Koho tedy?" zasmála se Jane. "Kdyby si tam nebyla, Jamesovi by nejspíš usekl hlavu."

Je vidět, že jsou všichni po hradě plní historky o tom jak jsem bravurně zachránila krále.

"Tak děkuji."

Večer jsem přišla do ložnice chvíli po západu slunce. U Jamese byli doktoři.

"Pane králi, myslím si, že už naši práci potřebovat nebudete. Jen vám služebné dvakrát za den převáží obvaz a to je vše."

Když si všichni všimli mého příchodu, uklonili se a James je poslal pryč.

"Tak koukám, že jsi skoro zdráv jako rybka." řekla jsem mu, když jsem ze sebe sundávala všechny šperky.

"Měl jsem štěstí." vstal z postele, aby mi ukázal, jak dobře na tom už je.

"Kromě toho obvazu, co máš kolem hlavy, bych ani nepoznala, že si v nějaké bitvě byl." řekla jsem mu.

"Zítra všechno vyřeším. Zítra vyřeším všechno, co Edward udělal."pověděl mi a já uznala přikývla.

"Ale dnes bych ještě rád udělal to, co jsme měli provézt už dávno." přistoupil ke mně.

Já už se nebránila. Už jsem Jamesovi věřila. Taky jsem ho znala a věděla jsem, že je ten pravý. A hlavně jsem ho milovala.

Proto jsem mu dala souhlas, aby mě vysvlékl z mých šatů, aby mě položil na postel a něžně mě hladil, líbal a aby ze mě udělala jeho právoplatnou manželku.