Dvůr Noci a Naděje /Pomalé Vydávání/

7.

Po zaznění těch slov, stočil ke mně svůj pohled. Zatímco Cassian a Azriel měli stejně jako všichni Illyrijci oči v barvě oříšků, tenhle je takové neměl. Rhys jakožto míšenec, a syn svého otce, měl oči jako fialky. Ovšen nejen tímto se vymykal standardům Illyrijců. Očividně nebyl jediný. Tento muž, ač byl v mnohém podobný Azrielovi a Cassianovi, byl více podobný Rhysovi. Ovšem i tady byli rozdíly. Vlasy měl delší než Rhys nebo Azriel, ale měl je kratší než Cassian. Zřídla byla zelená jako listy stromů na jaře, nebo jako smaragd ozářený sluncem. Oči v barvě noci, která je prozářená hvězdami. A na levé straně obličeje, měl velkou jizvu od ohně. I přesto jak vypadal, se mu ve tváři a hlavně v očích, zračila laskavost, a že je dobrý člověk. Ovšem také bolest, a velký smutek.

Netuším, co vyčetl ze mě z toho krátkého pohledu, než na mě promluvil, ale asi jsem ho musela trochu zaujmout. ,,Zdravím, krásná Lio. Jsem Cersian, z Illyrijských hor." při těchto slovech se dokonce uklonil, jako rytíř dámě, a mě se nahrnula krev do tváří. Pak se narovnal a s pohledem upřeným na mě, k nikomu určitému pronesl. ,,Tak. S čím mám pomoct?"

,,Lia se potřebuje naučit létat, a já ani Az s Cassem, ji momentálně nemůžeme naučit létat. Azriel i Cassian se léčí z vážných zranění, a já mám momentálně nějaké vladařské povinnosti." pronesl Rhys, a snažil se při zmínce o Azovi a Cassovi, potlačit v hlase jakýkoliv náznak emocí. V tento moment, se Cersian otočil na Rhyse, přičemž povytáhl obočí v němé otázce, a následně znovu na mě. Asi čekal, že konečně promluvím, ale znovu jsem to nebyla já, ale Amren, která vysvětlila celou situaci tím, že Rhys musel něco vyřešit se zástupci trhů ve městě. A jak řekla, tak se i stalo, protože následně zmizel po anglicku.

Zatímco Rhys řešil své vladařské povinnosti, nás Amren přemístnila na skálu, pod níž bylo velké jezero,
(Ano, použila jsem stejné místo, kde se Feyre bude učit létat. 😉🤗) a následně se vytratila i ona. ,,Takže. Jako první si musíš protáhnout křídla. Tímto se budeme zabývat asi čtrnáct dní, každé dopoledne. Teď roztáhni křídla, chvíli je tak nech, a potom je sviň k sobě. Předvedu." Roztáhl křidla, chvíli je tak nechal, a potom je svinul zpět. V jeho podání, to vypadalo jednoduše, ale opak byl pravdou. Roztáhnout křídla byla jediná jednoduchá věc, na tom celém. I vítr, který se do nich opíral, a způsoboval lehké šimrání, byl v pořádku. Největší problém, bylo to, že jsem křídla neudržela roztáhnutá. A pokud ano, vítr mě vynesl asi metr nad zem, ovšem jen díky tomu, že mě Cersian držel okolo pasu. Jinak bych už plachtila několik metrů nad zemí.

Tohle se opakovalo celý týden, než jsem se udržela na zemi, bez pomoci lana, které si Cersian vzal na naší druhou lekci, abych neuletěla. Cersian dělal celý týden vtipné komentáře jak na moje cvičení, tak i na to, že s ním nemluvím. Ovšem po každé lekci byl víc frustrovaný z toho, že jsem za celou dobu nic neřekla.

Tak, další kapitolu mám hotovou. Doufám, že se nezlobíte, že je tak krátká, ale ono je těžké něco vyplodit, když máte tak málo komentářů k tomu, aby jste rozhodli s kým Lia nakonec skončí. Navíc autorka se taky nemůže rozhodnout, s kým skončí. Prosím vážně se vyjádřete. Ještě dvě kapitoly, než uzavřu hlasování jestli Azriel nebo Cersian.
Vaše B. (Elis)

P. S. Nahoře je Cersian, jen pro představu jak asi vypadá. Není to úplně přesné, a nic dalšího jsem nenašla, tak si jeho popis, jak vapadá dopředstavte. Ju?