Auto zataví a vy vystoupíte. Jste u brány. Vejdete dovnitř, okamžitě si všimneš hned několik změn. Obloha je krvavě rudá ale bez jediného mraku. ,,Co to kurva." Řekne Steve. Dojde ti to. ,,Ví o nás." Řekneš a víš že tady dneska pravděpodobně zemřeš.
,,Prosím dej na sebe pozor, dodrž slib který si mi dala." Trhá ti srdce mu říct že všechno bude v pořádku přesto že víš že nebude. ,,Neboj bude to v pořádku." Schválně si to řekla takto. ,,Dej pozor, miluju tě." Obejmeš ho a on tě obejme nazpátek. ,,Brzy se uvidíme a půjdeme na to rande jo?" Jemně kývneš na náznak souhlasu. ,,Už bychom měli vyrazit." Odstoupíte od sebe a ty si sundáš svůj zlatý řetízek s tvými iniciály a podáš mu je. ,,Bude tě chránit." On si na oplátku zase sundá svůj nejoblíbenější prsten a nandá ti jej na tvůj pravý pravý prsteníček. ,,Tak budeme pořád spolu" Dá ti pusu na temeno hlavy a naposledy se obejmete.
--------------------------------
Stojíš před tím starým polorozpadlým domem ve kterém se skrývá tolik bolesti a zla. Klepou se ti ruce a najednou ti začne být chladno. Víš jak jej nadobro zastavit, ale je to opravdu těžké a velice obtížné.
Začneš stoupat po ztrouchnivělých schodech prolezlých zelenou smrdutou plísní. Vlezeš až na půdu. ,,Čekal jsem že přijdeš dříve ale co se od vás lidí dá jiného očekávat ,vaše rasa je předurčena k záhubě." Je k tobě otočený zády ale ty víš že tady v obráceném světě má oči všude. ,,Víš, opravdu jsem v tebe vkládal velké naděje. Jsi celkem mocná a společně bychom vládli celému světu." To si dělá srandu, pomyslíš si. Nedá ti to a začneš se smát. Okamžitě se otočí a než stihneš nijak zareagovat liány tě začnou škrtit. Pomocí schopností liány u krku dostatečně uvolníš aby si mohla dýchat. ,,Myslel jsem že si chytřejší, no tím pádem." Než stihneš jakkoli zareagovat prohodí tě oknem. Cítíš jak tě sklo bodá všude po těle. Dopadneš na zem a tobě se ocitnou před očima mžitky. Než se rozkoukáš Vecna už tě vyzdvihne do vzduchu. Všechna síla rázem jakoby tě opustila.
Pomalu ti láme ruce a nohy. Cítíš jak ti z očí teče krev. Nemůžu ho přeci nechat vyhrát, to nemůžu. Křičíš na sebe v hlavě. Začneš se mu vzpírat. Sebereš kousky sil a odhodíš jej daleko od sebe. Konečně se pořádně nadechneš. Vecna po tobě hodí obří kus sutě a ty se jí stěží vyhneš. ,,Zabiju všechny! Tvé blízké nechám trpět a donutím tě se na to dívat! Mysleli jste si že můžete proti mě vyhrát . Nemáš proti mě šanci." Zkusí po tobě hodit další suť, tentokrát se jí ale nevyhneš ale svou mocí jí rozdrtíš na prach. Dřív si nepoužila ani zlomek své síly. Byla to jen pouhá jiskra jen zážeh toho co opravdu dokážeš. To si ovšem doposud netušila. Po těchto ohavných slovech jakoby si v sobě našla novou sílu, mocnější a mnohem destruktivnější.
POV:EDDIE
,,Myslíš že to vyjde?" Dustin mě už zasypával kupou nesmyslných dotazů jako obvykle když v tom mi začalo pískat v sluchátku, nebyl jsem ale jediný komu se to očividně stalo jelikož se začali všichni ošívat. ,,Co to sakra." Zakleju když v tom. ,,Zabiju všechny! Tvé blízké nechám trpět a donutím tě se na to dívat! Mysleli jste si že můžete proti mě vyhrát . Nemáš proti mě šanci." Slyším její lapání po dechu. ,,Musíme ji jít okamžitě pomoc!" Nečekám a rozeběhnu se k autu. ,,Ale ten velitel a taky Y/n říkala že tam za žádnou cenu nemáme lézt." Řekne mi během chvíle Dustin. ,,To je teď ale absolutně jedno Dustine! Y/n potřebuje naši pomoc."
ČTEŠ
Y/n v Stranger Things
Fiksi PenggemarPřistěhovala si se se svým strýcem do malého městečka jménem Hawkins. Jmenuješ se Y/N a nastupuješ tam na střední školu kde potkáš chlapce se kterým se opravdu velice sblížíš. Jenže v městečku se dějí opravu zvláštní věci a tobě se začnou vybavovat...
