19.

107 6 7
                                    

Probudíš se a otevřeš oči. Hned je ale zavřeš jelikož tě do nich udeří ostré světlo. Cítíš bolest po celém těle která pulzuje z pravé strany tvého boku. Bolestí si tak moc omámená že nemáš sílu na to se posadit. Po chvíli, kdy si alespoň částečně zvykneš na bolest, kterou vytěsníš z mysli otevřeš oči. Chvíli ti trvá než si zvykneš na míru světla ale nakonec si zvykneš. Vidíš strop ovšem máš pocit jako bys jela. Pokusíš se promluvit ale tvá ústa jsou vyprahlá jako bys dny možná i měsíce nepila. Je to strašný pocit, ale nerovná se bolest, kterou cítíš po zbytku těla. Slyšíš hlasy. Jakoby v dálce, poznáš  že se jedná o hádku.

Pov Eddie:

Šel jsem pro nějaké dříví na podpal protože jsem věděl, že v noci bude zima. Zrovna jsem se vrátil k Y/n Nechtěl jsem jí tam nechávat moc dlouho samotnou. Už jen fakt, že po nás stříleli byl otřesný a já měl strach. Strach z toho co se bude dít a hlavně strach o to jediné štěstí v mém životě. ,,Eddie!" Nepřemýšlel jsem a hned běžel směr Y/n. V tu chvíli co moje oči uviděli Y/n jak se držím za bok ze kterého jí teče proud krve popadl mě takoví strach. Na zem jsem odhodil dřevo na podpal a rozeběhl se k ní. ,,Dostala jsem to Eddie." Vydá ze sebe Y/n přiškrceně. Tiskl jsem jí dlaň na postiženou oblast a druhou rukou šmátral v batohu ve snaze najít něco co by jí mohlo pomoci. ,,To bude dobrý krásko." Uujišťuji jí nebo sám sebe? musím dostat do nemocnice co nejdříve. Musím hrozně trpět a ta kulka v ní nemůže zůstat moc dlouho. , Musím tě dostat do nemocnice." Při pohledu na mě je jasné, že má co dělat, aby zůstala plně při vědomí. ,,Nikam nejedu, zatkli tě a to já nedovolím." Ne takhle mi tu umře. "Vytáhnu tu kulku pomocí svých schopností." 


Y/n jsem položil blíž k ohni který jsem chvíli potom co jsem jí ošetřil a zabalil jí do všemožných látek co s sebou mám. Snažil jsem se jí ošetřit ránu jak nejlépe dovedu a teď jenom čekám než jsem dorazí parta. Do vysílačky mi řekli že ukradli karavan. Dost mě to překvapilo ale alespoň máme dopravní prostředek. Za chvíli by sem měli dorazit. Jediný v co doufám je to že pomůžou Y/n. Mám o ni strach a myslím si že má horečku. Nejsem žádnej doktor ale vím že to není dobrý. 

,,Eddie!" Z keře se vynoří Dustin a za ním Steve. ,,Máme je." Zařve Dustin a já mu zacpu rukou pusu. ,,Ticho Y/n se musí vyspat." ,,Promiň." Řekne už o něco tišeji. ,,Jak jí je." Zeptá se Steve. ,,Na nic, dostala kulku když po nás začali pálit policajti. Dostala to do boku takže se můžu jen modlit aby to nemělo nějaké trvalé následky." Nevím jestli to vůbec přežije a nějaké následky bude mít určitě. Nejsem blb a minimálně si Y/n odnese jizvu. ,,Přeneseme jí do karavanu. Je tam tepleji a budeme jí moct při nejhorším převést do nemocnice. Dustine jdi na před já a Eddie to zvládneme." 

Dustin šel na před. Vzal jsem Y/n do náručí a Steve pobral všechny věci co jsme s sebou měli. Držel jsem Y/n nejopatrněji jak jsem jen mohl a následoval Steva ke karavanu. Cesta byla docela dlouhá ale já nehodlal Y/n ani na vteřinu pustit z rukou abych si oddychl. Ke karavanu jsme dorazili asi tak za dvacet minut. Byli tam všichni včetně té Mikovi holky. Mám takový pocit, že mi neřekli všechno ale hodlám to brzy zjistit. 

Y/n jsem přenechal do rukou Nancy protože si myslím, že by jí mohla pomoci. Nechtělo se mi jí opustit ale Nancy mě vyhnala s tím, že je potřeba. Kdy by se nejednalo o zdraví Y/n tak bych v životě neodešel.  

Vyšel jsem z karavanu. Všichni byli venku, seděli opřeni zády o karavan a mlčeli. Já tak také učinil ale moc dlouho mi to nevydrželo a já promluvil. ,,Neříkáte mi všechno co?" Všichni se na mě podívají. ,,Jak si na to přišel?" ,,No já nevím Dustine třeba že když jsem se zeptal na víc informací řekli jste mi to co už dávno vím. Nebo nevím ani ň ohledně toho co se tu děje. Což je ale zvláštní protože minimálně jeden z vás, co se tu děje. Navíc mi přijde divný že Mike se celý měsíc rozplývá nad tím jak pojede do Kalifornie a hle najednou se tu zjeví i se svou holkou čistě náhodou tam kde schovávám dřív než policie!" Při mém dlouhém proslovu se k nám připojila Nancy. Všichni už stojíme ale jediný kdo zatím mluví je já a Dustin ,,Tak to není Eddie." Řekne Dustin. Pokračoval by dál ale přerušil ho zvuk tříštícího se skla. Y/n už se musela probudit.




Fakt moc se omlouvám za nevydání ani jedné kapitoly přes týden.

Chvilku mi trvalo, než jsem si nějak utřídila režim v mém životě. Kdy se učit, kroužky, příprava na střední atd... Nu ale teď přichází revoluce a to režim. Vysvětlím. Dny kdy se budou vydávat kapitoly. Rozhodla jsem se pro úterý a čtvrtek. Bude to pro mě časově méně vytížené a tak budu mít více času na psaní. Publikování bude v šest hodin odpoledne a jakékoli změny budou na IG. Takže pokud mě ještě nesledujete tak se tam jmenuju mecklinzie. Plus pokud se vám moje tvorba líbí budu moc vděčná za sledování zde na wattpadu. Budete tak vědět, že vyšla nová kapča nebo knížka.

Jinak bych ještě tady chtěla moc poděkovat top člověku, který mě podporuje a píše komentáře pod každou kapčou. Moc děkuju za podporu onlygooossssyyyy! 💖 Běžte se podívat na její Knížku. Má tam vtipnou historku a když jsem to sama četla dost jsem se smála. Doporučuju si přečíst! 


Doufám, že se kapča líbila. Budu ráda za hvězdičky a komentáře.

Pa u nové kapči







Y/n v Stranger ThingsKde žijí příběhy. Začni objevovat