Věčnost

⚜12. kapitola Stín starých vzpomínek

,,Proč by měl litovat svých činu, když on snad nic zlého nespáchal?", ptal se sám sebe i když věděl že mnoha lidem které znal ublížil.

Vždycky chtěl ženu která by se tolik podobala jeho milované matce, královně Alžbětě z Yorku kterou nesmírně miloval a které si strašně jako své matky vážil a vždy jí náležitě ctil.

Jeho matka měla s jeho otcem Jindřichem VII. po kterém dostal toto jméno, nádherný a láskyplný vztah. Jeho otec jejich matku miloval a Jindřich si sám přál najít právě takovou ženu jakou byla jeho matka, která byla sluncem celé jejich rodiny.

Chtěl najít taky takovou ženu která by se jí aspoň trochu podobala a právě po vzoru své milující matky si vybíral své manželky. Protože taky toužil po takové lásce jakou měl jeho otec a jeho matka.

A i když dostal jméno Jindřich po svém otci který vykonal mnohé a náležité činy, netušil jestli si toto jméno opravdu skutečně zasloužil. I když svému otci se v mnoha věcech když byl malý náležitě podobal. 

Ale i přesto si nebyl jistý jestli je takového jména hoden, ale i přesto se snažil vládnout i tak trochu po vzoru svého otce kterého si i přesto všechno velice vážil, stejně tak jako své matky která mu opravdu chyběla.

Vzpomněl si na to když mu bylo asi tak možná sedům nebo osm let a on byl se svou matkou a svými sourozenci v Toweru.

Jeho otec vytáhl do bitvy proti nějakému přivandrovalci který si chtěl nárokovat jejich trůn a celou Anglii, a právě tehdy když jeho otec byl v bitvě tak viděl svou matku jak se o něj strašně bála a jak úplně chřadla když o jejich otci neměli několik týdnu žádné zprávy.

Tehdy viděl jak je její tvář zalitá slzami a strachem a bál se o svého otce stejně tak jako jeho matka.

Protože kdyby jejich otec zemřel, tak se báli toho co by se s nimi potom stalo.

A když pak za několik dní jejich otec dorazil vítězně do Toweru aby je odsud dostal už konečně pryč.

Tak jejich matka mu utíkala radostně vstříct a viděl jak se její tvář opět rozzářila úlevou, radost a láskou z toho že ho opět vidí a že se mu nic zlého nestalo.

Viděl tu lásku kterou kolem sebe měli tenkrát a která kolem nic byla po celý jejich život.

Taky si přál takovou lásku najít a když pak jejich matka zemřela po porodu jejich sestry Kateřiny která žila jen pár hodin, tak viděl jak to jejich otce zlomilo.

Nechtěl jíst, nechtěl spát, trápil se smutkem a zármutkem z odchodu jeho milované ženy kterou opravdu tolik až možná neskutečně miloval. Jindřich viděl jak to jeho otce tenkrát kdysi zlomilo a i on se utápěl v smutku protože ztratil svojí milovanou matku.

Vzpomněl si i na to jak jí jeho otec dával do její komnaty každý den jednu červenou a jednu bílou růži, nebo na to jak jí i po její smrti uctíval.

Taky si přál najít takovou lásku kterou kolem sebe jeho otec s jeho matkou měli, a vždy hledal ženu která by se jeho nebohé matce podobala v některých věcech aspoň trošičku. A taky věděl že jeho touha po synovy mu možná až moc zaslepila oči, ale copak mohl nechat dynastii bez následníka.

Když jeho otec který jí založil si mnoho díky tomu vytrpěl.

,,Ne to přece nešlo nechat jeho rod bez mužského potomka," řekl si sám pro sebe a opět si vzpomněl na svou milovanou Janu která mu toto přání splnila a která se i v mnoha ohledech podobala právě i jeho tolik milované matce.

Ale vzpomněl si i na jiné ženy kterým kvůli tomu ublížil, ať už to byla jeho první žena Kateřina Aragonská, které ublížil tím že první spala s jeho bratrem za kterého byla provdána a on to potom před rozvodovým soudem pokládal jako nevěru.

Nebo ať už to byla jeho čtvrtá žena Anna Klévská kterou nedokázal milovat, i když by si to nanejvýš zasloužila, protože ona ho na rozdíl od jiných nikdy nepodvedla.

Nebo ať už to byla jeho nevěrná mladá žena Kateřina, která byla nezkušená a pošetilá svým věkem.

Nebo jeho milovaná Jana u které ho strašně mrzelo že mu při porodu zemřela.

Tak vždy se přesto všechno snažil najít ženu která by ho nějak svým způsobem neomrzela, i když to se mu někdy opravdu málo povedlo. Protože vždy když nedostal to co chtěl, tak ho to časem mohlo omrzet.

A to viděl i u Anny se kterou teď musel trávit věčnost a které i přesto všechno že jí miloval tolik ublížil.

A nebo to viděl u jeho poslední ženy Kateřiny, kterou miloval ale možná že ona tolik jako on jí nemilovala jeho.

Byl to všechno začarovaný kruh ve kterém se teď ocitl a který se teď snažil rozluštit.

Co by teď dal za to kdyby tu teď s ním byli jeho matka, nebo jeho otec. Nebo kdyby tu teď s ním byl jeho milovaný bratr Artur kterému kvůli Kateřině kterou chtěl tolik ublížil. Co by teď dal za to kdyby tu teď s nimi mohl být, nebo kdyby tu teď s ním byl i jeho dobrý přítel Charles Brandon který mu vždy dokázal skvěle poradit. 

,,Co by teď za to dal kdyby tu mohli být s ním," povzdechl si, protože místo toho teď musí trávit svou věčnost s Annou.