Nepříznivá zvěst se line,
časem blízkým tiše plyne.
Otrávena černým stínem
konejší se dlouhým splínem.
Blyštivého citu touha,
strádána jest výheň pouhá.
Žhnoucí plamenitou silou,
probouzí žár svoji milou.
Vzdáleně a bez ostychu
protiví se vůle tichu.
Zuby své hloubavě cení,
v cestách žil krev hořce pění.
Vrhajíce soudný kámen,
s chtíčem věčný zdá se amen.
Clona mlhavá se blíží,
dříve volné zas se klíží.
Snaha pohlédnouti k cíli
tlačí nekonečnou míli.
Bez otázky, jen prostý zmar,
však pozdě uzře její dar.
Zahozené chtěl by vrátit,
krutou daň nebál se platit.
Za pouhý její lásky třpyt,
věčně ztracený srdce zpyt.
ČTEŠ
Období touhy
PoetryPokračující soubor básní, zaměřený na emoce spjaté s láskou a všemi touhami i bolestmi, které přináší. Jejich podstata a interpretace závisí, jako u vší poezie, na každé jednotlivé mysli, každém srdci..
