Rudá šelma

7 1 0
                                    

Rozhněván jest muž hledící napříč tmou,
protnutou jen krvácejícím snem,
umírající každým jasným dnem.
Ztracená tužba zhasíná duši mou.

Svíčky bez ohně šedí dále se dmou,
zahalen bezostyšně rudým lvem,
jenž oponu trhá mohutným řvem,
pohaslým chtíčem odkrývá cestu svou.

Poslední ranou, pálenou ostře v dál,
nedívající se šelma prchá,
vítězem zvolán z hloubi duše se smál.

Šťasten je opět, kdo sedmi dní se bál,
zubem času uspána je mrcha,
zůstává vášeň, jejíž chtíč za vše stál.

Období touhyKde žijí příběhy. Začni objevovat