Obraz ti začne černat a ty myslíš jen na jediné. Na to jak se znovu postavíš na nohy a zhluboka se nadechneš. Na liány ustupující před tebou a tvými přáteli. Nával náhlého překvapení a strachu ti zcela zatemnil mysl a proto si nemohla normálně uvažovat. V posledních vteřinách se ti v hlavě rozsvítí. Zavřeš oči a zklidníš dech ačkoli ti to dělá velké obtíže. V mysli si začneš představovat jak liány ustupují. Usilovně na to myslíš- Snažíš se jak jen můžeš nesoustředit se na nedostatek vzduchu a bolest prostupující celým tvým tělem. Pomalu začínáš ztrácet vědomí.
Najednou se ti tak potřebného kyslíku dostane a ty se opět nadechneš. Obraz se ti rozjasní a ty se podíváš kolem sebe. Bohužel jsi jediná komu se podařilo nadechnout. Najednou tě popadne nehorázný hněv. Hněv na liány které ubližují tvým přátelům. Myslíš na to jak se ty liány kroutí v bolestech a jak trpí. Chvíli se nic neděje ale za pár sekund se začne něco dít. Liány se začnou stahovat a různě kroutit. Liány které tě doteď věznili se odvinou pryč a tak se konečně postavíš na nohy. Natáhneš ruku naproti svým přátelům a poručíš liánám aby nechali tvé přátele na pokoji. Liány se konečně všechny stáhnou a tví přátelé začnou lapat po dechu. Popoběhneš k nim a pomůžeš jim se zvednout. ,,Co se stalo?" Zasípe Nancy. ,,To je teď jedno musíme pokračovat." Odvětíš. Je to pravda už tak jste ztratili spousty času. Žádný další rozhovor se neodehraje a vy postupujete na půdu kde se nachází Vecna.
Cestou vám všechny liány díky tobě ustupují. Když dorazíte Vecna je v jakémsi transu. Max. Uvědomíš si. Okamžitě si sedneš před Vecnu. ,,Napojím se na něj. Jde po Max pokusím se ji ochránit." Řekneš a ani nečekáš na odpověď. Už se pouze soustředíš na napojení do Henryho mysli.
POV Max
Nemyslela jsem si že je to skutečné. Doufala jsem že mě přijde někdo zachránit ale nestalo se tak. Už byl skoro konec a Já počítala své poslední chvilky. Byla jsem přitisknutá na zdi Henryho schopnostmi kterými mě pomalu zabíjel. Tak takhle skončí můj život? Co plán, co se sakra pokazilo? Tak to to dopadnout nemělo sakra. Lapám po dechu a nic nevidím. Cítím jak se mi ruce kroutí a lámou se mi kosti. Pravá ruka levá ruka pravá noha levá noha všechno hrozně to bolí ale já nic sama nezmůžu. Jsem proti němu bezbranná ač si to nechci přiznat. Najednou najednou cítím jak všechno skončí, pocítím jak spadnu na zem. Zrak se mi najednou rozjasní ovšem nemohu vstát. Má rozsáhlá zranění mi zabraňují vstát, hrozně to bolí a tak zůstanu ležet na zemi odkud sleduji kdo mě vlastně zachránil. Y/n. Tak přece jen přišla, myslela jsem že se něco pokazilo. Vypadá opravdu naštvaně. Z očí jí srší zlost. Možná i odlesky červené jsem zahlédla. Odhodila Henryho mocí co nejdál a rozeběhla se ke mně. Pomohla mi vstát. Vzala si mě pod ramena protože jsem nemohla chodit. ,, Musíme tě dostat okamžitě pryč hned!"
,, Já mezitím zdržím Henryho. Mysli na všechny, na to jak se chceš vrátit zpátky na půdu do normálního světa zpět k Lucasovy ano?" Řekne. Jak tohle sakra ví? Opatrně mě opře o stěnu. Stihne to jen tak tak protože hned jak to udělá jí Vecna vyzvedne do vzduchu. ,,Tak přeci jen se opět vidíme. Myslel jsem že po minule se raději někam schováš a budeš ticho 009." Honem, musím myslet na to jak se dostat zpět. ,,Nikdy bych zde své přátele nenechala. "Takže máme tady další kapitolku! Hej jakože hrozně vám děkuji za jsem se přečtení a všimla jsem si toho dneska ve škole. Doufám že máte skvělé podzimní prázdniny. Napište co děláte docela mě to zajímá. Hehe. 😈
Jinak vím že to neradi slyšíte ale už máme 27 kapitolku a plánovala jsem tuhle knížku tak na 30 kapitol. Nevím nakolik to úplně dám myslím že tak 30 dáme určitě ale možná tak 35? Co myslíte? Samozřejmě že psát budu dál tahle knížka sice skončí ale moje tvorba doufám že ne. 😁 Hrozně moc bych chtěla poděkovat vám čtenářům kteří mi píšete komentáře nebo klidně i dáte jenom hvězdičku, moc to pro mě znamená. ❤️
Jinak otázka budu psát samozřejmě další knížku takže bych se vás dostala chtěla zeptat jaké téma byste si přáli protože já jsem přemýšlela o Maze Runner a nebo o Harry Potterovi. Pokud máte i nějaký svůj nápad tak se nemusíte bát napsat do jej komentářů. Ráda si ho přečtu. Jinak kapitolka v sobotu nebyla. Myslela že jí zvládnu napsat ale ne. Protože jsme najednou jeli prostě na výlet a já to úplně nestíhala takže se omlouvám. Budu ráda za hvězdičky komentáře a třeba i klidně sledování tady na Wattpadu! 💖🍄Tak to je pro dnešek vše! Mějte se hezky a ja jdu vyklidit myčku.
Pa u další kapči!
ČTEŠ
Y/n v Stranger Things
FanfictionPřistěhovala si se se svým strýcem do malého městečka jménem Hawkins. Jmenuješ se Y/N a nastupuješ tam na střední školu kde potkáš chlapce se kterým se opravdu velice sblížíš. Jenže v městečku se dějí opravu zvláštní věci a tobě se začnou vybavovat...