Vlnobití | Surfaři z Palm Beach 1

10; Nejlepší kamarádka, máma

June plakala. Slyšela jsem to i přes stěnu svého pokoje, měly jsme místnosti vedle sebe. Chtěla jsem za ní jít, ale nemyslela jsem si, že to po tom všem co se odehrálo bude dobrý nápad. Minimálně ne teď. Máma to taky vzdala, po tom, co ten sviňák vypustil ze své drogama zblblé pusy, najednou ztratila sílu na cokoliv, ale než aby to na sobě dala znát, pustila se v kuchyni do dělání lívanců. Bez sirupu. Lívance bez sirupu byly jen, když měla máma špatnou náladu, tak jsem to věděla.
Posadila jsem se k oknu svého pokoje, tohle ticho bylo ubíjející. Pak mi došlo, že i sestra přestala plakat, když se z vedlejší místnosti přestaly ozývat zvuky. Nejspíš usnula. Jestli byla přes noc s Jamesem, tak toho rozhodně moc nenaspali, fakt jsem se divila, jak ještě mohli ráno surfovat. Což mi připomínalo fakt, že se vrátila bez jejího prkna.
Moc dlouho jsem sedět nevydržela, změnila jsem svou pozici ještě dvakrát - na podlahu a později na postel zpátky - ale stejně jsem to vzdala a po dlouhém uvažování o narušení ticha jsem se rozhodla jít do kuchyně pomoct mamce, třeba ten sirup ještě zachránit.

„Jak ses vyspala, zlatíčko, jak bylo včera?" pokusila se po chvilce máma o úsměv, ale bylo na ní jasně vidět, že se smát nechce a že jí poznámka o tátově smrti ublížila, i když byla od Jamese.
„Vyspala dobře, mami, ale včera? To byla učiněná pohroma. Totiž-" zarazila jsem se. Nejdřív mi říct mámě o tom, co se stalo, nepřišlo jako dobrý nápad, ale lhát jsem jí zase nemohla. Navíc, ani jedna z nás se do ničeho nenamočila. Máma by měla vědět pravdu.
„Totiž?" zeptala se.
„Totiž jde o to, že se ukázalo, že tam James měl i svoje kamarády. James je ten Junin kluk, abys věděla. No, a oni jí chtěli nasypat něco do pití, ale já tomu zabránila. Pak se naštvali, odešli a sestru jsem viděla až dneska ráno, jak odbíhá s pláčem domu a on se odporně směje," pokrčila jsem rameny, i když se mi, abych pravdu řekla, trochu ulevilo.
Máma chvíli nevěděla, jak zareagovat. Pochopila jsem, že jí to dělá starost. Nedivila jsem jí, mě to dělalo starost taky.
„Nechci, aby se sestra s Jamesem ještě bavila. Dej na to, prosím, pozor a když něco najdeš, hned mi to řekni. Kluk, co takhle hnusný věci řekne, nelituje svých činů a ještě mi málem zdroguje dítě si nezaslouží ani jednu z vás," nakonec řekla tichým, ustaraným hlasem, ale pohled na mě neobrátila, jen pokračovala v lívancích.
„Mami," začala jsem, „nic si z toho nedělej, prosím. Je to stupidní James, nemá v hlavě nic jinýho než pytlíky bílých prášků, neví ani, co řekl. Doufám, že za to zaplatí, ale neboj, na sestru dám pozor. Měla bych ji jít zkontrolovat, ale kdybys cokoliv potřebovala, pomoc nebo tak, houkni, jo?" usmála jsem se a už byla na odchodu z kuchyně. Máma jen kývla na souhlas. Ulevilo se i jí. Byla jsem za náš vztah s mámou neskonale vděčná, spíš než jako přísná mamka s vařečkou to byla jako moje nejlepší kamarádka z nejlepších, které jsem mohla říct všechno, a přesto to byla moje mamka. Měla jsem jí moc ráda. A sestru taky.