School of dreams [CZ]

-6- On se nezmění!

"Hele, Jess já ti fakt nevím jestli to byl dobrý nápad" přesně tohle jsem ji říkala celou tu dlouhou cestu v autě. To "dlouhou" bylo myšleno samozřejmě ironicky. "Vann ty si fakt někdy promiň, ale nudná " v tomhle jsem ale sní souhlasila. Já jsem byla nudná, ale tak mi to prostě vyhovovalo. Nepotřebovala jsem nějaké párty aby byla podle ostatních lidí "zábavná".

Sotva jsem se vrátila zpět do reality, a už jsme s Jess staly před hlavním vchodem. Jess zazvonila , a já chtěla utéct. Otevřel jak jinak než Zayn a Harry. Dva co nám byli řekněme "cizí", protože jsme s nimi už nechtěly mít nic společného. "Ty šaty ti sluší kotě!" vykřikl snad na celou ulici Zayn. Jessica chtěla taky utéct (šlo to poznat z jejich očí). Ale dnešní večer měla zřejmě náladu na opaky a tak jsme tam jednoduše mezi ně proklouzly.

Co se týče Harryho, ten jen zíral na nějakou blonďatou s prominutím nánu.

Vešli jsme dovnitř a všude řvala hlasitá hudba.
Jessica navrhla ať si zajdeme dát něco k pití, a došly jsme k malému pultíku.

Jelikož nepiju alkohol ani energy drinky dala jsem si jen pomerančový džus, který chutnal s prominutím jak zvratky. Jessica si nalila panáka vodky a po rozhlédla se směrem k firer five.

Seděli tam v pětičlenné skupině celá firer five. Po očku jsem se ohlížela za Harrym, ten si toho zřejmě naštěstí nevšiml.

Za námi mířil Zayn. Což nehlásilo vůbec nic dobrého pro Jess. Chtěla jsem ji říct jestli nejdeme tančit aby jsme se od něho dostali pryč, ale ten mamlas mě předběhl.

„Ahoj, puso" řekl jí tím svým povýšeneckým tónem hlasu. „Čau, neviděli jsme se dlouho" Jess se na něho mírně usmála. Řekla bych že to byl zoufalý úsměv touhy.

„Hele Jess nechc-"přerušila mě náhle Jess. „To je dobrý Vann, můžeme odejít prosím až za hoďku? " zeptala se a poddala se Zaynovy náruče. Nechápala jsem nic a chtěla ji říct kvůli čemu jsme přišli ale ona mě zoufale prosila pohledem.

„Dobře, ale jen hodinu pak rychle z téhle díry zmizíme" řekla jsem už krapet naštvaně a odkráčela.

Nevěděla jsem vážně co tady budu hodinu dělat. Přeci jsme tady přišli aby Jess řekla Zaynovi že ho nenávidí. Jenomže ona si za ním přijde a ještě se s ním muchluje?

Napila jsem se ze svého kelímku džusu, ale začalo se mi chtít na záchod. Bála jsem se v jakém stavu tady budou záchody, jenže na ten záchod se mi chtělo a opravdu už to nešlo udržet déle než pět minut.

Zeptala jsem se na schodech milého blonďáčka kde jsou záchody, a on mi odpověděl že budou nahoře v každém pokoji. Byla jsem krapet zmatená, ale vešla jsem do prvních dveří co jsem uviděla. Dobře to jsem asi neměla dělat.

V tom okamžiku jsem viděla Harryho a jednu holku jak si sundávají ze sebe oblečení. Oni mě zřejmě nezaslechli ani neviděli protože koupelna byla na začátku pokoje a já tam rychle z paniky vklouzla. Cítila jsem uvnitř silné bodnutí, jako kdyby mě tam bodli nožem.

"Posaď se" uslyšela jsem ten známý chladný hlas "Dobře Hazzo" řekla opět ta blondýna která asi neměla s prominutím moc IQ. "Nesnáším když mi někdo říká Hazzo" sykl na ni Harry.

" Hrozně se mi líbí jak si nevrlý" zasténala blondska a pomalu se prala se sundáváním sukně. Když byla hotová a Harry nevrle s odvráceným pohledem ji pokynul ať přijde za ním. Teď jsem vážně nevěděla co budu dělat.

Ano, měla jsem již hned pryč. Ale něco mě nutili zaraženě stát v koupelně. Tohle musel být určitě Harryho pokoj. To bezpochyby. Zkusila jsem potichu a pomalu zkusit otevřít dveře koupelny. Jenomže v tom Harry zasténal mně dobře známé jméno.

Moje jméno. Pravděpodobně to už tam dělali na parádu, a já jsem tady uvízla a celá červená v koupelně. Za touhle podělanou zdí jsou oni.
Je tam ona blondska a Harry který vzdychá mé jméno.

Třeba se tak ta blondska jmenuje také. Buďme upřímní moje jméno je dost populární takže bych se ani nedivila. Teď jsem už musela opravdu pryč. Hned. Teď.

Řekla jsem si teď nebo nikdy a opatrně otevřela dveře koupelny s tím že se budu koukat do země a rychlým krokem odejdu s tím že si mě při trochu štěstí zaneprázdnění sebou ani nevšimli.

Jenže to bych samozřejmě nebyla já a moje "štěstí". Vyšla jsem nenápadně a Harry okamžitě odtrhl zrak od zdi ke mně. Zírala jsem na něho naštvaným, zděšeným a vzrušením pohledem. Byl tam a byl nahý. Panebože on byl opravdu nahý. Přísahám větší trapas to být už nemohl.

Blondska se nechtěně podívala na co tak Harry zděšeně kouká a ohlédla se na mě. V tom na mě mrkla a já okamžitě se zrudlou tváří odklopýtala z toho úmorného a současně Harryho pokoje pryč.

V tom jsem ale uslyšela jak na mě volá.